Rakovník

Na místě Rakovníka stávala osada doložená roku 1119. Patřila k hradu Křivoklátu. Město vznikalo na obchodně příznivé poloze. Potřeby dočasných obyvatel sídliště vyvolávaly vznik nové řemeslné výroby a další směnu s venkovským okolím. Za Václava I., roku 1319, byla kupecká osada povýšena na město. Z této doby pochází městský půdorys. Město bylo nadáno prvními výsadami. Právo trhu bylo základním privilegiem města.
Právo mílové umožňovalo Rakovníku ovládnout ekonomicky kruhový prostor kolem města do vzdálenosti jedné míle. Pod ochranou tohoto práva se rozvíjela řada řemeslných oborů. Vedle sladovníků, to byli bednáři, kráječi suken, kožišníci, koželuzi, ševci, krejčí, mlynáři, pekaři a řezníci, ale také koláři, kováři a tesaři. Na prvním místě především bylo vaření piva. Roku 1422 zasáhl město první z řady ničivých požárů. V letech 1422 - 1453 bylo město v držení Alše ze Šternberka. Značné přínosy plynuly městské pokladně po celý středověk z výtěžků rybníků. Největšího rozmachu dosáhl Rakovník v období od husitských válek do Bílé hory. Přibývaly další pečeti - právo pečetiti červeným voskem, právo užívati znaku, právo souditi hrdelní zločiny a jiné. Největší pýchou občanů byly dvě výsady. Jednou z nich bylo právo opevniti se, udělené Rakovníku králem Jiřím z Poděbrad roku 1471.
V 16. století se začalo stavět zděné opevnění města náhradou za stávající dřevěné valy. Hradba měla okrouhlé bašty a 4 brány - Pražskou na východě, Vysokou (Lounskou) na severu, Lubenskou na jihu a Svatojilskou na západě. V letech 1536 - 1542 bylo město zastaveno Albrechtu hraběti Šlikovi. V roce 1567 zasáhl město požár. Roku 1587 bylo město povýšeno na svobodné město. Druhá výsada byl majestát císaře Rudolfa druhého z roku 1588, jímž bylo město zařazeno mezi královská města.
Třicetiletá válka zasadila městu těžké rány. Krajské a královské město žalostně chátralo a ani v přechodném období mezi feudalismem a kapitalismem, kdy se jiná města rychle vzpamatovávala, se Rakovník z kritické situace nezotavil. V letech 1632 - 1676 se prováděly rozsáhlé opravy hradeb. Roku 1636, 1733, 1751, 1753 a 1772 zasáhly město další ničivé požáry. V roce 1788 bylo sídlo Rakovnického kraje přeloženo do Slaného. Železniční trať z Prahy na Cheb, tzv. Buštěhradská dráha, se nakonec městu vyhnula a nejblíže se mu přiblížila ve stanici Lužná - Lišany.
Město měnilo svou tvář. Změna z feudální do kapitalistické podoby probíhala celé jedno století. Z náměstí zmizela kašna, strouha uprostřed, stará škola před kostelem. Náměstí bylo po 400 letech znovu vydlážděno. K hlavním dominantám minulých století - radnici a kostelu - se připojily budovy městské spořitelny a občasné záložny jako symbolů nových pánů města. Hradby kolem kostela a celý pevnostní val města se rozplynuly v domech a v budově nejstarší české reálky. Hluboké vodní příkopy plné bahna byly zasypány. Přírodní katastrofa v květnu 1872 doprovázená velikou povodní, při níž voda Rakovnického potoka zaplavila celé náměstí, si vynutila regulaci potoka a úpravu jižních částí města. Parková zeleň a sady vytlačily starobylé rybníky.
Dvě desetiletí československého státu znamenaly pro Rakovník další vlnu vzestupu. Půdorysný obraz Rakovníka se v tomto období zvětšil na okrajích o další části. Těžce prožíval Rakovník dny mnichovské krize, 15. březen a zlá léta okupace. S nezapomenutelnými květnovými dny osvobození v roce 1945 přišla i naděje na lepší časy v dalších etapách vývoje Rakovníka.
Město je pravidelného půdorysu s protáhlým ulicovým náměstím. Na náměstí se nachází radnice. Náměstí je na východní straně uzavřené děkanským kostelem sv. Bartoloměje. Z náměstí pravoúhle vybíhají ulice jdoucí k městským hradbám. Dodnes se zachovala Pražská brána za děkanským kostelem a Vysoká věž.
Pražská brána je z roku 1516. Pochází od mistra Jana Kameníka a krov zhotovil Jakub Městecký roku 1517. Roku 1903 byla tato hranolová jednopatrová věž restaurována. Vysoká věž je o maličko mladší. Pochází z let 1519 - 1524. Je od pražského mistra Jana Chocholy a mistra Víta. Krov je z roku 1523 také od Jakuba Městeckého. Roku 1646 byla věž poškozena. V letech 1905 - 1906 byla restaurována.
Dlouhou dobu město existovalo hlavně díky přítomnosti četných rybníků. Jeden z nich, Velký rybník, z roku 1482, zanikl v 19. století. Nový rybník z roku 1533 poskytuje městskému obyvatelstvu osvěžení dodnes.