Sněžné

Sněžné je obec ležící v kraji Vysočina nedaleko Pardubického kraje. Nachází se v okrese Žďár nad Sázavou.

Ve 13. století přišli do kraje páni z Obřan, po nich páni z Lipé a páni z Kunštátu. Obec zde založil zřejmě Kadold z Hazlau nebo Dětřich z Wolfgersdorfu. Osada se nazývala Německé.

Prvním známým jajitelem panství byl Jimram z Aueršperku. V písemných zprávách se poprvé sněžné objevuje 16. července 1335, kdy jeho dcera Jeruše, vdova po Kadoldovi z Hazlau a manželka Dětřicha z Wolfgersdorfu, darovala příjmy z obce doubravickému klášteru. Na konci 14. století vlastnili Sněžné páni z Pernštejna, roku 1392 je doložen Vilém z Pernštejna.

Za husitských válek bylo Sněžné počeštěno. Stalo se tak asi v letech 1415 – 1440.

Roku 1500 bylo panství přerozdělováno a Sněžné připadlo k Novému Městu. V roce 1524 se uvádí první zdejší rychtář a roku 1540 je uváděn ve Sněžném sklenář. Z roku 1587 pochází informace, že zde stál kostel i s farou.

Na počátku 17. století byl založen rybník Milovy. Roku 1625 vysvětil olomoucký biskup oltář v kostele sv. Kateřiny. Za třicetileté války však zdejší farnost zanikla. V polovině 17. století byla v okolí obce zahájena těžba železné rudy. Z roku 1662 pochází první oficiální zmínka o katolickém kostele sv. Kateřiny. Roku 1675 již zřejmě byla ve Sněžném škola, jelikož v tomto roce je poprvé zmiňován učitel.

Od roku 1729 má Sněžné vlastní pečetidlo. V roce 1741 vznikl hamr. Roku 1749 je v písemnostech uváděna první škola. V 18. století se také rozmáhalo dolování železné rudy v okolí Sněžného a rozvíjelo se železářství. V letech 1753 – 1755 byl na místě kostela sv. Kateřiny postaven chrám sv. Kříže. V 80. letech 18. století přešlo mnoho obyvatel na evangelickou víru, proto byla roku 1784 z katolické fary udělána škola. V roce 1788 byla vysvěcena evangelická modlitebna.

Na počátku 19. století mělo Sněžné právo konat dva výroční trhy. Roku 1825 byla městem postavena silnice spojující Nové Město a Svratku. V roce 1848 byla zřízena katolická farnost. Roku 1852 byla obec povýšena na městečko. Znak ale přidělen nebyl. Roku 1852 vznikla evangelická škola, o rok později byl zrušen hřbitov u chrámu sv. Kříže. V roce 1861 byla evangelická modli-tebna přebudována na kostel. V roce 1869 byl zřízen poš-tovní úřad. V tomto roce zde žilo přes 1.900 obyvatel, pak jejich počet postupně klesal. Roku 1872 byla postavena radnice. V roce 1877 byla zřízena četnická stanice. V 80. letech 19. století vznikla knihovna, Sbor dobrovolných hasičů a několik dalších spolků. Roku 1898 byla dostavěna budova školy.

V roce 1900 došlo k regulaci potoků. V tomto roce zde žilo přes 1.700 lidí. Postupně byl do Sněžného zaveden telefon, bylo zřízeno elektrické osvětlení, založen TJ Sokol a vznikaly první průmyslové podniky. V roce 1922 byly obě školy spojeny v jednu. Ve 30. letech 20. století byl postaven hotel, vznikla měšťanská škola, sokolovna a bylo upraveno náměstí. V roce 1930 mělo Sněžné ještě asi 1.600 obyvatel, následující roky však přinesly jejich velký odliv. Od roku 1949 je obec nazývána Sněžné. Roku 1950 měla obec již pouze 1.100 obyvatel a jejich počet dále klesal. V 60. letech 20. století se ke Sněžnému postupně připojily části Vříšť, Blatiny a Podlesí. V roce 1970 žilo ve Sněžném pouze necelých 900 lidí. Od 1. ledna 1992 jsou součástí Sněžného také části Krátká a Samotín. Dne 18. června 1998 získalo Sněžné svůj prapor a znak.

Dne 12. dubna 2007 se Sněžné stalo opět městysem.

Ve Sněžném se nachází chrám sv. Kříže, jehož předchůdce vznikl zřejmě již v 16. století. Druhým kostelem je evangelický chrám s věží vysokou 37 metrů.