Hrabyně

V době ledové zdejší oblast pokrýval mohutný ledovec, po kterém v okolí obce zbylo mnoho tichých svědků takzvaných Bludných balvanů. Obec Hrabyně leží v této tajemné lesnaté krajině u východního okraje Nízkého Jeseníku v nadmořské výšce 289 metrů.
Malá obec Hrabyně leží v opavském okrese asi 13 kilometrů jihovýchodně od Opavy. Rozprostírá se u hlavního tahu státní silnice D11 na půli cesty mezi Opavou a Ostravou.
Dodnes není známo, kdy byla obec založena. První písemné zmínky o Robini, jak se tehdy osada nazývala, pochází z roku 1377. Bývalého holasického kraje, ze kterého se vytvořilo Opavsko, se zmocnil Mikuláš II.
Za vlády Karla IV. byly skončeny spory o dědictví a při dělení Opavského knížectví získal Robini Jindřich z Bětova. Asi roku 1497 byla ke cti Nanebevzetí Panny Marie postavena dřevěná kaple.
Až do roku 1528 vlastnil panství rod pánů z Bětova. Poslední z tohoto rodu byl Jiřík, který ho v tomto roce prodal Jindřichu Fulsteinovi ze Slavkova. Ten však Hrabyň již po několika letech vyměnil s Jindřichem Sípem z Bránice. Od něj roku 1565 získal panství Jiří Tvorkovský na Raduni.
Členové tohoto rodu vlastnili Hrabyni až do roku 1637. Po nich se zde vystřídalo v rychlém sledu několik majitelů a roku 1687 přešel zdejší statek prodejem na Mistrovského.
V letech 1723 – 1731 byl v Hrabyni postaven zděný kostel. Roku 1765 byla zdejší tvrz Arnoštem Benjaminem Mistrovským přestavěna na barokní zámek a v jeho okolí byl zbudován francouzský park.
V roce 1780, byla Hrabyně císařem Josefem II. povýšena na městečko a byla založena osada Josefovice.
Od roku 1832 vlastnil obec Řád německých rytířů. V roce 1852 byla obec Josefovice sloučena s Hrabyní. V letech 1885 – 1886 proběhla rozsáhlá přestavba kostela, při níž budova získala současnou podobu. O rekonstrukci tohoto novorománského trojlodního poutního kostela se zasloužil farář P. Jan Bohm.
Roku 1938 začala německá okupace, která způsobila i odchod Řádu německých rytířů roku 1939. Ke konci 2. světové války bylo Německo v obtížné hospodářské situaci a Ostravsko představovalo asi 35% jeho ekonomických možností. Pod velením generála I. J. Petrova zaútočila vojska 4. ukrajinského frontu ve dnech 1. až 23. března 1945 na vzdálená přístupová místa k Ostravě. Dne 24. března 1945 byl zahájen obchvatný obkličovací manévr směrem na Opavu a Ostravu. Dne 24. března 1945 byl zahájen obchvatný obkličovací manévr směrem na Opavu a Ostravu. Od 26. března 1945 velel tomuto útoku generál A. I. Jeremenka. Na tomto hlavním útoku bojoval svazek 38. armády spolu s 1. československou tankovou brigádou majora V. Janka. Vojska pronikla až na sever Ostravy. Tato druhá etapa skončila 14. dubna 1945. Od tohoto dne v útoku pokračovala také 8. letecká armáda a 1. československá smíšená letecká divize podplukovníka L. Budína. Velmi kruté boje byly svedeny o Opavu, kterou Němci vyhlásili za pevnost. Během třetí etapy svedla 38. armáda prudké boje ve směru Sudice, Bolatice, Kravaře, Hrabyně, Velká Polom a Ostrava. O samotnou Hrabáni se bojovalo sedm dní, protože byla nejvyšším místem v kraji a fungovala jako strategické místo k přístupu na Ostravu. Hrabyně byla osvobozena 27. dubna 1945 a po bitvě zde zůstalo jen spáleniště. Za oběť bitvy padl také areál zámku, ze kterého se dochovala budova míčovny, část parku a zbytky zdí, které obklopovaly zámek. O tři dny později, 30. dubna 1945, byla osvobozena také Ostrava. Tato dlouhá bitva, na jejímž konci bylo osvobození Opavy a Ostravy, je dones známá jako takzvaná Ostravská operace. Trvala celých 57 dní. V této době bylo osvobozeno 16 měst, více než 600 obcí a z boje bylo vyřazeno přes 70.000 německých vojáků.
Na památku této velké bitvy byl roku 1970 za účasti prezidenta Ludvíka Svobody a maršála A. I. Jeremenka, který velel vojskům při osvobození Ostravska, položen základní kámen památníku. Stavba byla zahájena až roku 1976, ale další čtyři roky se pracovalo velmi intenzivně. U příležitosti 35. výročí osvobození byl roku 1980 památník otevřen. Areál památníku je tvořen hlavním objektem, ve kterém je instalována expozice Slezského zemského muzea o 2. světové válce. Nachází se zde také symbolický hřbitov se jmény československých a sovětských vojáků a občanů severní Moravy, kteří za osvobození zaplatili svým životem. V lipové aleji se nachází skanzen bojové techniky. Na rozlehlé nástupní ploše se čtyřikrát ročně konají vojenské přísahy. Památník v současnosti slouží jako kulturní památka a především jako pietní místo.