Pelhřimov

Toto starobylé město leží v nejzápadnějším výběžku Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 550 metrů. Často bývá označováno také jako brána Vysočiny. Má 17.000 obyvatel. I přes svou polohu v jedné z ekologicky nejméně dotčených oblastí České republiky patří k turisticky méně prozkoumaným.
Historie města spadá až do 12. století, kdy jsou první zmínky o původní osadě v místech dnešního pivovaru, děkanské zahrady a kostela sv. Víta. Historie Pelhřimova začíná asi v roce 1144, kdy kníže Vladislav II. daroval osadu pražskému biskupovi Otovi. Město se tak dostalo na několik staletí do správy pražských biskupů. Podle pověsti však město založil v letech 1225 - 1226 pražský biskup Pelegrin (Pelhřimov), který se stavil u místní studánky cestou do Říma. Tomu odpovídá také městský znak s podobou poutníka v bráně mezi dvěma věžemi. Jižně od této osady bylo roku 1289 založeno nové město a původní městečko zůstalo předměstím.
Na počátku 13. století vyplenil původní osadu Vítek z Hluboké. Biskup Tobiáš založil v bezprostředním sousedství nové město na pravidelném půdorysu kolem čtvercového náměstí, který je v centru zachován dodnes. Aby předešel případnému novému vyplenění, opevnil je hradbou a příkopem. Rozvoj města příznivě ovlivnila těžba stříbra v okolí Křemešníka. Ve městě byla také rozvinuta celá řada řemesel, hlavně soukenictví, plátenictví, tkalcovství, barvířství, pernikářství a pivovarnictví. Zpočátku byl Pelhřimov městem biskupským, v období husitských válek ho spravovali táborští hejtmané a po bitvě u Lipan, roku 1437, přešlo město do držení Mikuláše Trčky z Lípy. V této době se zde konaly čtyři zemské sněmy. Pelhřimov tehdy vynikal řadou ozdobných měšťanských domů a byl obehnán pevnými hradbami s vysokými branami. Dvě z nich jsou zachovány dodnes.
Roku 1550 se stali novou vrchností páni Říčanští z Říčan, kteří zde v horní části náměstí vystavěli zámek. Roku 1554 a 1561 město vyhořelo. Město s Říčanskými vedlo spory, které vyvrcholily vykoupením z poddanství roku 1572. Roku 1596 byl Pelhřimov povýšen na město královské.
Roku 1646 a 1682 město postihly další požáry.
Klidný vývoj města byl ukončen třicetiletou válkou. Do města vtáhla několikrát vojska, město bylo poškozeno i několika požáry. V roce 1766 lehla popelem většina domů. Protože domy byly po požáru postaveny zcela nově, má historické městské jádro barokní řád.
Význam pro město měl i rozvoj průmyslu v 19. století. V Pelhřimově zakotvil především průmysl kartáčnický, pletařský a výroba zemědělských strojů. Svůj velký podíl mělo otevření železnice roku 1883.
V současnosti je Pelhřimov přirozeným střediskem regionu s rozvíjejícími se službami a průmyslovou výrobou. Díky každoročnímu festivalu je již také dobře zaveden pojem Pelhřimov, město rekordů a kuriozit.
Zámek pánů z Říčan byl vybudován v letech 1550 - 1551. Roku 1561 shořel. Znovu byl budován v letech 1565 - 1572. Ve 2. polovině 17. století, po požáru roku 1682, byl adaptován na radní dům. V roce 1770 nebo 1776 byl barokně přestavěn. Zámecká síň je zdobená freskami Václava Hubatia, které znázorňují biblické výjevy. Dnes jsou v zámku umístěny expozice okresního muzea.