Český Krumlov

Český Krumlov je město ležící v Jihočeském kraji asi 25 kilometrů jižně od Českých Budějovic. Leží v nadmořské výšce 492 metrů pod Blanenským lesem. Město se rozprostírá v esovitých meandrech řeky Vltavy.

Nejstarší osídlení místa je datováno asi do období 70.000 let před naším letopočtem. Později se zde nacházelo sídliště také v době bronzové a asi 400 let před naším letopočtem také sídliště keltské.

V 6. století se v mís-tech dnešního města nacházelo Slovanské sídliště.

V 9. století vlastnili území Slavníkovci, kteří byli vyvražděni Přemyslovci. Tomuto rodu také zdejší území připadlo a od nich se dostalo do rukou Vítkovcům. Pravděpodobně v roce 1179 se na místě dnešního města usadil Vítek z Prčice. Ten svůj majetek rozdělil mezi čtyři syny.

Ve 30. letech 13. století byl jedním ze synů Vítka z Prčice na levém břehu řeky Vltavy založen hrad. První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1253. Na pravém břehu Vltavy v jejím meandru byla roku 1274 založena osada.

Roku 1302 se majetek dostal do rukou pánů z Rožmberka, kteří sem přesídlili. Rožmberkové roku 1309 nechali posta-vit první kostel sv. Víta, později zvětšili hrad a založili novou městskou čtvrť dnes nazývanou Latrán. Zde již před rokem 1334 vznikla původně dřevěná kaple sv. Jošta. Z 1. poloviny 14. století pochází první zprávy o židovských obyvatelích. V polovině 14. století započala výstavba kláštera s chrámem Božího těla. Roku 1388 byla na náměstí zřízena dřevěná kašna.

V letech 1407 – 1439 byl postaven gotický kostel sv. Víta, v jehož základech byl využit původní kostel. Za husitských válek stál Oldřich II. z Rožmberka, tehdejší majitel panství, na straně husitů, ale pak se stal jejich odpůrcem. Roku 1439 se poprvé objevuje zmínka o názvu Český Krumlov. V roce 1459 se prvně uvádí třípatrová Latránská městská brána. Roku 1475 byly otevřeny stříbrné doly, které přivedly do města nové horníky. Roku 1494 byl Krumlov povýšen na královské město. Součástí Krumlova se stala předměstí Horní Brána, Plešivec, Špičák a Za tavírnou. Na konci 15. století byl dostavěn klášterní mnišský ambit a kaple sv. Wolfganga, která byla vysvěcena roku 1491. Od roku 1494 bylo židům zakázáno pobývat ve městě.

Roku 1555 byl ke Starému Městu připojen Latrán. Ve 2. polovině 16. století byl nejvyšším královským purkrabím Vilémem a Petrem Vokem z Rožmberka přestavěn hrad na zámek. Roku 1585 byla zřízena dřevěná hřbitovní kaple sv. Martina. V letech 1598 – 1602 proběhla výstavba Budějovické brány s dřevěným padacím mostem.

Někdy po roce 1600 byla vyčerpána zdejší ložiska stříbra, ale obyvatelstvo se rychle přeorientovalo na zemědělství. Roku 1601 musel Petr Vok z Rožmberka kvůli dluhům panství prodat císaři Rudolfu II. Roku 1611 bylo město poškozeno vpádem Pasovských. Také za třicetileté války byl Krumlov několikrát v obležení císařských vojsk. Roku 1622 daroval císař panství Janu Oldřichu z Eggenberka. Roku 1648 město vyplenili Švédové. V průběhu 16. století byla dřevěná kašna na náměstí nahrazena kamennou.

Roku 1710 byla na Křížové hoře postavena kaple Panny Marie Bolestné a sv. Kříže. Roku 1717 byla původní dřevěná kaple sv. Martina zbořena a vznikla nová. V roce 1719 vymřel rod Eggenberků a panství získali Schwarzenberkové. Ve 2. polovině 18. století se v Krumlově usadila první židovská rodina a počet židů ve městě začal pomalu narůstat.

V 19. století fungovaly v Krumlově mlýny, papírny, pivovary, přádelna lnu a vápenka. Docházelo k rozvoji města, takže byly postupně bourány městské hradby a také všechny brány vyjma Budějovické. Roku 1830 byl ledovými krami poškozen most a při jeho rekonstrukci v roce 1835 byla zbořena Druhá Latránská brána. Roku 1839 jí následovala Horní brána. Roku 1842 pak byla bourána brána v Radniční ulici a jedna z bran v Kájovské ulici. V roce 1843 byla zbořena původní kašna na náměstí a nová byla zřízena u morového sloupu. Roku 1848 povodeň poškodila Latránskou bránu a její okolí, takže brána byla zbořena. Od roku 1849 se do Krumlova mohli svobodně stěhovat židé. V roce 1850 se Krumlov stal okresním městem a vznikla řada českých institucí. Roku 1860 byla zbořena poškozená Mostecká brána a druhá brána v Kájovské ulici. Jako poslední byla v roce 1880 zbořena brána v Široké ulici. Ve 2. polovině 19. století započala těžba tuhy. V průběhu 19. století tvořili velkou část obyvatel města Němci. Postupně se stupňovaly vzájemné výpady.

V letech 1908 – 1909 si židé postavili ve městě synagogu. Po skončení 1. světové války roku 1918 usilovali Němci o připojení k Rakousku, ale 28. listopadu téhož roku obsadila Krumlov Československá armáda. Od 30. dubna 1920 je město oficiálně pojmenováno Český Krumlov. Po podepsání Mnichovské dohody roku 1938 se Krumlov stal součástí Německa a roku 1940 bylo krumlovské panství Schwarzenberkům zkonfiskováno. V roce 1945 byl Krumlov osvobozen a bylo odsunuto německé obyvatelstvo, které nahradili Češi. Po roce 1948 započal rozvoj průmyslu a výstavba sídlišť a budov občanské vybavenosti. V roce 1958 bylo v zámeckém parku zprovozněno provizorní otáčivé hlediště. Roku 1963 byla vyhlášena Městská památková rezervace Český Krumlov. K opravám města však došlo až po roce 1989. Od roku 1992 je město zapsáno na seznamu světového dědictví Unesco.

Nejvýznamnější stavbou města je hrad a zámek Český Krumlov. Významnou dominantu města tvoří četné církevní památky, především gotický trojlodní kostel sv. Víta, který je vysoký 20 metrů, dlouhý 44 metrů a široký 20 metrů. Z dalších jmenujme například minoritský klášter s chrámem Božího těla a mnišským ambitem, kostel sv. Jošta, kapli sv. Martina nebo kapli Panny Marie Bolestné a sv. Kříže na Křížové hoře. K dalším památkám patří židovská synagoga, jediná dochovaná Budějovická městská brána nebo morový sloup a kašna na náměstí.

Krumlov nabízí i mnohé kulturní akce v zámeckém divadle nebo na otáčivém hledišti v zámeckém parku. Nachází se zde mnoho muzeí, mezi nimi například Muzeum útrpného práva. Návštěvníci se mohou podívat do grafitového dolu nebo pivovaru Eggenberg.