Tanvald

První písemná zmínka o Tanvaldu, jako dřevařské osadě na levém břehu řeky Kamenice, pochází ze druhé poloviny 16. století, z doby před rokem 1586. Osada tehdy zřejmě patřila pod obec Smržovku. Samostatně existuje Tanvald asi od začátku 17. století. Lidé tady vedli velmi nuzný život, půda zajišťovala velmi skromnou obživu.
Začátkem 18. století začali obyvatelé pěstovat len a vyrábět lněnou přízi, kterou prodávali do míst s vyspělým ručním tkaním. V polovině 18. století si rolníci začali přivydělávat ručním tkaním plátna. Všechny domy stály v oblasti Horního Tanvaldu. Údolí Kamenice bylo zalesněné, jen tu a tam stály malé vodní mlýny.
Počátkem 19. století bylo hlavní obživou zemědělství, stály tu dva mlýny a dvě brusírny skla. Rozvinuté bylo ruční předení lnu a tkaní lněného plátna. Později se začala v Tanvaldě zpracovávat další textilní surovina, bavlna. V letech 1827 - 1828 byla postavena první strojová přádelna bavlny. Využívala pohonu vodním kolem. V roce 1845 byla postavena první mechanická tkalcovna. Dalšímu rozmachu pomohlo vybudování státní silnice mezi Libercem a Trutnovem v letech 1847 - 1850. Změny znamenal pro Tanvald revoluční rok 1848. Tanvald se stal samosprávným a soudním okresem, podléhajícím okresnímu hejtmanství v Liberci, od roku 1868 pak nově zřízenému okresnímu hejtmanství v Jablonci. Byla snížena pracovní doba z 15 na 12 - 13 hodin, ubylo dětských dělníků v továrnách. Po pruskorakouské válce v roce 1866 se opět rozvíjela textilní, sklářská i strojírenská výroba. Rozvoj průmyslu znamenal potřebu kvalitního dopravního spojení. Silniční doprava nestačila. Roku 1875 byla zřízena železniční trať mezi Tanvaldem - Šumburkem a Železným Brodem. Roku 1894 byla do Tanvaldu prodloužena trať spojující Liberec a Jablonec nad Nisou. V dubnu 1895 byl Tanvald povýšen na městys.
V létě roku 1902 zahájila provoz železniční trať z Tanvaldu do Kořenova, o pár měsíců později pak byla železniční doprava prodloužena až do Jelení Góry (Hirschbergu). V roce 1905 byl Tanvald povýšen na město. V roce 1908 byla dokončena stavba budovy nového okresního soudu s věznicí, o rok později byla dostavěna radnice v secesním stylu. První světová válka přinesla nedostatek bavlny a továrny nemohly využívat svou kapacitu. Další zchudnutí oblasti zavinilo protržení přehrady na Bílé Desné v roce 1916. Na podzim roku 1918 byla uzákoněna osmihodinová pracovní doba, nebo součet 48 hodin práce při šestihodinovém pracovním týdnu. V roce 1928 byl samosprávný okres Tanvald zrušen, zůstal zde jen soudní okres. Světová hospodářská krize v letech 1929 - 1933 přinesla zastavení výroby v některých továrnách. Myšlení lidí ovlivňovala Henleinova sudetoněmecká strana a nakonec bylo pohraniční území Sudety odtrženo od Československa. V říjnu roku 1938 byl Tanvald obsazen německým vojskem. Textilní firmy šily výstroj pro německou armádu. V roce 1940 byly zaznamenány neuvěřitelně kruté mrazy kolem -36°C. V roce 1942 vznikl v Tanvaldě pracovní tábor pro Rusy, Poláky, Francouze, Italy a další cizince nuceně nasazené do válečné výroby. V roce 1942 byly úředním nařízením sloučeny Tanvald a Šumburk v jedno město. Tanvald je spjat s počátky televizního vysílání. Za války prováděli němečtí výzkumníci pokusy a v roce 1948 sem byli pozváni novináři, aby shlédli první přenos.
Velkou zajímavostí je, že až v roce 1996 získaly poslední bezejmenné ulice svůj název. O rok později je zaznamenán velký nárůst cestovního ruchu a město pozornost je od té doby věnována rekonstrukci města.