Hrčava

Hrčava je malá obec ležící na samém východě naší republiky na území, které je vklíněno mezi Slovensko a Polsko. Hrčava je po Bukovci druhou nejvýchodnější obcí České republiky. Rozkládá se na ploše 288 hektarů a čítá přes 250 obyvatel.
Na nedalekém kopci Šance se nacházelo malé strážní opevnění, takzvaná šance proti předpokládanému vpádu z Uher na Těšínsko. Domky strážců opevnění se staly základem pro obec. Právě v souvislosti s budováním obranných zařízení se roku 1645 objevuje první zmínka o obci. První písemná zpráva o Hrčavě pochází z roku 1920.
Hrčava byla původně osadou náležící k obci Javořinka (Jaworzynka). Stala se ale jednou z nejmladších obcí Československé republiky, ke které byla připojena v červnu 1921. Od této doby byla Hrčava samostatnou osadou. Dne 12. června 1922 byla vyměřena státní hranice a 20. června 1924 bylo zdejší území předáno Československu. V roce 1926 byla v obci vybudována hasičská zbrojnice, která nesla jméno hasičské skladiště. Dne 6. října 1927 získala Hrčava statut samostatné obce. V následujícím roce byla všem domům přidělena popisná čísla a z této doby víme, že k obci náleželo 45 domů. Hrčava byla farností obce Jablunkov, která však byla vzdálená 12 kilometrů. Svízelná situace donutila obyvatele k tomu, že v listopadu 1934 byl zvolen výbor pro výstavbu kapličky a hřbitova. Díky vydatné pomoci státu i okolních obcí byla roku 1936 zahájena stavba a již 5. července 1936 byl kostelík slavnostně zasvěcen sv. Cyrilovi a Metodějovi. Roku 1938 Polsko okupovalo některé obce v pohraničí a terorizovalo obyvatele za jejich státní příslušnost. Když došlo i k prvnímu zatčení, uteklo v prosinci téhož roku z Hrčavy 45 mužů, kteří se cítili ohroženi. Zpět se vrátili až po 1. září 1939. Elektrická energie byla do obce zavedena až roku 1955. Hrčava je tak poslední elektrifikovanou obcí České republiky. Dne 12. dubna 1995 byly obci parlamentem České republiky přiděleny obecní symboly – prapor a znak. Dne 22. června 1995 byly vztyčeny žulové monolity na Trojmezí.
Obec Hrčava leží v těsné blízkosti takzvaného Trojmezí. Je to bod, kde se stýkají hranice České, Polské a Slovenské republiky. Tento bod se nachází v korytě potoka a je tedy určen pouze geometricky. Představuje zároveň střed kružnice opsané vrcholům rovnoramenného trojúhelníka. Tyto vrcholy tvoří tři trojboké jehlanovité monolity z leštěné žuly vysoké i s podstavcem asi 240 centimetrů. Monolity jsou osazeny státními znaky, které jsou natočeny k trojmeznímu bodu. Každý z monolitů se nachází na území jedné republiky. Monolity jsou od července 2007 snadno přístupné díky dvou mostům – jeden překonává prohlubeň na česko-polské hranici a druhý strž na polsko-slovenské hranici. Zároveň byl do koryta potoka umístěn trojboký jehlan, který poprvé vyznačil přímo trojmezní bod.
Největším problémem obce je spojení s okolním světem. Jediná, téměř 10 kilometrů dlouhá, přístupová cesta do obce totiž vede z Mostů u Jablunkova. Jednání o výstavbě nové silnice do obce Bukovec se stále komplikují. Elektrická energie je do obce přiváděna ze slovenského Čierného pri Čadci a obdobným způsobem bude pravděpodobně v budoucnu řešena také plynofikace.