Litovel

Litovel je město ležící v Olomouckém kraji v okrese Olomouc. Leží v nadmořské výšce 233 metrů na úpatí Drahanské vrchoviny na řece Moravě. Zaujímá rozlohu 46,39 kilometrů čtverečních a včetně okolních obcí má asi 10.000 obyvatel. K Litovli náleží obce Březové, Chořelice, Chudobín, Myslechovice, Nasobůrky, Nová Ves, Rozvadovice, Savín, Tři Dvory, Unčovice a Víska.

Osada se u brodu přes řeku Moravu na obchodní stezce z Prahy do Olomouce nacházela již v polovině 12. století.

Snad roku 1241 byla osada vypálena Tatary, kteří plenili Moravu. Kolem poloviny 13. století probíhaly v okolí bitvy nejprve proti Tatarům a později proti uherskému králi. Král Přemysl Otakar II. tehdy nařídil přeložit město do místa, kde se nacházelo sedm ramen řeky Moravy, která mohla město chránit. Nové město vzniklo pravděpodobně v letech 1252 – 1256. Bylo obehnáno hradbou, příkopem a hliněným valem a jeho vnitřní rozložení bylo předem dáno. V letech 1270 – 1272 se v písemnostech hradiského kláštera objevuje zmínka o Luthowli a v roce 1287 se poprvé objevuje zpráva o založení města Luthouia. Roku 1291 získala Litovel od Václava II. mnohá práva a byla povýšena na trhovou ves.

Roku 1327 rozšířil král Jan Lucemburský městská práva a povolil postavit hradby až do výše téměř 5 metrů. Jejich dokončení proběhlo s jistotou před rokem 1346, protože v tomto roce vstoupilo do obranného spojení s Olomoucí a Uničovem. V roce 1352 se v písemnostech objevuje název Lutovia a roku 1364 je město pojmenováváno jako Litovia. Roku 1382 byl postaven kostel sv. Jakuba.

Husitské války přestála Litovel bez větší újmy, ale po jejich skončení požádala roku 1440 o ochranu a dostala se tak pod správu hradu Úsov, který tehdy vlastnili Vlašimové. Ti nechali v Litovli postavit pozdně gotickou kapli sv. Jiří a radnici ozdobili svým erbem.

V 16. století se majiteli panství stali Boskovicové. Zapsáním do zemských desek jako jejich majetek ztratila Litovel statut královského města. Roku 1542 byl postaven měšťanský dům L. Langa na náměstí. Boskovicové roku 1557 koupili bývalé sídlo rychtáře pozměněné na panské sídlo a přestavěli ho na radnici. V roce 1572 byla k radnici přistavěna 72 metrů vysoká věž. Rou 1592 byl postaven kamenný most přes řeku Moravu.

Počátkem 17. století se majiteli panství stali Lichtenštejnové, jejichž majetek byl tak obsáhlý, že Litovel zcela pozbyla na významu. Za třicetileté války, roku 1643, bylo město vypleněno švédskými vojsky. Roku 1652 byl na památku dobytí města Švédy postaven památník. Při následné rekatolizaci se Litovel stala německým městem. Roku 1691 byla dokončena oprava poškozených městských hradeb.

Roku 1714 byla Litovel postižena morovou epidemií, na jejíž památku byl roku 1724 na náměstí postaven morový sloup. Během 18. století bylo město sužováno mnoha válkami s Prusy, Francouzi, Uhry a Rusy. Na konci století, roku 1790, zde žilo asi 1.800 obyvatel.

Po zrušení poddanství roku 1848 město zaznamenalo příliv obyvatel. Od roku 1850 byla Litovel okresním městem. Jak rostl počet českého obyvatelstva, tak vznikaly rozličné české spolky. Jako první vznikla roku 1869 záložna a v roce 1871 cukrovar. V roce 1893 byl v Litovli založen Rolický pivovar. Roku 1899 vyhráli obecní volby Češi.

Roku 1904 byla dokončena stavba budovy gymnázia. Po skončení 1. světové války se začala rozvíjet průmyslová výroba. Za druhé světové války město přišlo o židovské obyvatelstvo, po válce pak bylo odsunuto německé obyvatelstvo. Rozvoj továren si vynutil výstavbu dvou panelových sídlišť. V roce 1991 bylo okolí Litovle vyhlášeno CHKO Litovelské Pomoraví. Dne 9. července 1997 bylo město postiženo povodní, která zničila mnoho obydlí. Po povodních proběhla velká oprava kamenného mostu.

Dne 9. června 2004 vážně poničilo Litovel tornádo stupně F3 (na stupnici F0-F6). Bylo to nejsilnější tornádo na našem území od vzniku samostatné České republiky.

Litovel leží na šesti ramenech řeky Moravy a městu se proto také říká Hanácké Benátky. Nejstarší památkou tohoto města jsou zbytky městských hradeb a budova radnice z roku 1557 se 72 metrů vysokou věží stojící přímo nad ramenem řeky Moravy. Velmi významný je také 55 metrů dlouhý kamenný Svatojánský most přes řeku Moravu z roku 1592 se sochou sv. Jana uprostřed. Je nejstarším mostem na Moravě a třetím nejstarším v České republice. Na řece Moravě se nachází také technická památka nazývaná Schody k Nečízu, tedy otevřený přístup k rameni řeky Moravy v podobě kamenného schodiště, které protéká přímo pod náměstím a radniční věží. Zajímavý je také památník dobytí Litovle švédskými vojsky roku 1643 z roku 1652, ve kterém jsou zazděny kamenné dělové koule. Na náměstí se nachází morový sloup z roku 1724 se sochami Panny Marie, sv. Pavlíny, sv. Rozálie a čtyřmi nárožními sochami svatých. Z dalších památek jmenujme nejstarší měšťanský dům nazývaný Langův, secesní dům U zlatého jelena, dům soukenického cechu, budovu gymnázia z roku 1904, pozdně gotickou kapli sv. Jiří s cennými malbami, kostel Husův sbor, původně gotický kostel sv. Marka, úzkou Šerhovní uličku podél jednoho z ramen řeky Moravy, Kolářovu vilu nebo secesní budovu záložny.