Nový Jičín

Kdy bylo město Nový Jičín založeno není známo. Jisté však je, že bylo založeno na čtvercovém půdorysu a bylo obehnáno čtvercovým hliněným valem s palisádou.
Na počátku 14. století město i s panstvím Starého Jičína získal vok z Kravař. Nejstarší písemná zpráva o Novém Jičínu pochází z roku 1313, kdy mu král Jan Lucemburský listinou povolil vybírat clo a mýto. Roku 1373 bylo Novému Jičínu dáno právo výročního trhu a odúmrti a vznikl také první městský znak. Kolem roku 1380 postavil Vok z Kravař gotický dům, který byl později přeměněn ve tvrz. Ve 14. století bylo také město s tvrzí obehnáno kamennými hradbami. Do města vedly dvě brány. Až do roku 1397 byl užíván pouze název Jičín, ale v tomto roce se v listině poprvé objevuje jméno Nový Jičín.
Roku 1434 vymřela jičínsko-fulnecká větev pánů z Kravař a po nich drželi Nový Jičín Cimburkové. Od nich pak majetek sňatkem získal Petro d Sv. Jiří a Pezinku.
V roce 1500 koupili panství Starého i Nového Jičína Žerotínové. Když roku 1503 shořelo celé, tehdy dřevěné, město, nechali Žerotínové stavět kamenné měšťanské domy, na náměstí s podloubím. Městu darovali dům na náměstí, který byl využíván jako radnice. Po roce 1533 se Nového Jičína ujal Bernard ze Žerotína, který si zdejší hrad zvolil za své sídlo. Nechal ho přestavět na jednopatrový renesanční zámek. Tak vznikla severní část středního křídla s průjezdem a lomenou arkádou brány. V roce 1543 dostal Nový Jičín právo pečetit listiny červeným voskem, což byla výsada pouze královských měst. Ve městě se začalo rozvíjet soukenictví a vaření piva. V letech 1539 – 1544 byl městu potvrzen kožešnický, řeznický, ševcovský a zámečnický cech. Panství koupil 5. července 1558 Jan Kropáč z Nevědomí. Jelikož byl však známý svými tvrdými praktikami, rozhodlo se město díky rychle se plnící městské pokladně od něj 20. července 1558 celé panství odkoupit a Nový Jičín se tak stal komorním městem. Ferdinand I. roku 1560 zaručil městu svobodu a okolním vesnicím přikázal odebírat pivo z Nového Jičína. Roku 1562 město požádalo Ferdianda I., aby z města byli vyhnáni židé a aby mohlo město patřit pod Olomouc. Císař oběma žádostem vyhověl. Zároveň probíhaly další renesanční úpravy zámku – především bylo postaveno třetí dvoupatrové jihozápadní křídlo. Došlo také k výstavbě atiky se čtyřmi válcovitými věžemi v nárožích. V roce 1572 postihla městlo morová epidemie. Roku 1577 vyhověl Rudolf II. žádostem o přemístění radnice z nedostačující budovy na zámek. Na počátku 80. let 16. století tedy byla přemístěna radnice, ale také masné krámy a pivovar. Zároveň byla zahájena stavba čtvrtého jihovýchodního křídla zámku, jehož půdorys tak dostal tvar písmene F. Na konci 16. století pokrývalo soukenictví třetinu všech zdejších řemesel.
Roku 1620 byl Nový Jičín díky králi Fridrichu Falckému královsým městem. V roce 1621 postihl město požár. V témže roca zaútočila vojska krnovského markraběte na oddíl Španělů. Na místě bitvy byla později postavena Španělská kaple. Roku 1623 postihla město morová epiemie. Za účast na stavovském povstání ztratilo město samostatnost, stalo se poddanským a roku 23. května 1624 ho získali jezuité. Roku 1626 ho obsadili mansfeldští císařovi protivníci aby potlačili katolickou víru a roku 1629 město rezignovalo a přestoupilo na novou víru. Díky tomu mu byla navrácena část privilegií. Město i zámek byly roku 1634 vydrancovány Švédy. O rok později bylo panství pokatoličtěno jezuity. Z roku 1642 pochází zpráva, že poničený zámek sloužil jako sklad obilí. Radnice se proto roku 1659 přemístila zpět do domu na náměstí. Roku 1678 byl zámek poškozen požárem a proto poté probíhaly na zámku pouze menší přístavby a opravy.
V roce 1710 byl na náměstí postaven morový sloup, ale obyvatele města neochránil a Nový Jičín roku 1715 postihla další morová epidemie. Ve 2. polovině 18. století proběhla rekonstrukce zámku a na jeho východní straně byla postavena barokní stavba s romantizujícím průčelím. Roku 1760 byly příkopy a valy okolo zámku přeměněny na zahrady. Roku 1768 zachvátil téměř celé město požár. Domy byly opraveny v klasicistním stylu. V roce 1773 postihl město další požár. V témže roce byl zrušen jezuitský řád. Dne 16. září 1775 zbavila Marie Terezie Nový Jičín poddanství. Roku 1785 byla zahájena stavba císařské silnice z Hranic do Příbora.
Roku 1810 byl postaven první stroj na spřádání vlny, roku 1817 se zde začaly vyrábět bryčky Nojtičanky a roku 1832 byla otevřena první továrna s prvním parním strojem. V roce 1866 byl zprovozněn první telegraf, o dva roky později bylo horná patro zámku přebudováno na byty. Roku 1869 byla zrušena atika zámku a zachovala se pouze její část se dvěma věžičkami. V témže roce byla postavena plynárna a o rok později továrna na doutníky. Dne 19. prosince 1880 byla slavnostně zrpvozněna železnice, roku 1884 proběhla stavba nemocnice a roku 1893 byl do Nového Jičína zaveden telefon.
Na počátku 20. století vzrůstaly národnostní nepokoje a roku 1908 proběhly bouře proti Čechům. Německé obyvatelstvo odmítalo po 1. světové válce uznat existenci Československa a Nový Jičín tak byl k ČSR připojen až 20. listopadu 1918. První Češi se do vedení města dostali až v únoru 1919. Německé vedení města podporovalo Henleinovu fašistickou stranu, která zde vznikla roku 1934. Dne 23. září 1938 byla vyhlášena mobilizace a 30. dubna téhož roku se Nový Jičín stal součástí Sudet. Město bylo osvobozeno 6. května 1945 vojskem Rudé armády. Do města se brzy začalˇi vracet Češi a město se začalo natolik rozvíjet, že musela proběhnout výstavba panelových domů v okrajových částech města. Roku 1967 bylo jádro Nového Jičína prohlášeno městskou památkovou rezervací.
Mezi nejcennější památky města patří Žerotínský zámek, kde se nachází vlastivědné muzeum, a bašta v sousedství kostela. Unikátní je také čtvercové náměstí, které je po celém obvodu lemované domy s podloubím. Nachází se zde Laudonův dům, kde zemřel generál G. E. Laudon, Stará pošta, dům U bílého anděla s třísetletou tradicí lékárny či dům U zeleného stromu, který byl pravděpodobně nejstarším městským hostincem. Opomenout nelze ani budovu radnice nebo uprostřed náměstí stojící morový sloup a kašnu. Z církevních památek stojí za zmínku Farní věž, farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel Nejsvětější Trojice či Španělská kaple.