Rokytnice v Orlických horách

Okolními horami, které svůj nynější název mají podle řeky Orlice od roku 1836, vedlo několik důležitých obchodních cest, z nich nejdůležitější byly Stezka kladskopolská a Solná, směřující z Prahy až k Baltickému moři. Rokytnice v Orlických horách byla založena ve 13. století. Obyvatelstvo zde nacházelo obživu v zemědělství, při kácení a zpracování dřeva a pastevectví. Docházelo k rozvoji plátenictví, lnářství a sklářské výroby. Tato řemesla koncem 19. a začátkem 20. století postupně zanikala.
Pravděpodobně okolo roku 1260 vznikla Rokytnice jako uhlířská osada, založená pány z Rychnova. Od roku 1358 do roku 1370 jsou majiteli páni Mutina a Gezema z Opočna. Okolo roku 1430 jsou to opět páni z Rychnova. V roce 1548 kupuje Rokytnici Jan Licek z Rýznburka. Lickové byli poslední čeští držitelé rokytnického panství. Roku 1557 kupuje celé panství německý rytíř Joachim Mauschwitz z Amenruh. Mauschwitzové drží Rokytnici až do roku 1627, kdy ji kupuje apelační rada na Pražském hradě Jan Mikuláš, svobodný pán z Nostitz. Nostitzové, kteří na konci 17. století získávají hraběcí titul, drží Rokytnici až do roku 1928, kdy rokytnická větev Nostitzů zaniká.
Po vzniku Československa v roce 1918 musela být Rokytnice obsazena českým vojskem, neboť zde byly silné snahy Němců o odtržení a vytvoření Deutsch Böhmen. Potom se situace v Rokytnici vyvíjela klidně až do roku 1933 po nástupu Adolfa Hitlera k moci. Snahy o připojení Sudet k Německé říši vyvrcholily v roce 1939, kdy byla Rokytnice s celým pohraničím na 7 let připojena k Německu V této dramatické době se začalo v našem pohraničí budovat vojenské opevnění po vzoru francouzské Maginotovy linie. V letech 1936 - 1938 byla u Rokytnice vybudována vojenská tvrz Hanička, která byla jednou z největších a nejvýznamnějších pevností, budovaných ve 30. letech jako součást našeho předválečného opevnění proti tehdejšímu rozpínavému Německu. V celé oblasti Orlických hor došlo k zásadní změně po skončení 2. světové války, kdy v důsledku odsunu obyvatel německé národnosti došlo k vysídlení pohraniční oblasti a současný počet obyvatel je asi třetinový proti původnímu osídlení. Také pohraniční městečko Rokytnici neminul poválečný vývoj událostí. Od roku 1945 se postupně projevovaly snahy komunistů o změnu demokratického režimu. Tento záměr se také podařil vítězstvím komunistické strany v roce 1948. Po celé roky byla Rokytnice, stejně jako celé pohraničí, ponechána svému osudu a vývoj se zde téměř zastavil. V roce 1969 byla ve městě umístěna sovětská vojenská posádka. Období komunistického režimu skončilo až v roce 1989. Sovětská armáda opustila město v roce 1991. Rokytnice se začíná pomalu opět rozvíjet. Nyní má Rokytnice okolo 2.300 obyvatel.
Zajímavý je původ znaku. V Orlických hvozdech bývalo mnoho divoké zvěře. Škodila lidem na potkání. Proti vlkům nebyla obrana, ale když se mezi lidi zatoulal medvěd, nikdy se nevrátil se zdravou kůží. Jednou se dostal až na náves. Ponocný ho spatřil první, ale sám si na něho netroufal. Jak se lidé probouzeli, spustil poplach. Rokytničtí popadli co měli po ruce a hnali se za medvědem. Medvěd se stavěl na zadní, hrozil tlapami, cenil zuby a mručel. Zjistil, že se rokytničtí muži jen tak nedají a vyšplhal na mohutnou lípu, která stála uprostřed návsi. Ani na stromě nebyl v bezpečí. Útočníci ho pronásledovali dlouhými kopími, které ponocný zatím přinesl ze strážnice a tak dlouho medvěda bodali, až mrtvé zvíře spadlo bezvládně na zem. V roce 1852, kdy byla Rokytnice povýšena na město, převzala do městského znaku medvěda na lípě, kterého dva ozbrojenci bijí.