Malé Svatoňovice

Obec Svatoňovice má svůj název původem od Bartoloměje Svatoně, který si vystavěl podle pověsti své sídlo při nynějším kostele v Zálesí (Batňovice) počátkem 11. století. Svatoňovická tvrz Na Valech je poprvé připomínána roku 1357, ale zaniká už kolem roku 1386. Zboží přešlo pod Vízmburk, později pod panství Náchod.
Mezi dvěma výběžky Jestřebích hor, Kyselou horou a Klůčkem, protékal potůček posilovaný členitým pramenem s dobrou vodou, která v zimě nezamrzá. Je totiž mírně radioaktivní a má stálou teplotu cca 8°C. Každých 10 vteřin vydá 2 litry vody. Svatoňovická sedmipramenná Studánka byla známa od nepaměti.
Na začátku 18. století pozemek kolem pramene patřil k usedlosti rolníka Václava Šrejbera. Ten v neděli 27. října 1715 zavěsil na suchou třešeň, stojící nad pramenem, sošku Panny Marie. K prvnímu zázračnému uzdravení došlo pět dní po vyvěšení sošky. Roku 1716, po sedmi letech co byla třešeň suchá, na sv. Jana Křtitele, 24. června, třešeň znovu rozkvetla na sedmi větvích a na sv. Václava, 28. září, se na ní červenaly třešně. To byla druhá velká událost, která hnula svatoňovickou historií.
Věhlas studánky přiměl majitelku náchodského panství, kněžnu Annu Viktorii Piccolomini de Arragona, vystavět zde barokní kapli. Pozemek se studánkou získala vrchnost od sedláka Šrejbera výměnou za panskou louku. Pozemek pak poskytla pro církevní stavbu, lázně a panskou hospodu. Dne 24. srpna 1731 bylo vydáno povolení ke stavbě a ihned bylo započato se stavbou kostela. Soška byla přenesena do dřevěné kaple, třešeň pokácena a ještě roku 1732 byla dokončena stavba osmiboké barokní kaple nad původní studánkou. V roce 1733 byl dokončen poutní kostel v barokním slohu se zděným presbytářem. Chrámová loď byla roubená z dřevěných trámů s mezerami ucpanými mechem, podlaha dlážděná pískovcem. Vysvěcen byl dne 30. května 1734 ke cti Sedmi radostí Panny Marie. Na hlavní oltář byla přenesena původní soška Panny Marie.
Roku 1737 zde byly vodoléčebné lázně a pro ubytování hostů byla posta-vena nejprve dřevěná a poz-ději, v roce 1748, jedno-patrová kamenná hospoda. Jak stoupala návštěvnost poutního místa a lázeňského domu, usídlili se v jeho okolí drobní obchodníci a řemeslníci.
V letech 1829 – 1831 zde působil páter Josef Regner „Havlovický“ V té době patřilo náchodské panství kněžně Kateřině Zaháňské. Kostel byl přes-tavěn v empírovém slohu. Dřevěná část kostela byla nahrazena zděnou. Přes-tavba byla dokončena v roce 1831. Kamenné schodiště před kostelem bylo zbudo-váno roku 1834 a železný kříž na kamenném podstavci pochází z roku 1840. Nynější hlavní oltář je z roku 1886. Protější boční oltář sv. Barbory, patronky horníků, pochází z roku 1888. Figurální výzdobu oltářů dodala řezbářská škola Ferdinanda Demetze z Tyrol. Kříž proti kazatelně je z roku 1899, varhany jsou z roku 1901, socha Panny Marie Bolestné pod křížem z roku 1905. O Vánocích je zde vystavovaný dřevěný vyřezávaný Betlém z roku 1945. V roce 1978 byla kostelu darována socha sv. Josefa.
Dřevěný kostelnický domek nad studánkou je z roku 1749. Zděná fara, sídlo poutní duchovní správy, byla dostavěna v roce 1892. Vedle stavby Studánky jsou dvě novější kaple Panny Marie Lurdské a sv. Judy Tadeáše.
K dalším zajímavostem patří, že roku 1890 se v Malých Svatoňovicích narodil spisovatel Karel Čapek. V roce 1891 byl v obci ustaven Spolek pro zvelebení poutního místa v Malých Svatoňovicích. V obci Malé Svatoňovice začalo roku 1882 působit obecní zastupitelstvo a od této doby se začaly odlišovat Malé a Velké Svatoňovice.