Odry

Slované si v místě dnešních Oder zbudovali osadu Vyhnanov, která je poprvé písemně zmiňována již roku 1234. Ještě ve 13. století však bylo na jejím místě postaveno opevněné městečko. Někdy v té době byl také založen hrad, který měl chránit městečko před nájezdy Tatarů. Stál na pravém břehu řeky Odry v severovýchodním rohu vnitřního městečka.
Během 14. století již Odry byly významným centrem. Již roku 1373 je poprvé zmiňován farní kostel sv. Bartoloměje. Roku 1397 byl doložen gotický hrad obehnaný hradbami. Měl půdorys ve tvaru pravoúhlého trojúhelníku a v jeho areálu se nacházelo palácové křídlo, které rozdělovalo vnitřní nádvoří hradu. Uprostřed západní strany nádvoří byla směrem k náměstí postavena okrouhlá věž.
Za husitských válek se městečko stalo centrem, ze kterého husité opdnikali své výpady do Slezka i vzdálenějšího Polska. V letech 1428 – 1432 v Odrách dokonce pobýval pritikandidát krále litevský kníže Zikmund Korybutovič. Díky němu bylo městečko roku 1481 zapsáno do zemských desek Opavy a stalo se také součástí opavského knížectví a Slezska. Městečko bylo tehdy obehnáno hradbami s polokruhovitými baštami, jejiž část se dochovala dodnes. V roce 1485 byl postaven kostel sv. Mikuláše. V 15. století byl také postaven dřevěný kostel.
Za pánů ze Zvole byl gotický hrad přestavěn na renesanční zámek. Do zámku se stále vstupovalo jako do hradu – vedla k němu úzká ulička od náměstí a vstup chránil padací most přes suchý příkop. Zámek byl čtyřhranný a uzavíral dva dvory.
V letech 1642 – 1643 bylo město i zámek poničeno Švédy. V roce 1668 byl postaven další dřevěný kostel, který však měl kratšího trvání než jeho předchůdce. V letech 1691 – 1692 byl barokně přestavěn farní kostel sv. Bartoloměje.
Roku 1700 byla přestavěna stará fara do současné podoby. V roce 1730 proběhly za Františka Leopolda Lichnovského stavební úpravy zámku. Byla odstraněna mohutná věž a zbořena celá západní část zámku. Na zbytcích zámku pak nechal František Leopold postavit nový barokní zámek. Zámecký příkop byl zasypán, padací most zrušen, v 1. patře zámku byla zbudována barokní kaple zdobená freskami a mramorem. Roku 1774 byla v Odrách založena továrna na zpracování vlněného zboží. V roce 1777 byla ke kostelu sv. Bartoloměje přistavěna kaple sv. Valentina. Roku 1785 byla na náměstí umístěna socha Nanebevzetí Panny Marie. Roku 1792 vyhořel kostel sv. Bartoloměje a po požáru byl upraven. V 18. století se v okolí Oder těžilo olovo a stříbro.
Roku 1828 byl na místě druhého dřevěného kostela postaven kostel Nejsvětější trojice. Jeho interiéry byly vyzdobeny lidovými prvky. Roku 1834 proběhly úpravy zámku, který byl částečně upraven v empírovém a klasicistním slohu. V polovině 19. století se začalo rozvíjet soukenictví a roku 1866 byla v Odrách zřízena první gumárenská továrna na našem území. Roku 1897 zhotovil zdejší rodák Emil Zimmerman neoklasicistní kašnu, která byla umístěna na náměstí.
V letech 1912 – 1916 byl na místě dřevěného kostela postaven novogotický kostel sv. Martina. Zámek vlastnila šlechtická rodina Potocki, která se o něj však příliš nestarala a ten začal chátrat. Za 2. světové války byl zámek vykraden a značně poničen, ale po roce 1948 proběhly nákladné opravy. Zámek byl pak předán veřejnosti a sloužil jak kultuře, tak k městu. Byl považován za jeden z nejkrásnějších na severovýchodní Moravě. Dne 17. ledna 1964 však zámek vyhořel. Byla zničena většina krovů a střech, ale zdivo zůstalo téměř beze škod. Ačkoli nebyl výrazně poškozen, objevily se problémy se statikou kvůli podmáčeným zdím. Oprava zámku by byla bez problémů možná, ale ti, kteří o opravách zámku rozhodovali, neměli na jeho zachování žádný zájem. A jelikož to tak tehdejší komunistický režim umožňoval, byl 7. července 1966 zámek odstřelen a jeho ruiny byly srovnány se zemí. Na místě zámecké budovy byl poté postaven obchodní dům Odra a dodnes se dochovala pouze část zámeckého parku. Centrum města je Městskou památkovou rezervací.