Kynšperk nad Ohří
Kynšperk nad Ohří se nachází v Karlovarském kraji mezi Chebem a Sokolovem. Rozkládá se v nadmořské výšce 431 metrů na obou březích řeky Ohře. Město je složeno z několika městských částí, z nichž některé mají typicky vesnický charakter. Velikostí území i počtem 5.500 obyvatel se Kynšperk nad Ohří řadí mezi větší města zdejšího kraje.Město bylo založeno ve 12. století. Jméno Kynšperk je v písemnostech poprvé zmíněno ve zprávě Chebského soudu z roku 1188. Zmínka se vztahuje k hradu, který zde v té době stál.
Od roku 1232 je se jménem Kynšperk vázáno také město. Tehdy doksanský klášter obdržel svolení krále Václava I. k založení města tohoto jména. Město bylo založena asi 2 kilometry východně od současné pozice města, nad soutokem Malé a Velké Libavy.
V okolí hradu Kynšperk, tedy v současné poloze města, je město Kynšperk uváděno až v době vlády Karla IV. Ve 14. století bylo postaveno opevnění města.
V 17. století, za vlády Otakara II. zanikl zdejší hrad požárem.
Od 18. století se začalo v Kynšperku rozvíjet truhlářství a později také hornictví.
Roku 1871 se v Kynšperku narodil Kašpar Hermann, který později vynalezl ofsetový způsob tisku. V 19. a 20. století se rozvinula kovovýroba, textilní průmysl a další přidružené průmyslové obory.
Po 2. světové válce se ve městě výrazně změnila struktura obyvatelstva. V 50. letech 20. století byly na místě původních staveb v okolí Zámeckého vrchu postaveny nové bytové domy. V 60. letech bylo směrem na jih postaveno nové sídliště. Obyvatelé začali dojíždět za prací do elektrárny Tisová, sokolovských dolů a textilky v Libavském Údolí.
Na území města je řada historicky zajímavých památek. K nejcennějším památkám města patří kostel Nanebevzetí Panny Marie. Starý kostel byl řádem křížovníků s červenou hvězdou zbourán a v letech 1721 – 1727 zde byl postaven nový kostel. Autor projektu není znám, ale stavbu tohoto kostela v rozvinutém barokním slohu vedl tepelský stavitel Jan Wolfgang Braunbock. Kostel byl postaven jako jednolodní s polygonálním presbytářem a dvojicí postranních věží umístěných do úhlů mezi loď a presbytář. Mezi věžemi zakončenými cibulovým zastřešením stál na vrcholu střechy sanktusník – štíhlá věžička se zvonem. Tento kostel je 46,5 metru dlouhý a 17 metrů široký. Výška klenby dosahuje 25 metrů a výška věže ke kříži je 50 metrů. V době výstavby kostela vznikla také před kostelem budova fary. Pravděpodobně byla zároveň upravována městská škola, která uzavírá ze severní strany kostelní areál. Od jihu k východu obklopoval kostel hřbitov. V jižní kostelní zdi je zasazen kámen s letopočtem 1543, který byl původně umístněn na stará kostelní stavbě a upomínal na obnovu starého kostela v dobách stavebního ruchu za šlikovské vlády. Ze starého kostela byla v novém kostele použita také plastika Madony, která pochází z období kolem roku 1490. Hlavní oltář pochází z roku 1766. Oltářní obraz namaloval Dollhopf z Tachova a sochy vytvořil Jakub Berle z Mašťova u Podbořan. Z roku 1823 pochází postranní oltář Svaté Anny. Roku 1824 byl při požáru zničen sanktusník. Ze 12. září 1876 pochází zpráva o opravě obou kostelních věží. V roce 1902 postavil Martin Zaus z Chebu varhany a o tři roky později vytvořil Stuflesser z Grödenu postranní oltář Srdce Páně. Z 5. června 1929 pochází druhá zpráva o opravě kostela. Z roku 1975 pochází informace o plastice Madony, která byla vyrobena z lipového dřeva. Podle popisu je 157,5 centimetru vysoká. V současnosti je exponátem muzea křížovníků. Roku 1999 byl založen fond pro opravu kostela. V roce 2000 byla opravována střecha a v cibuli věže byly nalezeny obě zmiňované zprávy o opravách věže.
K dalším cenným památkám patří zbytky židovské čtvrtě. Na židovském hřbitově neznámého stáří se nacházely náhrobky od roku 1605. hřbitov byl nacisty těžce poškozený. Stávala zde také dřevěná synagoga z roku 1803, která byla spálena nacisty.
V Kynšperku se nachází také dochovaná část opevnění města včetně barokně upravené městské brány. Najdeme zde také pozůstatky staré německé architektury – hrázděné domy. K dalším památkám patří značně zchátralý zámek v Kamenném Dvoře. Samozřejmostí je morový sloup a kašna na náměstí.