Břeclav

Břeclav se nachází v bohatém kraji vína a živých tradic Podluží. Historie osídlení tohoto území sahá až do 7. století po Kristu a do časů Velkomoravské říše. Z této doby pocházejí i pozůstatky hradiště na Pohansku, objevené jen dva kilometry od města.
V 11. století byl založen na místě dnešní Břeclavi knížetem Břetislavem, po němž má Břeclav jméno, pomezní přemyslovský hrad. Ten byl na čas ve 12. století centrem údělného knížectví. Město vyrostlo na předhradí středověkého hradu na důležité cestě do Rakous a často přecházelo do cizích rukou. K roku 1414 se váže první písemná zpráva o Židech v Břeclavi. V letech 1426 - 1434 byla na hradě usazena silná husitská posádka, která ohrožovala jak sousední Rakousko, tak nedalekou uherskou hranici.
Renesanční zámek byl přestavěný v letech 1540 - 1570 na místě přemyslovského hradu a pozdější středověké tvrze. Významným stavebním motivem dvorního průčelí zámku je arkádová pavlač na toskánských sloupech v patře. V 16. století tu existovala židovská obec se synagogou a hřbitovem. Nacházela se jižně od hlavního náměstí směrem k Dubiči. V roce 1572 se v Břeclavi konala generální synoda moravských Židů, které předsedal rabín Jehuda Löw ben Becalel. V 16. století, kdy přebírá panství starý moravský rod Žerotínů, dochází k renesančním úpravám zámku i rozšiřování městečka.
Po bitvě na Bílé hoře se majiteli Břeclavi stali Lichtenštejnové. Starou synagogu, zničenou v roce 1643 Švédy, nahradila v letech 1671 - 1672 nová. Stavba se ovšem v roce 1697 zřítila a na stejném místě byla od základů vystavěna nová. Židovský hřbitov byl založen asi po polovině 17. století. V průběhu třicetileté války byla židovská obec zcela rozprášena. K druhému osídlení Břeclavi židovskými obyvateli došlo roku 1651.
Za třicetileté války byla Břeclav několikrát vypleněna a znovu zničena v roce 1705 za kuruckého povstání. Z 18. století pochází nejstarší z náhrobků židovského hřbitova. Hřbitov se rozkládá na ploše o výměře 7 136 m2 a čítá asi 400 náhrobních kamenů. Rok 1839, kdy odtud vyjel první vlak do Vídně, zahájil rychlý růst města, k němuž později přispěla i blízkost dálnice Brno - Bratislava. Od roku 1872 je Břeclav městem.
Romantické novogotické úpravy zámku pocházejí z 1. poloviny 19. století. V okolí zámku je park, volně navazující na komplex lesa, tzv. Kančí oboru, což je dnes starý lužní les se zbytky starých ramen Dyje. Po získání občanských práv v polovině 19. století docházelo stěhováním Židů z venkova k dalšímu nárůstu obce.
Po vyhlášení Československé republiky byla dosud samostatná židovská politická obec v Břeclavi roku 1919 zrušena. Tragický závěr staleté existence komunity přinesly hrůzy nacistické rasové genocidy za druhé světové války.
Z kulturních památek připomeňme alespoň nový kostel sv. Václava, umělou zříceninu břeclavského zámku, Městské muzeum a galerii nebo knihovnu. Neleze opomenout ani zástavbu židovské čtvrti, která se v modernizované podobě dochovala. Z Břeclavi směrem na Valtice se v Břeclavi-Poštorné nachází kostel Navštívení P. Marie. Břeclav je ideálním výchozím místem pro návštěvu Lednicko-Valtického areálu.