Frýdlant nad Ostravicí

V polovině 13. století vznikl spor mezi olomouckým biskupem a těšínským knížetem o umístění zemské hranice. Roku 1256 tedy vydal král Přemysl Otakar II. příkaz k osídlení povodí řeky Ostravice, která byla za hranici prohlášena. Po roce 1285 tak bylo okolí Ostravice osídleno a vzniklo tak Místecko-Frýdlantské panství.
Roku 1300 se objevilo první jméno s přízviskem města. Jeho nositelem byl Jindřich z Frýdlantu. Dle historických záznamů však byl Frýdlant založen až ve 14. století.
V roce 1402 prodal Lacko z Kravař panství tehdejšímu majiteli frýdeckého panství.
Roku 1580 byl ve Frýdlantu postaven dřevěný kostel sv. Bartoloměje. Při kostelu bylaq zřízena farnost a také škola. V roce 1581 připojil biskup Stanislav Pavlovský Místecko-Frýdlantské panství k Hukvaldskému panství.
Na počátku se tehdejší zemědělské městečko mění spíše v průmyslové. V letech 1618 – 120 zde byla založena železárna a na konci třicetiletéválky několik hamrů. Dne 7. května 1625 byla pro zdejší obyvatele zrušena robota. V letech 1672 – 1690 byl kostel sv. Bartoloměje přestavěn na kamenný. Roku 1675 došlo také k přestavění a zmodernizování zdejších hamrů, díky čemuž se Frýdlant stal jedním z nejvýznamnějších center hutnictví na Moravě. Na koci 17. století se začala rozvíjet také papírenská výroba. Papír byl vyráběn ručně firmou Farntiška Hoffmanna a byl využíván především v železárnách.
Na počátku 18. století byl Frýdlant postižen velkou povodní, která údajně smetla i dřevěný kostel sv. Bartoloměje. Několik let poté následoval velký požár, při kterém lehlo popelem téměř celé městečko. Ve 2. polovině 18. století se zdejším zemědělcům podařilo sklidit úrodu brambor, tedy plodiny, která tehdy byla velmi vzácná. Roku 1777 byla navíc obec povýšena na městys. Vzniklo šest řemeslnických cechů, kterými byl krejčí, kovář, mlynář, švec, tkadlec a truhlář. Frýdlant získal také právo pořádat dva výroční trhy za rok. Na konci 18. století byly poprvé očíslovány domy.
V první polovině 19. století se objevily spory mezi zemědělci, kteří zastávali tradiční kroj i dědičného rychtáře, a řemeslníci, kteří se oblékali městsky a požadovali ve vedení města purkmistra. V roce 1844 byla v areálu hlavního železárenského závodu postavena kaple sv. Barbory. Spory mezi zemědělci a řemeslníky byly vyřešeny dne 7. září 1848, kdy bylo zrušeno dědičné právo a robota. Následovaly první volby, kterých se zúčastnili voliči podle výše odváděných daní. Obyvatelé s nejnižšími odváděnými daněmi neměli volební právo. Z volební evidence také vyplývá, že Frýdlant tehdy měl necelé 3.000 obyvatel. Ve 2. polovině 18. století byl ve Frýdlantu zřízen císařskokrálovský poštovní úřad. V roce 1870 vznikla četnická stanice a výchovný ústav pro dcery arcibiskupských úředníků a lesníků. O rok později byla zprovozněna železnice do Ostravy. Rozvoj městečka byl brzděn přírodními katastrofami. Nejprve přišla povodeň, která Frýdlant zpustošila, ale nedlouho poté, dne 28. dubna 1886 vypuknul v domě č.p. 78 požár, který se kvůli vichřici rozšířil na většinu města. Zničeno bylo přes 50 domů. Jelikož město bylo krom častých povodní sužováno i mnohými požáry, byl v roce 1887 založen hasičský sbor. V témže roce byla zřízena soukromá německá škola, která po zavedení povinné školní docházky začala sloužit k české výuce dívek z města. Dne 20. srpna 1890 ve Frýdlantu opět hořelo. Oheň se šířil rychleji, než zprávy o něm. Zničil tak celý střed města s 26 domy a zřítila se také kostelní věž. Roku 1898 byla založena tělovýchovná jednota Sokol.
Na počátku 20. století se rozvíjela průmyslová výroba. Slibná budoucnost města byla přerušena první světovou válkou, při které zemřelo 65 zdejších obyvatel. Po válce byla v roce 1920 do Frýdlantu zavedena elektřina. Začaly vznikat také různé spolky. Také druhá světová válka přinesla oběti na životech. Zahynulo přes 100 zdejších obyvatel. K osvobození města došlo 5. května 1945. Dne 12. října 1948 byl Frýdlant povýšen na město. V letech 1949 – 1960 bylo město součástí okresu Frenštát. V této době byl také veškerý soukromý majetek převeden na družstevní či státní. V roce 1954 byla zahájena stavba vodovodu. Od roku 1960 patří město pod okres Frýdek-Místek. Na počátku července 1997 nestačila přehradní nádrž Šance pobrat přívaly dešťové vody a Frýdlant byl postižen další velkou povodní.