Kyjov

Město Kyjov leží v Jihomoravském kraji v okrese Hodonín. Městem protéká řeka Kyjovka.

Oblast, kde se Kyjov nachází, byla osídlena již v pravěku a později se zde nacházelo slovanské hradiště.

První písemná zpráva o Trhové vsi Kyjov pochází z roku 1126. V tomto roce daroval osadu kníže Václav klášteru Hradisko u Olomouce. Benediktýnský opat Michal nechal v Kyjově postavit kamenný románský kostel sv. Martina.

V roce 1201 je v písemnostech Kyjov uváděn jako městečko. Roku 1284 dostal Kyjov od krále Václava II. právo postavit městské opevnění. Městečko bylo opevněno palisádou, příkopem a valem.

Ve 14. století premonstrátský klášter Hradisko městečko Kyjov kvůli nedostatku peněz poprvé pronajal.

Roku 1431 město dobyl rakouský markrabě Albrecht II. Habsburský a popravil mnoho zdejších obyvatel. V 15. století byl Kyjov sídlem šlechty.

Na počátku 16. století již měl Kyjov velký význam, měl statut města a král Vladislav II. Jagellonský mu udělil roku 1515 právo pečetit červeným voskem. Roku 1539 byl klášter nucen Kyjov prodat a majitelem se stal zemský hejtman Jan Kuna z Kunštátu. Kolem roku 1540 nechal postavit renesanční zámeček, který do roku 1548 sloužil jako panské sídlo. Janovi synové město opět zastavili, tentokráte Janu Kropáčovi z Nevědomí na Litenčicích, a nakonec mu město prodali. Ten byl však tak krutý, že obyvatelé požádali krále Ferdinanda I., aby přijal Kyjov za královské město a slíbili, že Janu Kropáčovi sami vrátí peníze, za které město koupil. Dne 18. srpna 1548 král v listině stanovil, že Kyjov nemůže být zastaven ani prodán a udělal tak z Kyjova královské město. Poté byl Kyjov opraven, získal tři městské brány a v letech 1561 – 1562 renesanční radnici. V roce 1577 se součástí Kyjova staly Vřesovice. Roku 1582 byla zvýšena radniční věž.

Při bojích roku 1636 byla poškozena radnice. Roku 1666 se Kyjov rozrostl o Kelčany. Roku 1692 byl přestavěn románský kostel sv. Martina.

Roku 1710 se v Kyjově poprvé objevili kapucíni. V letech 1713 – 1720 byl na náměstí postaven kapucínský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Roku 1760 přišli do města také piaristé a založili zde latinské gymnázium. Roku 1770 ve městě žilo asi jen 450 obyvatel. Roku 1774 bylo při reformě zrušeno latinské gymnázium. Roku 1784 byl zrušen kapucínský klášter a byl prohlášen za farní. V témže roce byl kostel sv. Martina změněn na skladiště.

V roce 1807 vyhořel románský kostel sv. Martina a poté byl zbořen. Zbyla z něj pouze věž. Roku 1844 byly otevřeny hnědouhelné doly. Od roku 1850 byl Kyjov sídlem okresního hejtmanství a soudního okresu. V roce 1858 byla založena sklárna a roku 1868 bylo zřízeno německé gymnázium. Zřejmě roku 1876 byla radnice zvýšena o jedno patro. V roce 1878 vyhořela sklárna, ale v roce 1883 byla postavena nová. Jelikož od roku 1896 měl Kyjov poprvé české obecní zastupitelstvo, zaniklo roku 1897 německé gymnázium, vznikla česká obecná škola a od dalšího roku obecní nižší gymnázium. Na konci století měl Kyjov téměř 4.000 obyvatel.

Na počátku 20. století vzniklo ještě několik českých škol – měšťanská dívčí, živnostenská pokračovací, kupecká pokračovací, hospodářská zimní a měšťanská chlapecká. Roku 1904 bylo založeno muzeum. V období první světové války probíhalo množství národnostních sporů mezi Čechy a Němci, české obyvatelstvo bylo za odpor zatýkáno a někteří byli dokonce odsouzeni k trestu smrti za velezradu. Roku 1914 tedy bylo zrušeno městské zastupitelstvo, v dalším roce uzavřeno gymnázium a starosta MUDR. Severin Joklík spáchal sebevraždu. Roku 1918 a vznik Československa přinesl rychlý rozvoj – založení nových čtvrtí s činžovními a rodinnými domy, byly vydlážděny chodníky, postavena kanalizace, silnice a vodovod. Před druhou světovou válkou byla ještě dokončena nemocnice. Po osvobození roku 1945 mělo město asi 5.500 obyvatel. Opět byla zahájena rozsáhlá výstavba. Vznikly nové čtvrti, byla zvětšena nemocnice, postaven domov důchodců, školy, město získalo plyn, kino, knihovnu, sportovní stadion. V roce 1970 v Kyjově žilo téměř 10.000 obyvatel.

Centrum města je městskou památkovou zónou. Nejstarší stavbou Kyjova je renesanční zámeček z roku 1540, který byl v roce 1911 ozdoben sgrafity a ve kterém od roku 1928 sídlí vlastivědné muzeum.

Dominantou náměstí je renesanční radnice, která je široká 22 metrů a má 39 metrů vysokou věž. Před radnicí se nachází mariánský sloup z 20. let 17. století. V 80. letech byl přemístěn ke kapli sv. Josefa, ale roku 1990 byl vrácen před radnici. Na náměstí se nachází také kapucínský kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1713 – 1720.

Na východě se nachází kaple sv. Josefa, která stojí na místě původního románského farního kostela sv. Martina. Kostel byl roku 1692 přestavěn, roku 1784 přeměněn na skladiště, v roce 1807 vyhořel a byl s výjimkou věže zbořen. Z jeho zdiva byla postavena kaple sv. Josefa. Další církevní památkou je kaple sv. Rocha z roku 1716, která se nachází u cesty na Vlkoš. V Kyjově se nachází také kaple sv. Josefa Kalasanského z roku 1868, která se nazývá také Gymnazijní, jelikož je součástí budovy gymnázia.