Šumperk

V místech dnešního Šumperka se již ve 13. století těžily drahé kovy. Stejně jako v jiných bohatých oblastech i zde se usídlil řád sv. Dominika. Město bylo založeno v letech 1269 – 1276. Roku 1293 zde Jan, levoboček Přemysla Otakara II., založil klášter. Odtud bylo poté ovládáno rozsáhlé území. Již počátkem 13. století byl položen základ znaku města Šumperk.
Roku 1391 získalo město od moravského markraběte Jošta důležitá privilegia. Ve 14. století byl Šumperk v zástavě pánů z Lipé.
Roku 1424 byl město obsazeno husitským vojskem, ale poničeno nebylo. V průběhu 15. století byli zástavními držiteli města páni z Kunštátu, páni z Lobkovic, páni z Valdštejna a páni z Cimburka. Většinou však ve městě nesídlili a pouze se pokoušeli z města těžit. Z roku 1452 pochází první zmínka městské škole a o šest let později byl založen městský špitál. V 15. století byl položen základ plátenickému a soukenickému cechu. Koncem 15. století se pokusili město do svého vlastnictví získat Tunklové z Brníčka. Následující události však nakonec vedly k tomu, že se Tunklové rozhodli panství prodat. Roku 1496 byla zahájena přestavba hrádku na zámek.
Okolo roku 1505 získali majetek do vlastnictví Žerotínové. Za Petra z Žerotína se město začalo hojně rozvíjet. Roku 1513 postihl měst rozsáhlý požár. Po něm byla zahájena rozsáhlá stavební činnost, v průběhu které byly vybudovány mimo jiné také kamenné městské hradby. Když Petr ze Žerotína roku 1530 zemřel, náboženské spory ve městě se vyostřily natolik, že se Šumperk stal svobodným královským komorním městem. Roku 1569 odkoupilo město od Žerotínů zámek a tím tento rod definitivně opustil město. V letech 1571 – 1572 byl Šumperk postižen morovou epidemií. Roku 1580 postihl město velký požár, roku 1585 zasáhla město další děsivá epidemie moru a roku 1591 byl Šumperk postižen povodní. Z konce 16. století pochází nejstarší otisk šumperské pečeti se symbolem města.
Počátkem 17. století již byly dřevěné domy nahrazovány zděnými, ve městě byly vydlážděny ulice, měst mělo vodovod i kanalizaci. Za účast na stavovském povstání ztratil Šumperk všechna svá postavení a roku 1622 se dostal do područí Lichtenštejnů. Roku 1643 bylo město zdevastováno švédskými vojsky a roku 1646 čelilo dělostřeleckému ostřelování. Po skončení třicetileté války se začalo město rozvíjet, ale roku 1669 bylo postiženo požárem tak rozsáhlým, že většina města lehla popelem. Po roce 1679 se ve zničeném městě rozmohlo čarodějnictví, za které se zde začalo hojně upalovat. Tyto procesy skončily až roku 1694.
V letech 1714 – 1715 byl Šumperk zasažen další morovou epidemií na jejíž památku byl poté na náměstí vztyčen morový sloup. Z těchto ran se město jen těžko vzpamatovávalo a koncem 18. století se nacházelo na pokraji hospodářské krize. Brzy se však začala hojně rozvíjet manufakturní výroba manšestru. Roku 1784 byl zrušen zdejší dominikánský klášter.
Na přelomu 18. a 19. století bylo postaveno velké množství veřejných budov. V průběhu 19. století již město obývali téměř výsadně německy mluvící obyvatelé. Počátkem 60. let 19. století byly strženy městské brány a části hradeb.
Po skončení první světové války německé obyvatelstvo nepřijalo vznik Československé republiky. Město se poté přihlásilo k územnímu celku nazývanému Sudetenland. Koncem roku 1918 bylo město obsazeno československým vojskem. Po skončení druhé světové války bylo německy mluvící obyvatelstvo odsunuto a ve městě se začal rozvíjet kulturní život. V současnosti je Šumperk hospodářským, politickým a správním centrem severozápadní Moravy.