Opava

Na křižovatce obchodních cest byla založena osada. Byla postavena na řece Opavě, podle které dostala své jméno. První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1195. Již od počátku se obec řídila magdeburským právem. Byla to opevněná obec, kterou tvořilo téměř 70 domů a pravděpodobně také židovská čtvrť.
Již roku 1216 se v písemnostech objevuje zmínka o kostelu. Listina z roku 1224 dokládá městské zřízení. Z roku 1269 pochází první zmínka o minoritském řádu a kostelu sv. Ducha. Z téhož roku pochází první zprávy o opavské mincovně a mincmistru Hennigovi. Václav II. však mincovnu zrušil a mincování bylo přeloženo do Kutné Hory.
Ve 30. letech 14. století zde však mincovna zásluhou knížete Mikuláše II. opět fungovala. Ve 3. čtvrtině 14. století byl na místě původního kostela v duchu slezské gotiky postaven farní kostel Panny Marie. Od svého počátku byl pokládán za německý.
Okolo roku 1400 nechal kníže Přemek postavit hrad. Ten však již roku 1456 ztratil funkci sídla a byl obýván pouze úředníky. V 15. století bylo nedaleko dominikánského kláštera soustředěno centrum obchodu se solí, ke kterému bylo využíváno 12 solných bud. Celé 15. století však přinášelo Opavě spíše zkázu. Město celkem třikrát vyhořelo – v roce 1431, 1461 a 1467. Koncem 15. století byl postaven kostel sv. Jiří, který byl od svého založení považován za český farní kostel.
Roku 1506 vznikla nedaleko zámku na mlýnském náhonu první opavská papírna. Na žádost měšťanů byli z Opavy roku 1522 vypovězení Židé. Roku 1536 se připomíná fara u kostela sv. Jiří. V témže roce postila město morová nákaza. Zemřelo mnoho obyvatel včetně všech členů dominikánského řádu. Klášter pak po dlouhá léta zůstal pustý. Když roku 1556 postihl město požár, vyhořel zpustlý klášter s kostelem sv. Václava a téměř 80 městských domů. Rok 1572 přinesl do města další vlnu morové epidemie. Stále častěji vyvstávala na povrch otázka založení špitálu. Roku 1574 daroval Maxmilián II. zchátralou budovu kláštera městu a poté zde vznikl špitál. V bývalém klášterním kostele sv. Barbory probíhaly luterské bohoslužby a roku 1580 se ke katolictví hlásilo pouze 18 zdejších měšťanů.
Roku 1602 přikázal císař Rudolf II. propustit luterské faráře a místo nich dosadit katolické. Opavští se ale rozkazu nepodvolili a panovník jim za trest odňal právo k farnímu kostelu. V říjnu následujícího roku bylo město zbaveno všech privilegii a bylo dáno do říšské klatby. Až roku 1607 byli Opavští po vojenském zásahu přinuceni k poslušnosti. Od roku 1607 probíhala přestavba hradu. V roce 1623 přišla do města další morová epidemie, které padlo za oběť okolo 4.000 obyvatel. V roce 1634 již na místě původního hradu stál čtyřkřídlý patrový zámek s nízkou průběžnou atikou. Sseverní křídlo bylo dvoutraktové. Vstup do zámku byl od západu. V letech 1674 – 1675 se do historie města zapsal Bohuslav Balbín, který zde v této době působil na jezuitské koleji. V roce 1683 bylo pět zesíleno opevnění zámku. Další katastrofa v podobě požáru postihla město roku 1689. Vyhořelo 321 domů.
V letech 1712 – 1713 byly vypracovány plány na barokní přestavbu zámku. V roce 1723 byl nad zasypaným hradním příkopem postaven Müllerův dům, ve kterém sídlil správce. Roku 1723 se ve městě nacházelo 581 domů. Uvnitř hradeb jich stálo 365 a zbylých 216 se nacházelo na Hradeckém, Jaktařském a Ratibořském předměstí. Barokní přestavba zámku se neuskutečnila a roku 1725 byly provedeny pouze drobné úpravy. Roku 1741 byla Opava obsazena pruskými vojsky. Po prohrané válce se Opava stala hlavním městem rakouského Slezska. Roku 1745 byla Opava opět obsazena pruskými vojsky. V polovině 18. století bylo Židům opět povoleno usidlovat se ve městě. Ve 2. polovině 18. století byly sneseny zámecké atiky. V roce 1758 postihl město další požár, kterému padlo za oběť 336 domů, několik kostelů a také radnice. Další rána přišla v podobě Pruských vojsk, která obsadila Opavu roku 1778. Roku 1783 byl zrušen klášter dominikánů, který poté sloužil jako skladiště, klášter františkánů, který byl přestavěn na nemocnici, a také klášter klarisek. V roce 1790 město opět vyhořelo.
Od roku 1800 byly postupně bourány opavské hradby a na jejich místech byly zřizovány okrasné a květinové zahrady. Roku 1805 bylo na místě kaple sv. Michala a hřbitova postaveno divadlo. V témže roce prošla Opavou ruská vojska s carem Alexandrem. Jedním z následků jejich tažení byla epidemie tyfu, která město postihla. V roce 1821 byla zrušena Jaktařská brána a o šest let později také Hradecká brána. V roce 1836 byla zbořena Ratibořská brána a stará fortna a o dva roky později poslední hradební věž u sv. Jana. Roku 1839 již z opevnění zbývaly pouze zbytky. Po roce 1850 již zámek sloužil státním úřadům. Dne 15. září 1867 se v Opavě narodil básník Petr Bezruč. Roku 1872 byla uzavřena nejstarší zdejší papírna. V roce 1890 byl vybudován nový městský hřbitov, na kterém se nacházela evangelická, katolická i židovská část. V témže roce stát a město koupily zámecký areál od Liechtensteinů a o dva roky později, roku 1892, byl zámek zbořen. Z areálu se dochoval pouze Müllerův dům, který se nachází západně od Slezského zemského muzea.
Od roku 1905 jezdily v Opavě tramvaje. V letech 1924 – 1926 byl na Kylešovském kopci na místě bývalé pískovny postaven sportovní stadion. V letech 1927 – 1928 následovala výstavba největší opavské obchodní budovy. Roku 1936 byla v okolí města zahájena výstavba pohraničního opevnění. Během dvou let se Opava stala jedním z nejlépe opevněných měst na území naší republiky. Po podepsání mnichovské dohody se však armáda bez boje stáhla a 8. října 1938 Opavu obsadila německá armáda. Na předměstí Opavy se 22. a 23. dubna 1945 zastavili sovětští vojáci, kteří zde vyčkávali na pokyn k osvobození. Během války byla zničena třetina města a Opava patřila mezi nejvíce postižená města Československa. Město bylo postupně obnovováno. Již 7. dubna 1947 zahájila na všech linkách provoz tramvaj. Od 24. srpna 1952 fungovala trolejbusová linka mezi nemocnicí a stadionem. Rozvíjel se také kulturní a sportovní život města, činnost zahajovaly kulturní spolky, byly otevírány muzejní expozice, probíhala výstavba sportovišť. V září roku 1990 zahájila činnost opavská Filozifická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Již 9. července 1991 však bylo schváleno zřízení Slezské univerzity v Opavě, která v říjnu téhož roku zahájila výuku. Z dalších zajímavých událostí lze neminovat vysvěcení kostela sv. Jana Nepomuského dne 27. května 1995 nebo největší povodně v historii města, které Opavu postihly 6. července 1997.