Bílovec

Bílovec byl založen v 1. polovině 14. století. Roku 1316 získal Vok z Kravař od krále Jana Lucemburského bývalé lichtenburské statky, na kterých byla obec založena. První zmínka o Bílovci je z roku 1324, kdy je uvedena v listině Voka obec Woogstadt, tedy Vokovo město. Roku 1329 se Bílovec jako Wockinstadt uvádí znovu. Za pánů z Kravař lidé Bílovec podle jedné z pověstí nazývali městem Oldřivousovým.
Již v první polovině 14. století stál v centru obce dřevěný farní kostel sv. Mikuláše. Drslav z Kravař pak prodal bíloveckým měšťanům dvůr u Slatiny. Roku 1383 udělil Beneš z Kravař Bílovci právo odúmrti. Ve 14. století byl postaven gotický kostel sv. Mikuláše na Slezském náměstí.
Roku 1400 byl dřevěný kostel sv. Mikuláše nahrazen kamennou stavbou. Již v 1. polovině 15. století ve městě stálo pevněné šlechtické sídlo. Do poloviny 15. století drželi Bílovec páni z Kravař. Roku 1434 zemřel Jan z Kravař a po něm získal panství Jiří ze Šternberka. Dalšími majiteli byl bratr Jiřího manželky Lacek, opavská knížata, opolský kníže Mikláš a nakonec i král Jiří Poděbradský. Jako držitel fojtství je uváděn Hanuš z Bílovce. Okolo roku 1464 získali Bílovec Fulštejnové. Z roku 1465 pochází zpráva o gotické a čátečně dřevěné kapli sv. Barbory.
Na počátku 16. století je zdejší šlechtické sídlo popisováno jako zámek. Roku 1543 Fulštejnové prodali Bílovec Janu Oderskému z Lideřova. V roce 1552 majetek získal Mikuláš Pražmo z Bílkova. Bernard Pražma z Bílkova nechal v letech 1576 – 1595 na místě původního zámku postavit zámek nový. Byl renesanční a s částečně uzavřeným lichoběžníkovým nádvořím a válcovými nárožními věžemi. V 16. století se začal rozvíjet obchod a řemesla. Z roku 1593 pochází budova radnice s gotickými sklepními prostory.
V 17. století se Bílovec stal centrem plátenické a soukenické výroby. V Bílovci se konalo 18 zemských sněmů a na zámku byly uloženy zemské desky. V letech 1614 – 1615 byla ke kostelu sv. Mikuláše přistavěna hranolová pětipodlažní věž s osmibokým horním patrem. Ani pevné hradby město za třicetileté války neuchránily. Za účast na stavovském povstání bylo panství zkonfiskováno a Bílovci byly uděleny velké pokuty. Roku 1628 zemřel Karel Pražmo a za jeho účast na povstání byl majetek zastaven manželce Jindřicha Vilémovského z Krojkovic. O panství se pak vedly vleklé spory, které ukončil roku 1648 císař Ferdinand II. Vilémovským majetek odebral a předal ho do rukou Bohunce Alžbětě Pražmové, která byla dcerou Karla Pražmy z Bílkova. Ta se provdala za Václava Zikmunda Sedlnického z Choltic a další tři století Sedlničtí majetek spravovali. Roku 1726 byla barokně přestasvěna kaple sv. Barbory.
V roce 1850 se Bílovec stal sídlem okrsního soudu. Správa Bílovce byla v rukou okresního hejtmanství v Opavě. Na konci 19. století se v Bílovci rozvinulo dělnické hnutí, které způsobilo stávky a založení sociálně demokratické strany. O svá práva se začala hlásit také česká menšina, ale bez úspěchu.
Roku 1906 se součástí Bílovce stala osada Labuť a obec Radotín. Roku 1918 vzniklo Československo, ale ani poté se české menšině nepodařilo docílit, aby německá buržoazní správa města splnila jejich požadavky. Po roce 1945 bylo němcké obyvatelstvo vysídleno. V témže roce město vyhořelo. Zanikly tak části městských hradeb, mnoho domů a Dolní předměstí. Došlo také ke zboření domů na severní straně náměstí, které od té doby uzavířá kostel sv. Mikuláše. V letech 1969 – 1971 byla kaple sv. Barbory upravenan a obřadní síň. V roce 1976 se součástí Bílovce staly obce Bílov, Braviné, Stará Ves a Velké Albrechtice. Roku 1979 se k Bílovci připojil Bítov, Bravantice, Lubojaty s osadou Lhotka a Slatina s bývalou obcí Výškovice a osadami Nový Svět a Ohrada. Katastr obce se tak značně zvětšil. Po roce 1989 se připojené obse začaly opět osamostatňovat. Roku 1990 to byla Slatina a Velké Albrechtice, v roce 1992 Bílov. Od roku 1992 je historické jádro města chráněnou památkovou zónou. Roku 1995 se osamosattnila obec Bítov a v roce 1998 Bravantice.
Roku 2001 bylo zrekonstruováno náměstí. Byla zde vytvořena obrovská šachovnice, na které se od té doby každoročně konají exhibice vítězů šachového turnaje.