Ledeč nad Sázavou

Město se může pochlubit bohatou a dlouhou historií. První písemné zprávy pocházejí z 12. století, kdy se v písemných dokumentech uvádí vladyka Zikmund z Ledče. V husitské době ledečští vladykové stáli na straně tohoto hnutí. Vladykové Mikulášové Pešíkův a Václavův, podepsali v roce 1416 stížný list proti upálení Mistra Jana Husa. Majiteli panství byli Ledečští z Říčan, Meziříčští z Lomnice a Trčkové z Lípy. Pro účast Erdmana Trčky z Lípy na valdštejnském spiknutí v roce 1634, bylo panství zkonfiskováno a rozděleno. Ledeč nad Sázavou dostal nizozemský vojenský dobrodruh Adrian z Enkefurtu. Po něm se na panství vystřídali Thunové a Věžníkové. Až v roce 1753 koupila panství od Ignáce z Kochu císařovna Marie Terezie. Zřídila na místním hradě a panství nadační velkostatek pro řád zchudlých šlechtičen, který sama založila. Od roku 1918 převzal správu stát. Po roce 1945 se hrad, lesy a pozemky stávají majetkem státu. V 90. letech 20. století byl hrad prodán novým majitelům.
Hrad vévodí celému městu. Jeho dějiny jsou až do zrušení nevolnictví úzce spjaty s dějinami města. Vznik hradu spadá do první poloviny 13. století.
Na levém břehu řeky Sázavy, přímo naproti hradu, je kostel ze 14. století, zasvěcený svatým apoštolům Petru a Pavlovi. Nejcennější je klenba, evropská zvláštnost, jejíž žebroví nemá nosný úkol, neboť je na hladkou renesanční klenbu přisazeno. Je provedeno z pálené hlíny, práce ledečských hrnčířů. Ti byli v 16. a 17. století ve městě nevýznamnějším cechem. Jejich výrobky byly známé po celých Čechách.
Nad hradem je dominantní stavbou ranně barokní Thunovský letohrádek. Nachází se v Horní Ledči východně od hradu. Stavba vznikla v letech 1685 - 1694 za majitele panství Michala Osvalda z Thunu. Byla zřízena jako letní sídlo pro jeho bratra Jana Arnošta z Thunu, arcibiskupa v Salzburgu. Asi roku 1800 byla stavba upravena klasicistně. Skládá se ze dvou k sobě přiléhajících budov - velké čtvercové a menší obdélníkové s mansardovou střechou. K nim patřil v minulosti i veliký park s oranžérií, kašnou a velkým schodištěm s vázami. Z parku se v minulosti staly tenisové kurty, letohrádek byl v roce 1956 vykoupen československým státem. Roku 1984 byl odprodán Zemědělskému družstvu Syrovice u Brna a velmi zchátral.
Na východní straně Husova náměstí (nahoře) stojí od roku 1770 Mariánské sousoší od pardubického sochaře a řezbáře Jakuba Teplého. Je 11 m vysoké, široký podstavec tvoří žulový čtyřhran, uprostřed jsou latinská chvalořečení Panny Marie. Na čtyřech stranách stojí sochy českých patronů - sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Uprostřed se zvedá sloup s oblaky a andílky, ukončen je sochou Panny Marie.
Na Husově náměstí se nachází také socha Mistra Jana Husa z roku 1926 od Rudolfa Kabeše. V centru města se navíc dochovala řada mě měšťanských domů a hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice z roku 1585. Zajímavostí je židovský hřbitov (vlevo), založený v roce 1601. Je jedním z nejstarších v Čechách.
V centru města, nedaleko Husova náměstí, v ulici Na Potoce se nachází Židovská synagoga. Byla postavena roku 1739 náhradou za synagogu z roku 1606, která vyhořela. Budova je přízemní ve stylu vesnického baroka. Uvnitř jsou klenby, štukatérská výzdoba a ženská galerie. Ledečská židovská obec zanikla roku 1942 odchodem Židů do koncentračních táborů. Do Ledče se již nikdo nevrátil. Po válce sloužila synagoga jako skladiště, v roce 1991 byla prohlášena za kulturní památku a v současné době se celkově upravuje.