Mělník

Mělník je město ležící ve Středočeském kraji asi 30 kilometrů severně od Prahy. Leží na pravém břehu Labe na soutoku Labe s Vltavou. Leží v nadmořské výšce 215 metrů nad mořem a zaujímá plochu 24,97 kilometru čtverečních. Žije zde necelých 20 tisíc obyvatel.

Území města bylo osídleno již v neolitu, ale první zprávy o osídlení pocházejí až z 9. století. Tehdy se zde nacházelo hradiště Pšov a jeho slovanský kmen Pšovanů. Právě Slované zřejmě podle rozmělněných hornin dali budoucímu městu jeho název.

Dřevěné hradiště bylo koncem 10. století přebudováno na kamenný hrad, pod nímž se nacházelo opevněné podhradí.

V 11. století byl postaven románský kostel sv. Petra a Pavla.

První písemná zpráva o Mělníku pochází až z 25. listopadu 1274 v listině Přemysla Otakara II.

Král Karel IV. prohlásil Mělník královským věnným městem, čímž stanovil tradici vlastnictví města českými královnami. Zároveň nechal z Francie přivést odrůdu vína Burgund, které se zde natolik zadařilo, že položila základ zdejšímu vinařství. Již ve 14. století byla na náměstí postavena studna na pitnou vodu.

Za husitských válek bylo město ušetřeno všech válečných pohrom a prospívalo. Roku 1449 byla původní rychta z konce 14. století přebudována na radnici. V letech 1480 – 1488 proběhla také přestavba kostela sv. Petra a Pavla. Na konci 15. století ale začal význam Mělníka upadat. Panovník pak město dával opakovaně do zástavy.

Ve 30. letech 16. století byla v kryptě pod kostelem sv. Petra a Pavla zřízena kostnice, do které byly ukládány kosterní ostatky ze hřbitova obklopujícího kostel, který svou kapacitou nepostačoval. Roku 1547 bylo potlačeno protihabsburské povstání a císař Ferdinand I. městu zkonfiskoval majetek a udělil mnohé sankce. Pak se rozvíjelo pouze vinařství. Zřejmě v 1. polovině 16. století se původní hlásná věž stala věží vodárenskou. Po roce 1550 bylo k zámku přistavěno severní křídlo s lodžiemi. V roce 1555 byl požárem poškozen kostel sv. Petra a Pavla. Roku 1585 byl postaven hřbitovní kostel sv. Ludmily.

Za třicetileté války pobývala ve městě vojska, jako první v letech 1631 – 1632 vojska saská, ale poté v letech 1639 – 1640, roku 1643 a dále v letech 1645 – 1646 vojska švédská. Přinesla s sebou zkázu. V roce 1646 a 1652 postihly město požáry, v letech 1679 – 1680 zas morová epidemie. Roku 1681 bylo město poškozeno dalším požárem a postupně z města odešla většina jeho obyvatel. Roku 1683 proběhla přestavba kostela sv. Ludmily. V roce 1687 získal zpustošené město Heřman Jakub Černín z Chudenic. Na konci 17. století proběhla výstavba jižního zámeckého křídla s arkádami.

Roku 1753 se Mělník dostal do majetku Lobkowiczů. Záhy však přišla sedmiletá válka a v roce 1765 dokonce postihl další rozsáhlý požár. Roku 1775 bylo zastaveno pohřbívání u kostela sv. Petra a Pavla a jako hlavní hřbitov začal sloužit ten u kostela sv. Ludmily. Radnice vyhořela roku 1793 a musela být přestavěna. Na konci 18. století sloužil Mělník jako zdroj zemědělských surovin pro Prahu.

Roku 1845 se na řece pod městem objevil první parník a roku 1850 se Mělník stal sídlem státních úřadů. V roce 1874 sem přijel první vlak. V roce 1882 přestala vodárenská věž sloužit svému účelu. Roku 1888 byl v Mělníce postaven dvoudílný železný most přes Labe. V roce 1889 proběhla přestavba radnice.

Na počátku 20. století byl postaven takzvaný Vltavský kanál a bylo zbudováno mnoho správních budov. V letech 1915 – 1919 uspořádal profesor Jindřich Matiegku ostatky v kostnici do stávající podoby. Roku 1923 byly k Mělníku připojeny okolní obce. V roce 1925 vznikla v jižním zámeckém křídle vinárna s terasou. Na konci 20. let byl postaven velký přístav na Labi. Počátkem 30. let zde žilo téměř 12 tisíc obyvatel. Roku 1933 byl a zahájena dlouhá řada slavnostních vinobraní. Roku 1941 byla provedena další přestavba radnice.

Z významných památek města jmenujme především pozůstatek dávného opevnění města s polokruhovou baštou, bývalou 20 metrů vysokou hlásnou věží a především Pražskou bránu z 15. století. Významnou stavbou je také původní středověký hrad, pozdější královský renesanční zámek s rozsáhlým podzemím, původní bránou, klenutou síní a dalšími četnými původními stavebními prvky a s cennými exponáty v interiérech. Dochovala se též radnice ze 14. století a na náměstí a v Palackého ulici několik renesančních a barokních domů. Pod náměstím se nachází rozsáhlé podzemní chodby, které jsou přístupné 150 metrů dlouhou chodbou vysekanou ve skále. V podzemí je možné spatřit nejen cihlové klenuté stropy, ale především 54 metrů hlubokou studnu o rekordním průměru 4,5 metru, díky kterému je zapsána v české Guinessově knize rekordů. Voda dosahuje do výšky 7 metrů. Až do konce 19. století sloužila jako zásobárna pitné vody. Z církevních památek jmenujme proboštský kostel sv. Petra a Pavla, který stojí na nejvyšším místě města. Pod jeho presbytářem se nachází kostnice. Nachází se zde kosterní ostatky asi 15.000 osob. Dominantou je mohutná stěna nazvaná Kalvárie Další církevní stavbou je původně hřbitovní kostel sv. Ludmily.

Turisty hojně navštěvovaná je vyhlídka na soutok Labe s Vltavou, přičemž v souvislosti s tímto soutokem se setkáváme se dvěma omyly. Pro řeku, která z Mělníka pokračuje dál až za hranice naší republiky, používáme chybné označení Labe. Vltava vlévající se do Labe v Mělníce má totiž nejen o třetinu větší průtok, ale její tok dosahuje délky 433 kilometrů a je tak o celých 173 kilometrů delší, než Labe. Při pohledu z vyhlídky je navíc soutok těchto řek o několik desítek metrů dál proti proudu, přičemž přímo proti vyhlídce ústí do Labe pouze takzvaný Vltavský kanál.

Z Mělníka pochází řada významných postav českých dějin, mezi nimi například básník Viktor Dyk.