Frenštát pod Radhoštěm

Osídlení prostoru mezi soutokem říček Bystrá, Lomná a Lubina proběhlo pravděpodobně v době velké kolonizace na samém konci 13. století. První obyvatelé se zde usídlili někdy v letech 1293 – 1316.
Na samém počátku byl rozvoj osady spojen se šostýnským panstvím. Později přešla pod hukvaldské panství, které patřilo olomouckému biskupství. První písemná zpráva o Frankenstatu pochází z roku 1382.
Dle písemných zpráv byl Frankenstat v roce 1473 povýšen na městečko.
Roku 1517 se v městečku uvádí páni z Ffransstatu, v roce 1577 je uváděn Fransstat a v roce 1581 městečko Ffransstath. Na konci 16. století získalo město na významu díky obchodu, řemeslné výrobě, trhům i provozování železného hamru. V roce 1598 je uváděn tkalcovský cech.
Za třicetileté války bylo městečko poškozeno vpády vojsk. Roku 1626 bylo vypáleno. Roku 1634 byl postaven kostel sv. Jana Křitele. V roce 1636 se uvádějí páni z města Frenštáku. V roce 1646 bylo město obsazeno Švédy. V průběhu třicetileté války ho také dvakrát postihla morová nákaza. Po skončení válek se město dále hospodářsky rozvíjelo, především v oblasti kolonizace. V roce 1661 vyhořel starý kostel a na jeho místě byl poté postaven nový kostel sv. Martina. Roku 1676 je v literatuře město uvedeno jako Franckstadt. Z roku 1686 pochází ranně barokní pískovcový sloup Panny Marie v dolní části náměstí.
Na počátku 18. století, v letech 1708 – 1712, se v písemnostech objevuje zmínka o neopevněném městečku Franstattu. Roku 1720 se uvádí město Frankstatt. Roku 1740 byly u kostela sv. Martina postaveny boční kaple sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého. Roku 1753 byl u kostela sv. Jana Křtitele postaven barokní kamenný krucifix. Teprve v roce 1781 byl Frenštátu oficiálně přiznán statut města.
V 19. století pomalu začíná upadat tkalcovská výroba. V roce 1833 je v literatuře uvedeno Stadt Frankstadt. Roku 1836 bylo založeno ochotnické divadlo. Roku 1848 se uvádí Frankstadt a Frensstat. Od roku 1850 je v městě samospráva, volí se i městský úřad. Ruční tkalcovská výroba pomalu přechází na mechanickou a začíná se rozvíjet barvířství, punčochářství a výroba ohýbaného nábytku. Roku 1854 je v literatuře poprvé zmíněn český název Frenštát. Kvůli krizi v odbytu tkalcovských výrobků se v polovině 19. století velký počet obyvatel uchýlil do Ameriky. V roce 1876 byla postavena chlapecká škola, roku 1884 byla založena Pohorská jednota Radhošť, která položila základy organizované české turistiky. Roku 1888 byla zahájena stavba železniční trati a v roce 1890 radnice. Došlo také k založení Tělovýchovné jednoty Sokol.
Na počátku 20. století se město dále rozvíjelo. V roce 1902 byla na Horečkách postasvena Lurdská kaple sv. Marie. Roku 1905 byla založena Matice Radhošťská a o rok později začala výstavba sokolovny. Roku 1921 byl městu udělen název Frenštát pod Radhoštěm. Roku 1931 byla postavena spořitelna a o rok později také kino. V roce 1939 získalo město název Frankstadt unter dem Radhoscht. Dne 4. února 1941 se ve Frenštátě narodil Jiří Raška, budoucí olympijský vítěz ve skocích na lyžích. Český název byl městu vrácen až po osvobození, ke kterému došlo 6. května 1945. Poté byla zahájena rozsáhlá výstavba bytů, byly postaveny nové školy, prodejny, kulturní, restaurační i sportovní zařízení. Také byly postaveny nové komunikace. V roce 1960 se Frenštát stal sídlem městského národního výboru. Roku 1975 byla u kostela sv. Jana Křtitele zbořena zeď s křížovou cestou. Od roku 1993 zde sídlí pověřený městský úřad.
V roce 2003 bylo historické jádro města prohlášeno za městskou památkovou zónu.
Nejzajímavějším místem k návštěvě je náměstí, v jehož jihozápadním cípu se dochovalo původní podloubí i s historickou oblázkovou dlažbou. Dominantní stavbou je radnice z konce 19. století. V jejích interiérech se mimo jiné nachází originál sochy pohanského boha Radegasta a kopie sousoší sv. Cyrila a sv. Metoděje. Náměstí je lemováno četnými měšťanskými domy. Většina z nich byla postavena s využitím starších domů v průběhu 17. a 18. století.
Ve Frenštátě se nachází pozdně gotický kostel sv. Jana Křtitele, který je často označovaný jako „horní“. Druhým kostelem, tedy „dolním“, je farní kostel sv. Martina. Na Horečkách se nachází kaple sv. Marie, která je zapuštěná do země jako jeskyně.