Vrchlabí

K osídlování krkonošského podhůří docházelo už v první polovině 13. století. V letech 1241 – 1270 vzniká v blízkosti soutoku Labe a Malého Labe vrchlabské probošství. První písemný doklad o české osadě s názvem „Wrchlab“ je z roku 1359. V té době osada patřila vladykovi Haškovi z Vrchlabí. Ten sídlil v dřevěné tvrzi, která se nalézala v místě dnešního rybníku zámeckého parku. Kraj byl bohatý na železné rudy a drahé kameny. Většinu obyvatelstva tvořily rodiny horníků a slévačů pracujících na těžbě a zpracovávání rud.
Na počátku 16. století bylo vrchlabské panství v držení Kryštofa Gendorfa, nejvyššího horního hejtmana Království českého a uznávaného hutního odborníka. Již v letech 1520 – 1523 mu bylo králem a císařem Ferdinandem I. Uděleno kutací právo téměř na celé Krkonoše. Roku 1533 koupil osadu od Jana Tetoura z Tetova a téhož roku, asi 6. října 1533, bylo Vrchlabí povýšeno diplomem Ferdinanda I. horní město s vlastním znakem a právy. Tato originální česky psaná ustavovací listina je uložena v okresním archívu v Trutnově a její kopie je vystavena v Městské knihovně ve Vrchlabí. Nový držitel dal městu jméno Hohenelbe. Hornictvím město vzrůstalo. Nastal další příliv převážně německých rodin horníků a hutnických odborníků. Řemeslníky sdružoval v cechy, dal vystavět kamenný kostel, faru, školu, chudobinec a své panství rozšířil o Trutnov a Žacléř, takže vlastnil dvě města a 381 vesnic.V letech 1546 – 1548 nechal vystavět renesanční zámek poblíž staré zemanské tvrze. Dnešní sídliště Liščí kopec vděčí za své pojmenování tvrzi Fuchsberg, která stávala jižněji a jejíž zřícenina zmizela až začátkem 19. století. Sídlo nechal postavit Kryštof Gendorf pro svého letitého zetě Hanuše Certyse z Karyše, který byl rezavý jako liška. Když Kryštof Gendorf roku 1563 zemřel, zůstalo po něm 7 dcer, které se provdaly za českou a slezskou šlechtu. Vrchlabí vyženil rod Miřkovských ze Stropčic.
Roku 1624 koupil panství se zámkem Albrecht z Valdštejna. Za jeho krátké vlády Vrchlabí prožívá dobu největšího rozkvětu. Poté, co byl v Chebu zavražděn, propadl jeho majetek konfiskaci. Ferdinand II. daroval v roce 1635 panství říšskému hraběti Janu Rudolfu ze šlechtického rodu Morzinů odměnou za válečné služby v bojích proti Turkům a Švédům a také za účast při zavraždění Valdštejna. Nastal rozmach zpracování lnu. Roku 1696 byl postaven Anenský sloup na ochranu před morovou nákazou
Roku 1704 započal Maxmilián Morzin se stavbou kláštera, ten byl vysvěcen až v roce 1733. V roce byla postavena 1732 nová radnice. Během 18. století se vyčerpalo rudné bohatství a vítěznou cestu si razil textilní průmysl. V roce 1770 byla ve Vrchlabí přechodně zřízena první tkalcovská škola ve střední Evropě.
Počátkem 19. století prošel rozsáhlou přestavbou zámek. Roku 1882, po smrti posledního mužského potomka, přechází celé panství do majetku rodu Czernin-Morzinů. Město nikdy netrpělo příliš válkami ani požáry. Až v roce 1897 město postihla velká povodeň Labe, která ho velice zpustošila.
Snaha německých obyvatel odtrhnout Vrchlabí od vznikající Československé republiky po I. světové válce je přerušena příchodem Československé lidové armády a Sokolem v prosinci roku 1918. V září roku 1938 je však pohraničí Československa včetně Vrchlabí podstoupeno hitlerovskému Německu v důsledku podepsání „mnichovského diktátu“. Po osvobození Československa 8. 5. 1945 přechází správa města Vrchlabí opět do českých rukou.
K významným kulturním památkám města patří zámek, klášter, kostel sv. Augustina, děkanský kostel sv. Vavřince, lidová architektura v podobě domků na Náměstí Míru ze 17. století, kamenný most přes Labe, sousoší sv. Anny ze 17. stol, Mariánský morový sloup a další. Dominantu města tvoří městská radnice.
Koncem 20. století začalo docházek k viditelným změnám v celkovém vzhledu města. Díky rychlému přechodu majetku do soukromého vlastnictví vznikla celá řada nových objektů, opravovaly se fasády. Koncem roku 1992 byla zahájena nejnáročnější a nejnákladnější akce – budování nové kanalizační sítě po celém území města. Město se stalo centrem v provozování služeb turistického ruchu ve střední části Krkonoš a nahrazuje tak všechny nedostatky horských center v poskytování služeb, dopravy a zásobování. Ve Vrchlabí má sídlo Letecká škola, která pořádá vyhlídkové lety nad krásnou oblastí Krkonoš i do okolí. Vrchlabí uzavřelo partnerství se dvěma zahraničními městy: německým městem Baunatal a francouzským městem Trouville-sur-Mer.
Svou polohou uprostřed horského masivu Krkonoš Vrchlabí vždy bylo a zůstává i nadále vstupní branou do říše tajemného Krakonoše.