Český Brod

Město Český Brod leží ve Středočeském kraji v okrese Kolín. Bylo založeno na vyvýšenině nad potokem Šembera, přímo u jeho brodu. Trhovou osadu na obchodní stezce založil zřejmě pražský biskup Jan I. v 1. polovině 12. století a pravděpodobně současně s osadou vznikl kostel sv. Gotharda.

Roku 1268 udělil pražský biskup Jan III. z Dražic Brodu mnohá práva a povýšil osadu na Biskupský Brod. Roku 1289 byl Brod vypálen Ondřejem z Říčan, ale pražský biskup Tobiáš z Bechyně ho nechal obnovit. Navíc zde nechal postavit tvrz, ze které byly spravovány vsi v okolí, a udělil Brodu další privilegia.

Roku 1315 byla ves, tehdy již nazývaná Český Brod, obsazena Ronovci. V průběhu 14. století vznikly kamenné hradby, byla opravena tvrz a dostavěn kostel sv. Gotharda. Stavební činnost pokračovala i ve 2. polovině 14. století například dlážděním ulic.

Na přelomu 14. a 15. století byla na náměstí postavena radnice. Roku 1406 byla Českému Brodu potvrzena arcibiskupem Zbyňkem Zajícem z Hazmburka městská privilegia. Brod byl v té době na straně krále a katolické církve. Roku 1418 však arcibiskup Konrád z Vechty zastavil obec Janovi Sekretáři z Kostelce nad Černými lesy. Roku 1420 se však Českého Brodu zmocnil císař Zikmund. Roku 1421 byl dobyt Pražany a získal nezávislost, ale roku 1424 byli Pražani poraženi a Brod získal Jan Žižka z Trocnova. Po skončení husitských válek potvrdil císař Zikmund Brodu všechna jeho práva a 4. února 1437 ho povýšil na královské město. Město se pak velmi slibně rozvíjelo a stalo se kolébkou pivovarnictví.

Roku 1512 postihl město požár, ale rozvoj města nezastavil. Český Brod postupně kupoval různé vsi v okolí a roku 1538 obdržel od krále Ferdinanda I. právo pořádat trhy. Ve 40. letech 16. století byla zahájena renesanční přestavba města. Roku 1547, po nevydařeném protihabsburském povstání, zbavil Ferdinand I. město některých práv. Práva mu byla o dva roky později navrácena a město se dále rozvíjelo, je však již tak rychlým tempem.

I na počátku 17. století město kupovalo vsi v okolí a také kvůli tomu se pomalu dostávalo do dluhů. V letech 1618 – 1620 se zúčastnilo i druhého protihabsburského povstání, po jehož skončení mu byl zabaven majetek. Roku 1623 se jeho majitelem stal Karel z Lichtenštejna. Dne 29. dubna 1628 navíc město postihl rozsáhlý požár a dluh města dále rostl. Roku 1639 byl Český Brod vypálen vojsky generála Banera a v roce 1643 švédskými vojsky generála Torstensona. Král pak městu odpustil daně a město začalo shánět finance na opravy, jenže uprostřed práce, 25. srpna 1690, město znovu vyhořelo.

V 18. století probíhaly další opravy, ale činnost měšťanů zpět na počátek vrátil další požár, který město postihl 7. listopadu 1739 a 26. prosince 1739. Město se pak opět začalo vzpamatovávat, ale financí mělo po celé století nedostatek. V letech 1765 – 1772 proběhla přestavba kostelu sv. Gotharda.

V 1. polovině 19. století začal ve městě stoupat počet obyvatel. V polovině 19. století byla dostavěna železnice a ve 2. polovině 19. století se začal rozvíjet průmysl. Vznikl parní mlýn, cukrovar, nové pivovary a postupně začaly vznikat různé kulturní spolky.

V roce 1903 byla postavena plynárna a roku 1923 byla zahájena elektrifikace města. Po skončení druhé světové války se město rychle vzpamatovávalo a začalo se rozšiřovat. Roku 1990 byl Český Brod vyhlášen městskou památkovou rezervací.

Centrum města tvoří čtyřúhelníková plocha, z části zastavěná, jejíž jeden roh je zaoblený. Plocha je lemována historickými domy s gotickými sklepy.

Větší část je centrální plochy města je tvořena náměstím Arnošta z Pardubic. V jeho středu se nachází budova radnice a v její blízkosti také nejcennější památka města, kterou je děkanský kostel sv. Gotharda. V prostoru bývalého hřbitova se také nachází bývalá kostnice se šindelovou střechou. V severním rohu náměstí se nachází 40 metrů vysoká samostatně stojící pozdně gotická zvonice ze 16. století.

Menší část centra města tvoří Husovo náměstí, na kterém se nachází novorenesanční radnice.

Z dalších památek města jmenujme například dochované zbytky středověkých hradeb nebo barokní sousoší Svaté Rodiny.