Brtnice

Městečko Brnice má 2.300 obyvatel. Leží v údolí říčky Brtničky na komunikaci Jihlava - Třebíč. První doložená písemná zmínka o Brtnici je z roku 1234. Držitelé Brtnice, markrabské tržní osady, se po dvě století často měnili. Po roce 1400 patřila významnému rodu pánů Brtnických z Valdštejna. Ti zpočátku připojovali k jménu přídomek "z Rokštejna", podle blízkého hradu, ale ještě v 1. polovině 15. století vybudovali své sídlo v Brtnici. Dvě další století pak městečko vzkvétalo pod jejich zlatomodrým znakem se lvy.
Po bitvě na Bílé hoře byla v roce 1623 stará česká šlechta vystřídána italským hraběcím, později knížecím rodem z Collalto et San Salvatore. Z collaltovského období pochází atmosféra městečka, které si dodnes zachovalo původní rozložení, významné stavební a výtvarné památky a staré tradice.
V roce 1715 postihl Brtnici ničivý mor, kterému padlo za oběť několik set místních obyvatel. Rod z Collalto et San Salvatore držel brtnické panství do roku 1945. Stále známější je Brtnice jako místo, kde stojí rodný dům světově proslulého architekta Josefa Hoffmanna.
Nejstarší židovský hřbitov (vlevo) se měl nalézat na severní stráni za kaplí Panny Marie Pomocné, na příkaz vrchnosti byl však před rokum 1600 zrušen. Bezprostředně byl proto založen druhý hřbitov - na severovýchodním okraji městečka. Pohřebiště obdélného tvaru je situované ve stráni mezi lesem a silnicí na ploše 2.050 m2. Náhrobky staršího typu v počtu asi 250 kusů jsou provedeny hlavně v místní žule, jejich členění a výzdoba je střídmě barokní odpovídající 17. - 18. století. Jako symboly zde nalezneme motiv koruny, jelena, květu a vinného hroznu. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1672.
Dnešní vzhled kostela (vpravo) pochází z let 1776 - 1784. Kostel byl založen ve středověku. Uchovává významná umělecká díla. Pozdně gotická dřevěná skupina "Kladení do hrobu" pochází z 1. třetiny 16. století. Renesanční kovovou lampu věčného světla, pozlacenou křtitelnici a další předměty věnovali Hynek Brtnický z Valdštejna a Kateřina Zajímačka z Kunštátu v letech 1573 - 1596. Farní kostel uchovává ostatky neznámého prvokřesťanského mučedníka, nazývaného sv. Fidelius. Do Brtnice byly přeneseny z Říma roku 1732.
Aby své protestantské poddané obrátil ke katolické víře, povolal hrabě Collalto do Brtnice roku 1624 mnichy řádu sv. Františka z Pauly. Klášter byl postaven v letech 1636 - 1644. Je to jednoduchá barokní budova postavená kolem čtvercového nádvoří s arkádami. Pavlánský klášter byl zrušen roku 1784. V roce 1861 v něm byla zřízena textilní manufaktura. Pro tento účel byl stavebně upraven, arkády byly zazděny. Dnes slouží jako obytný dům.
Radnice má středověký původ. Její dnešní podoba vznikla rozsáhlou a důkladnou přestavbou v renesanci v 2. polovině 16. století.
Ve scenérii Brtnice se nevšedně uplatňuje říčka Brtnička. Protéká náměstím a širokým obloukem sleduje zámecký ostroh. Sochy na jejích mostech tvoří jedinečnou galerii. O vzniku a autorství soch na mostě u radnice se nezachovaly žádné doklady. Znázorňují sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha, sv. Františka z Pauly, sv. Jana Křtitele, sv. Floriána a sv. Jana Sarkandra.
Na paměť díkůvzdání, že městečko přestálo hrozící zkázu moru roku 1715, se koná v Brtnici vždy po třech letech historický průvodů. Více než 200 místních občanů v kostýmech ztělesňuje mnichy, řemeslníky, knížecí rodinu atd., prochází za střelby z hmoždířů a zvonění zvonů městečkem a předvádí barvitou a přitažlivou podívanou z počátku 18. století.