Horažďovice

Horažďovice leží v Plzeňském kraji mezi městy Klatovy a Strakonice. Rozprostírají se na levém břehu řeky Otavy.

V dávných dobách vzniklo osídlení na vrchu Prácheň a později vznikaly v bližším i vzdálenějším podhradí obce. V 10. století vzniklo na místě dnešního města opevněné hradiště.

Z roku 1251 pochází první písemná zpráva o osadě Gorazdějovice, které založil kněz Gorazd a jeho nástupce sv. Metoděj při obchodní stezce z Prahy do Bavor. Roku 1252 byla postavena Červená brána. Roku 1292 povýšil král Václav II. osadu na město a udělil mu mnohá práva. Byla zde postavena gotická tvrz, kostel sv. Petra a Pavla a celé město bylo obehnáno hradbami. Ve 13. století byla postavena kaple sv. Michala, později přestavěná na kostel Panny Marie.

Město se brzy stalo majetkem rodu Bavorů. Jelikož Bavor III. stál proti novému králi Rudolfu Habsburskému, bylo město roku 1307 obléháno královými vojsky a také bylo dobyto.

Od roku 1404 bylo město majetkem pánů z Hradce. Za husitských válek stály Horažďovice na straně husitů. V roce 1458 koupili město páni Kocovští z Kocova. Díky nim získalo město od krále Jiřího z Poděbrad právo pořádat výroční trh. Roku 1483 koupil Horažďovice Jan ze Švamberka, ale ještě v témže roce je prodal Půtovi Švihovskému z Rýzmberka. Za vlády pánů z Rýzmberka se město rozvíjelo.

Roku 1503 zde nechal Půta postavit klášter minoritů a zřídil vodovod. Udělil městu některá práva, například právo vybírat clo, mýto, vařit pivo nebo pořádat druhý výroční trh. V 16. století byla tvrz přebudována na renesanční zámek.

Roku 1616 odepřelo město poslušnost novému majiteli, kterým byl Ferdinand Karel Švihovský. V roce 1619 bylo vypáleno císařským vojskem. Ferdinand poté uprchl do Francie a jeho majetek byl zkonfiskován. V roce 1622 koupil Horažďovice Adam ze Šternberka. Za třicetileté války město dvakrát vyplenila švédská vojska a také ho dvakrát postihl rozsáhlý požár, při kterém lehly popelem skoro všechny domy. Majetek byl poté zkonfiskován. Obyvatele postihly epidemie a hladomor. Šternberkové pak nechali přestavět zdevastovaný zámek. Také přebudovali kostel, rozšířili klášter a nechali postavit novou radnici a kapli na Loretě. Městu udělili další práva a potvrdili stará.

Šternberkové vlastnili Horažďovice do roku 1707. Po roce 1719 se majitelé města rychle střídali. Nejprve město vlastnila hraběnka Filipina z Thunu, po ní Eleonora z Mansfeldu, následoval Václav Maria hrabě z Pöttingu a po něm rod Löwenstein-Wertheimových.

V roce 1800 získal majetek Jan Bernard Rumerkirch. Rod Rumerskirchů zde založil umělý chov perlorodek. Zřídili anglický park a Panskou zahradu. Roku 1843 koupil město Rudolf Kinský ze Vchynic a Tetova. Město se pak rychle rozvíjelo. V polovině 19. století proběhla výstavba železniční trati z Plzně do Českých Budějovic. Zdejší obyvatelé však nesouhlasili, aby železnice procházela městem, takže trať Horažďovice těsně minula. Od roku 1872 byl v Horažďovicích cukrovar, ale po dvou letech byl zrušen a v jeho budově byla v roce 1879 zřízena sirkárna. V roce 1888 byla postavena další větev železnice na Sušici a Klatovy, která již byla vedena městem. Roku 1897 byla zrušena sirkárna.

V prostorách zámku sídlí od roku 1920 městské muzeum. Po roce 1927 obyvatelé města rozebrali budovu sirkárny na stavbu svých domů. V roce 1945 byl majetek rodu Kinských zkonfiskován.

Centrum města je městskou památkovou rezervací. Nejvýznamnější památkou Horažďovic je barokní zámek. Z původní tvrze se dochovalo sklepení vytesané do skály a zbytky okrouhlé věže. Dochované jsou také zbytky renesančních úprav, ale současný zámek je barokní. Zámek tvoří patrové budovy okolo pravoúhlého nádvoří. V severozápadním nároží se nachází nižší hranolová věž.

Ve městě se dochovaly také pozůstatky městských hradeb. Červená věž, která byla jejich součástí, je druhou nejstarší dochovanou bránou v Čechách.

Z dalších památek jmenujme hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele, klášterní kostel Panny Marie nebo na náměsí stojící kostel sv. Petra a Pavla. U něj stojí morový sloup se sochou Panny Marie. V okolí náměstí se dochovaly gotické, renesanční a barokní měšťanské domy a v Hradební ulici se nachází masné krámy.