Albrechtice v Jizerských horách

Kolem roku 1670 byla v údolí mezi horou Špičák a Mariánskou horou založena rodem Des Fours obec Albrechtice. Jméno bylo odvozeno od dědice panství Smržovka hraběte Albrechta Maxmiliána Antona. Obyvatel bylo několik desítek, všichni pracovali v lese. Život zde byl velmi krutý. 20. února 1687 byly zdejší polnosti zaneseny do pozemkových knih jako pozemky majitelů z Albrechtic. Tím byl definitivně zakotven název obce.
Kolem roku 1700 vznikla dceřinná osada Albrechtic Mariánská Hora. Pověst praví, že její jméno vzniklo podle sošky Panenky Marie, která byla nalezena při zakládání první usedlosti. Roku 1705 vznikl dnešní cíl turistů, Mariánskohorské boudy. Původní obyvatelé zde pálili dřevěné uhlí. Všichni se až do konce 18. století živili dřevorubectvím a zemědělstvím. V letech 1770 - 1772 se projevily hrůzné následky závislosti na zemědělství. Vše začalo neobyčejně mírnou zimou, v únoru přišly přívalové deště, pak uhodily silné mrazy a sněhy, které nekončily ani v polovině dubna. Následkem byla slabá sklizeň a nakažlivé onemocnění nazývané "Höitkrankt" - začínalo horečnatým mozkovým zánětem. Oběti v Albrechticích nebyly zjištěny, ve Smržovce zemřelo 1.646 osob. Hlad ukončil dekret Josefa II., zemědělci dostali zdarma obilí. Albrechtice ještě na sklonku 18. století neměly kostel. Ke křtu nebo pohřbu se muselo za sněhu a mrazu neschůdnými cestami do Smržovky. Císařské patenty z roku 1733 a 1762 nařizovaly, že nikdo nemá mít do kostela víc než hodinu cesty. Albrechtičtí se rozhodli postavit si kostel. Smržovský farář Franž Arzt jim bránil. Také desfourské panství nepodpořilo stavbu kostela. Albrechtičtí mezi sebou vybrali nemalou sumu a rychtář Ignác Endler si vzal hypoteční půjčku. 15. června 1779 byl položen základní kámen kostela. Peníze nestačily. Endler se vydal za císařovnou Marií Terezií do Vídně. Byl přijat na popeleční středu roku 1780 a získal od ní podporu. Stavba se na dva roky zastavila. Endler byl přinucen k rezignaci, ale bez něj se nic nedařilo, proto byl pořádán, aby opět převzal rychtářství. Byla uspořádána nová sbírka. 10. září 1784 vysvětil kostel albrechtický vikář Jan Nepomuk Chaloupka. Téhož roku byl založen hřbitov, deset let poté byla dostavěna fara. Roku 1780 začalo v Albrechticích soukromé vyučování, ale obecní škola byla otevřena roku 1784. Dvakrát se stěhovala, až zakotvila v domku č. 77 poblíž fary, kterému se ještě dlouho říkalo "Stará škola".
V 19. století nastal rozmach sklářství. Hutě v Antonínově a později i v Albrechticích dodávaly sklářskou surovinu pro albrechtické a mariánskohorské brusírny. Ve 30. letech se začalo s výrobou umělých perel. "Stará škola" nedostačovala, a proto byla roku 1886 zahájena stavba nové školy na místě, kde stojí dodnes. Již za rok se zde zahájila výuka. Roku 1871 vznikl projekt výstavby nových silnic. Od roku 1875 byla v provozu železniční trať z Tanvaldu do Prahy, roku 1893 byla dostavěna trať ze Smržovky do Liberce. 10. října 1894 byla uvedena do provozu trať ze Smržovky přes Tanvald, Albrechtice - Jiřetín do Josefova Dolu. Od roku 1885 je v Albrechticích poštovní úřad. Roku 1898 byla ke kostelu přistavěna věž.
Počátek 20. století přinesl elektřinu. Roku 1913 vzniklo na Mariánské hoře "Lesní divadlo". Bylo zde málo Čechů. Jako blesk z čistého nebe sem roku 1914 vpadla 1. světová válka. Po vzniku Československa Němci opustili Albrechtice. Vše se rozhýbávalo velmi pomalu - obživa, sklárny, škola, divadlo... Září roku 1938 bylo dalším šokem pro obyvatele Albrechtic. Konec války očekávali Albrechtičtí Češi s nadějemi, Němci s úzkostí. Obě války si v Albrechticích vyžádaly desítky mrtvých, nezvěstných i nadosmrti poznamenaných. Albrechtice se vzpamatovávaly pomalu. Invaze vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 zhroutila všechny naděje. Navzdory bytové výstavbě prudce klesal počet obyvatel. Od roku 1975 se rozvíjí podmínky pro sjezdové lyžování. Byla vybudována nová sjezdovka včetně vleků a v roce 1980 se na Špičáku uskutečnily závody evropského poháru žen. V 80. letech počala výstavba vodovodní a kanalizační sítě. Tato výstavba byla dokončena po roce 1989 včetně výstavby čistírny odpadních vod. 8. května 1993 vyhořela "Stará škola". V letech 1993 - 1996 proběhla plynofikace obce.