Ondřejov

Z původní dvorcové osady „Ondřejóv dvór“, která se nacházela na panství pánů z Dubé, vznikla počátkem 13. století vesnice a později trhové městečko Ondřejov. Jméno pravděpodobně pochází od zakladatele – nejspíše od některého z pánů z Dubé. Město mělo pravděpodobně jednoduchou obranu doplněnou přírodními valy a průrvami. Svědčí o tom tvar náměstí. Vstupy na náměstí jsou tři – západní směrem na Prahu, severní na Kostelec nad Černými lesy a východní na Sázavu. Městečko leželo na tzv. „Staré zemské cestě“ a bylo těžce sužováno nájezdy lapků. Nejznámější z nich byl Mikuláš Zůl. Po pánech z Dubé získali panství Kostkové z Postupic, páni Šelenberkové a následně páni z Valdštejna.
Uprostřed náměstí byl v roce 1668 zbudován kostel sv. Šimona a Judy. Svého času to byla jediná zděná stavba v obci. Farností náležela k Ondřejovu obec Kaliště, zaniklá vesnice Kubětín a okolní usedlosti. Obyvatelstvo bylo složeno převážně ze zemědělců a řemeslníků. Připomínáni jsou především uhlíři, hrnčíři, kamnáři, ševci a řezníci.
Obec značně zchudla za husitských válek a během třicetileté války. Rozvoj obce nastal dvorním dekretem Marie Terezie z 10. listopadu 1745. Tehdy byl Ondřejov povýšen na městečko s právem na radnici a čtyřmi trhy do roka. Z této doby pravděpodobně pocházejí dvěmalolisté lípy, které byly vysazeny před kostel –nyní jsou památkově chráněny, protože jejich stáří se odhaduje na 250 let. V letech 1778 – 1780 byla postavena v barokním slohu městského typu fara, která příslušela ke kostelu.
Z let 1848 – 1865 a z roku 1876 pocházejí úpravy kostela. Během těchto úprav byl kostel zbarokizován. Roku 1892 byla profesorem Ježkem z Prahy zřízena tzv. Kneipovna. Jednalo se o první vodoléčebné zařízení v Čechách. V té době zde pobývala a nakonec také zemřela operní zpěvačka Eleonora Ehrenbergová.
V roce 1898 založil J. J. Frič na vrchu Manda soukromou hvězdárnu, kterou 28. října 1928 věnoval Karlově univerzitě. Po 2. světové válce se z hvězdárny stal Astronomický ústav ČSAV, který se zabýval výzkumem Slunce, hvězd, meziplanetární hmoty i konstrukcí přístrojů vysílaných na umělých družicích Země.
K pozoruhodným budovám patří dům č. p. 15, který se nachází v jižní části náměstí. Je příkladem typického barokního středočeského statku. Vlevo s ním sousedí dům č. p. 16, který je významný především tvarem střechy a pískovcovým vchodovým portálem. K dalším zajímavým budovám patří dům č. p. 26, který se nachází v Choceradské ulici. Tento dům má zajímavý barokní portál, bohužel však celá stavba není v dobrém technickém stavu. Ve východní části náměstí se nachází dům č. p. 38. Jedná se o celkově zajímavou stavbu původního statku opatřenou neobvyklými půdními větráky. Místní základní škola má č. p. 68. Nejstarší část této budovy pochází z roku 1836, o čemž svědčí zajímavý pískovcový portál.
V parku u kostela najdeme kovový pomníček, který byl navržen sochařem Nušlem. Pomník označuje místo, kde byla německými okupanty vytržena Lípa svobody. Na náměstí se nacházejí barokní sochy sv. Ondřeje a Jana Nepomuckého. Jedná se o kopie původních soch, které byly vytesány z červeného pískovce. Období války připomíná památník padlým, který najdeme ve středu náměstí. Byl navržen architektem Otou Rothmayerem.
V krásném parku na vrchu Mandě se nachází hvězdárna. Je pozoruhodná především původními účelovými stavbami, které byly navrženy architektem Fantou v letech 1898 – 1925. V prostoru hvězdárny se nachází empírový pomníček z roku 1846, který byl věnován dobrovolníkům studentské legie tábořícím na tomto místě při pochodu proti Napoleonovým vojskům v roce 1800. Pod hvězdárnou stojí vila Leonora Eleonory Ehrenbergové.
V severozápadní části nad obcí stojí smírčí kámen. Najdeme ho na místě, kde se podle pověsti pobili dva žebráci o vyžebraný chléb.