Frýdlant

Frýdlant je město ležící v Libereckém kraji v okrese Liberec ve Frýdlantském výběžku. Leží v nadmořské výšce 295 metrů a zaujímá rozlohu 31,62 kilometru čtverečních. Žije zde asi 7.500 obyvatel.

Oblast dnešního města byla osídlena lovci a rybáři již v 6. století.

Přes osadu vzniklou okolo roku 1200 vedla obchodní stezka. Kvůli její ostraze byl na nejvyšším bodě čedičového ostrohu nad říčkou Smědá postaven gotický strážní bergfrit, tedy okrouhlá věž s několik metrů silnými zdmi. Ve 40. letech 13. století byl k bergfritu přistavěn hradní palác a vrch byl obehnán opevněním. V roce 1278 zde již hrad prokazatelně stál, protože z tohoto roku pochází písemnost, kterou král Přemysl Otakar II. prodal celé panství Rudolfu z Biberštejnů. V tomto roce byl Frýdlant malou osadou s kostelem a tržištěm.

Počátkem 14. století se začala osada díky Biberštejnům, kteří jí udělili četná privilegia a povýšili ji na město, rozvíjet. Městečko bylo rozšířeno, obehnáno palisádovým náspem, vodním příkopem a hradbami. Přístup do Frýdlantu byl možný pouze dvěma branami – od hradu Horní branou a z druhé strany Dolní branou. V roce 1348 byl Frýdlant postižen morovou epidemií. Roku 1381 se ve Frýdlantu nacházelo 75 domů a na předměstí jich stálo 65.

Počátek 15. století přinesl Frýdlantu pohromu v podobě několika požárů. V letech 1428 – 1433 utrpělo město škody také při husitských nájezdech. Možná již ve 2. polovině 15. století došlo k výstavbě kostela Nalezení sv. Kříže, který měl být roku 1498 vysvěcen.

Jiné prameny tvrdí, že jeho výstavba proběhla v letech 1549 – 1551. Když 15. prosince 1551 zemřel poslední potomek Biberštejnů, Kryštof, získal městečko král. Ten ho však brzy prodal rodu Redernů. Redernové zahájili dláždění ulic, výstavbu radnice a pře-stavbu hradu na renesanční zámek. V roce 1557 zde byla postavena první papírna ve střední Evropě. Roku 1562 město postihla morová epidemie. V roce 1566 nechali Redernové v kostele Nalezení sv. Kříže zbudovat svou rodinnou hrobku v renesančním slohu. Roku 1572 postihl Frýdlant rozsáhlý požár. Na konci 16. století, roku 1598, postihla město další morová epidemie, při které zemřelo asi 800 obyvatel města.

Na počátku třicetileté války Redernové o Frýdlant přišli a panství se 5 června 1621 ujal Albrecht z Valdštejna. Celá 20. léta znamenala pro Frýdlant období hospodářského rozkvětu, který zastavila až chorvatská vojska, která 28. srpna 1629 město vyplenila. V roce 1630 byl Frýdlant postižen další morovou epidemií. Roku 1631 pak město přepadli Sasové a Kryštof z Redernu se neúspěšně pokusil zmocnit svého bývalého majetku. V roce 1633 byl postaven barokní kostel sv. Máří Magdaleny. Když byl 25. února 1634 Albrecht z Valdštejna zavražděn, získali Frýdlant Gallasové. Po celý zbytek třicetileté války město trpělo četnými vpády císařských a Švédských vojsk. Město 4. května 1634 vyhořelo a popelem lehly téměř všechny stavby vnitřního města. Dne 24. května 1639 Švédové obsadili zámek. Císařská vojska se ho znovu zmocnila až 17. března 1640. Na místě staré, požárem poničené radnice byla roku 1662 zahájena výstavba radnice nové. V roce 1680 opět postihla Frýdlant morová epidemie.

2. polovina 18. století přinesla mnoho převratných událostí, především zrušení útrpného práva, nevolnictví a hrdelního práva. Dne 13. a 14. března 1782 postihl město požár, při kterém lehlo popelem 7 domů. Dne 17. ledna 1797 pak postihl město požár mnohem rozsáhlejší. Shořelo při něm 72 staveb včetně radnice. Roku 1798 byla zahájena výstavba nové radnice.

Roku 1813 prošla Frýdlantem Napoleonova vojska. Ačkoli Liberec byl vždy městem méně významným, než Frýdlant, v 19. století se nepodařilo Frýdlantu udržet krok v rozvoji textilního průmyslu a Liberec ho předstihl. Dne 21. ledna 1853 byl Frýdlant opět poškozen požárem, při kterém shořelo přes 150 budov. Dne 1. července 1875 byl zahájen provoz na zdejší železniční trati a 3. srpna 1888 byl Frýdlant poškozen povodněmi. V roce 1889 byla na kopci nad městem postavena rozhledna. V letech 1892 – 1896 byla postavena pseudorenesanční radnice. Dne 30. července 1897 byl Frýdlant poškozen obrovskou povodní. V důsledku toho byla zbořena stará radnice, která stála uprostřed náměstí. Roku 1899 byl na památku morových epidemií postaven morový sloup.

Roku 1902 byla postavena nemocnice, v roce 1904 postaven evangelický kostel a roku 1907 byla původní rozhledna stojící nad městem nahrazena rozhlednou novou. Od roku 1913 má Frýdlant vodovod. Největší útrapy 20. století přinesla 2. světová válka. Dne 1. října 1938 se Frýdlant stal součástí Velkoněmecké říše a v následujícím dni byl obsazen německými vojsky. Při osvobozování 8. května 1945 bylo město bombardováno sovětským letectvem, v důsledku čehož vyhořelo. Nnásledujícího dne bylo osvobozeno Rudou armádou. V letech 1946 – 1947 proběhl odsun německého obyvatelstva. Od roku 1992 je historické centrum města památkovou rezervací.

Nejcennější památkou města je zámecký komplex, jehož nejstarší části pocházejí ze 13. století. Cennou historickou památkou je také kostel Nalezení sv. Kříže s rodinnou hrobkou rodu Redernů. Z dalších památek jmenujme například pravoslavný kostel Sv. Máří Magdaleny, pseudorenesanční radnici, morový sloup nebo Dům purkmistra Zestermanna stojící na náměstí. Na vrchu nad městem se tyčí 21 metrů vysoká rozhledna. Je postavená ze žulových bloků a pálených cihel.