Brno

Ve starší době kamenné bylo na místě Brna hradiště a v 6. století zde pobývali slovanští osadníci. Za Velké Moravy se zde nacházelo významné slovanské hradiště. Okolo roku 1000 přesídlili obyvatelé ze starověkého hradiště Staré zámky, jehož pozůstatky se nachází v lese nad Mariánským údolím v Brně – Staré Líšni. Jiná verze praví, že se toto přesídlení týkalo obyvatel slovanského hradiště poblíž Rajhradu. Která z verzí je pravdivá, se již pravděpodobně nedozvíme, ale s tímto přesídlením je spojen vznik nové osady u brodu přes řeku Svratku, pozdějšího Brna.

Někdy v letech 1021 – 1034 byl mezi rameny Svratky na území Starého Brna založen břetislavský hrad a v jeho předhradí na Horním (respektive Zelném) trhu vznikaly četné trhové vsi. První písemnou zprávu o Brně najdeme v Kosmově kronice. Podle tohoto vyprávění bylo roku 1091 Brno obléháno Vratislavem II. Druhá zpráva pochází z roku 1099, kdy kníže Břetislav II. táhl proti moravským knížatům.

Ve 13. století začali do Brna přicházet cizí kolonisté a okolí hradu se dále rozrůstalo k Dolnímu trhu, tedy Náměstí Svobody. V letech 1202 - 1222 zde byl postaven farní kostel sv. Jakuba, který sloužil trhové vsi německých a flandersko-vlámských kolonistů. Z roku 1223 pochází první zpráva o farním kostelu sv. Petra a Pavla na Petrově. Na přelomu 20. a 30. let 13. století byl založen klášter augustiánů, klášter dominikánů s kostelem sv. Michala a klášter minoritů. Z roku 1231 také pochází první zmínka o kostele sv. Mikuláše na Dolním trhu. Roku 1243 se Brno stalo královským městem a král Václav I. mu udělil priviliegia. Město již v té době bylo obehnáno hradbami s pěti branami v místech zemských stezek – Běhounskou (Rýnskou), Brněnskou, Měnínskou, Veselou a Židovskou. Z roku 1278 také pochází první zmínka o hradu Špilberk.

Ve 14. století sídlili ve městě moravská markrabata. V roce 1323 byla zahájena stavba kláštera cisterciaček a baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Ačkoli původní Měnínská brána stávala na souběhu Jánské a Kobližné ulice, byla v roce 1348 postavena o ulici dál nová Měnínská brána. Původní, která nevyhovovala povozům, zůstala Městskou brankou. V roce 1349 se Brno stalo hlavním městem země.

Za husitských válek zůstalo město věrné králi Zikmundovi a bylo dvakrát marně obléháno husity. Roku 1431 byla zahájena přestavba kostela sv. Petra a Pavla a v polovině 15. století stavba pozdně gotického kostela sv. Jakuba. Rok 1508 přinesl rozšíření hradebního systému.

V letech 1605 – 1620 byl postaven Dietrichštejnský palác. V letech 1639 – 1642 bylo zesíleno opevnění města. Okolo hradeb byl vodní příkop a vnitřní hradbu chránilo 43 věží. V té době bylo také potvrzeno, že Brno je hlavním městem Moravy. V roce 1642 se zřítil dominikánský kostel sv. Michala, jehož trosky byly roku 1645 zasaženy dělostřelectvem při neúspěšném švédském obléhání města. Brno se ubránilo a bylo prohlášeno za pevnostní město, což znemožnilo jeho rozšiřování. Roku 1659 byla zahájena stavba nového kostela sv. Michala, později došlo k opravám švédským dělostřelectvem poškozeného kostela sv. Petra a Pavla a roku 1661 byla zahájena stavba kostela Zvěstování Panny Marie, pozdějšího chrámu sv. Tomáše. V letech 1679 – 1680 řádil v Brně mor, který si vyžádal mnoho obětí a na jejich památku byl roku 1683 na Dolním trhu vztyčen morový sloup. Z roku 1695 pochází kašna na Zelném trhu a z roku 1699 kašna na Dolním trhu.

Na počátku 18. století bylo zahájeno opevňování města i hradu Špilberku. Dále probíhala výstavba a úpravy města – byl přestavěn dům pánů z Fanalu (nynější Divadlo Husa na provázku) a Zemský dům, vzniklo sousoší Nejsvětější Trojice na Zelném trhu, Schrattenbachův palác, Místodržitelský palác a letohrádek Mitrovských. Roku 1781 vzniklo první veřejné osvětlení. V 80. letech 18. století byl dominikánský klášter přeměněn na vojenské skladiště a byly zrušeny hřbitovy u kostela sv. Jakuba a sv. Petra a Pavla. Na místě zahrady Karlova dvora vznikl první městský park Lužánky.

Roku 1805 do Brna přitáhla francouzská vojska. Napoleon zpevnil hradby na Špilberku, ale již v roce 1809 nechal část opevnění hradu zbořit. V roce 1816 byly postupně zasypávány hradební vodní příkopy, rušeny vnější hradby a mezi vnější a vnitřní hradbou vznikla první promenádní alej Koliště. Roku 1817 již neexistovala Běhounská a Veselá brána. V roce 1835 byla zbořena Židovská brána a na jejím místě byla na počet zesnulého císaře Ferdinanda postavena brána Ferdinandova. Na konci 30. let 19. století začaly na msítě rušených hradeb vznikat klasicistní domy. Bylo také postaveno nádraží a v roce 1839 započala pravidelná železniční doprava z Brna do Vídně. Ta si brzo vyžádala novou nádražní budovu. Roku 1939 byla Měnínská brána, jediná z dochovaných bran, snížena a přestavěna na obytný průchozí dům. Někdy v letech 1848 – 1852 zanikla Brněnská brána. Roku 1852 bylo zahájeno odstraňování městských hradeb a poté začala vznikat Okružní třída. Postupně vznikl evangelický kostel (dnes nazývaný také červený), německé gymnázium, Technické učiliště, palác Albrechta Kounice, Besední dům, Zemský dům, Městské divadlo na Malinovského náměstí, Německý dům a Justiční palác. Také byl zbořen kostel sv. Mikuláše. V roce 1864 byla zbořena Ferdiandova brána a roku 1870 kostel sv. Mikuláše na Náměstí Svobody. V 70. letech začala vznikat čtvrť Veveří a o několik let později byly postaveny domy v okolí zrušeného Hutterova rybníku na Lužánkách. Roku 1896 byla zahájena modernizace centra města, čemuž během dalších 20 let padlo za oběť téměř 300 distorickcých domů.

Na počátku 20. století bylo opět rozšířeno nádrží a proběhla přestavba kostela sv. Petra a Pavla – barokní průčelí bylo nahrazeno novým a kostel získal dvě štíhlé věže. Roku 1928 byl zahájen provoz brněnského výstaviště a o dva roky později proběhly první závody na Masarykově okruhu. V témže roce byla postavena funkcionalistická vila Tugendhat. Od roku 1941 chrání Brno před záplavami řeky Svratky Brněnská přehrada. Při sovětském bombardování v dubnu roku 1944 bylo poškozeno na 1.300 staveb a na podzim téhož roku při amerických náletech další četné stavby. V roce 1957 vznikl na Černém Poli první panelový dům a o dva roky později začalo vznikat první sídliště v Nových Černovicích. Vzhledem k přetíženosti městské dopravy byla roku 1978 zahájena stavba tunelu pod Špilberkem v délce 650 metrů. Již o rok později, když bylo vyraženo 500 metrů tunelu, byla stavba zastavena. V roce 1986 byl zahájen provoz na novém Masarykově okruhu.

V roce 2000 byl dokončen objet Velký Špalíček. Roku 2001 byla vila Tugendhat zařazena mezi památky Světového kulturního dědictví Unesco. Na počátku nového století bylo zrekonsturováno několik budov, také Denisovy sady pod Petrovem nebo náměstí Svobody.

Nejnavštěvovanější památkou je hrad Špilberk ležící na kopci nad centrem města. K nejstarším dochovaným památkám patří zbytky hradeb. Ty lze nalézt na Denisových sadech, kde slouží pro statické zajištění terénu, ale jsou k vidění také v blízkosti Petrova u kanovnického domu č.p. 2, kde se nachází také zbytek hranolové bašty. Zbytky kruhové bašty jsou patrné v domě č.p. 8 v ulici Bašty a také v zahradě domu Petrov č.p. 8. Podél domů se táhne vnitřní hradba, na které je dodnes částečně patrné cimbuří. Dochovaly se také zbytky souběžné parkánové zdi. Nejzachovalejší část hradeb se nachází v Husově ulici u č.p. 10, kde hradby dosahují výšky až 10 metrů a také je zde k vidění zbytek hranolové bašty. Část hradební zdi s dochovanou baštou čtvrcového průřezu se nachází v areálu Nové radnice. Na rohu České a Joštovy ulice byly odkryty zbytky gotické parkánové hradby i s přilehlým půlkruhovým barbakánem. Z hradních bran se do dnešních dní dochovala pouze brána Měnínská. Hojně zastoupené jsou především církevní památky. Nejmonumentálnější je katedrála sv. Petra a Pavla, ale můžeme jmenovat také augustiniánský klášter s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie, minoritský klášter s kostelem sv. Janů, klášter kartuziánů s kostelem sv. Trojice, klášter premonstrátů s kostelem nanebevztetí Panny Marie, betlémský kostel Českobratrské církve evangelické, kostel církve československé-husitské, kapucínský kostel sv. Kříže, pravoslavný kostel, chrám Máří Magdalény, kostel sv. Jakuba, sv. Jiljí, sv. Michala, sv. Tomáše, Panny Marie pomocnice křesťanů nebo dva kostely Nanebevzetí Panny Marie. Zajímavý je také Dietrichsteinský palác, divadlo Husa na provázku, Janáčkova akademie múzických umění, Mahenovo divadlo, Místrodržitelský palác, letohrádek Mitrovských, kašna Parnas na Zelném trhu, divadlo Reduta nebo budova Staré radnice. Opomenout nejde samozřejmě ani vilu Tugendhat. K návěštěvě lákají také četné parky a nedaleký hrad Veveří.