Cheb
Cheb je jedním z nejstarších měst na území Čech. Jeho historie sahá až do 9. století. Poprvé je Cheb připomínán roku 1061 v listině německého krále Jindřicha IV. S tehdejší kolonizační politikou souvisí stavba prvního kamenného hradu. Roku 1157 získal Cheb jako dědictví německý císař Friedrich Barbarossa. Ten nechal starý hrad přebudovat na reprezentativní císařskou rezidenci.V roce 1322, za vlády krále Jana Lucemburského, bylo město jako dědičná zástava definitivně připojeno k zemím Koruny české. Mělo výsadní postavení samosprávného území.
V 16. století se v katolickém Chebu začaly prosazovat vlivy protestantismu.
Roku 1634 byl v Chebu zavražděn velkovévoda Albrecht z Valdštejna. Ve 2. polovině 17. století a ve století 18. prošlo město výraznou barokní proměnou. Na výstavbě nových budov i přestavbách se podíleli významní architekti a stavitelé z celé Evropy.
Po 2. světové válce byl Cheb 40 let sevřen v železné oponě. Na přelomu 50. a 60. let 20. století prošlo historické městské jádro rozsáhlou rekonstrukcí. Roku 1981 bych Cheb pro svou architektonickou jedinečnost vyhlášen městskou památkovou rezervací.
Cheb se pyšní mnoha architektonickými poklady. Jednou z nejcennějších památek je areál hradu s městským opevněním. Hrad byl postaven na místě původního slovanského hradiště z 9. – 11. století pravděpodobně ve 2. polovině 12. století. Ve 2. polovině 15. století byla k paláci přistavěna hospodářská budova, ve které byli 25. února 1634 zavražděni Valdštejnovi důstojníci. Z původního románského opevnění se zachovala Černá věž a také část východní hradby. Nejlépe dochovanou a nejcennější památkou je dvoupatrová románsko-gotická hradní kaple Sv. Erharta a Uršuly.
Spolu s klášterem byl po roce 1247 postaven Františkánský kostel. Po požáru roku 1270 byl znovu postaven a o 15 let později vysvěcen. Z původní stavby se zachovala sakristie a přilehlá část zdiva kláštera. Křížová chodba kláštera z 1. poloviny 14. století patří k necennějším památkám historického Chebu.
Na počátku 13. století byl postaven chrám, který byl stavěn jako trojlodní románská bazilika. Zachoval se u něho západní portál a spodní část věží. Po požáru roku 1742 byly na věže osazeny barokní kopule. Poslední úpravy byly provedeny roku 1864 – včetně novogotického zastřešení, které bylo zničeno v dubnu roku 1945.
Během 13. století vyrostl na místě kramářských bud a masných krámů komplex 11 domů rozdělených Kramářskou uličkou. Z roku 1472 pochází zobrazení půdorysu těchto dvou bloků domů – půdorys zůstal zachován téměř v původní podobě. Na západní straně náměstí stála třetí řada domů, která však byla zbořena. Tento komplex nazývaný Špalíček tvoří dominantu chebského náměstí.
Z konce 14. století pocházejí nejstarší zmínky o městském domě nacházejícím se v dolní části náměstí. Počátkem 17. století prošel renesanční přestavbou. Do dějin vstoupil tento dům 25. února 1634, kdy zde byl zavražděn Albrecht z Valdštejna. Od roku 1735 je dům ve vlastnictví města a od roku 1873 se zde nachází městské muzeum. Dodnes je v domě zachovaný gotický portál a renesanční průjezd.
Roku 1414 byl dostavěn bývalý špitální kostel řádu Křížovníků s červenou hvězdou vysvěcený jako kostel sv. Bartoloměje. Koncem 2. světové války byl poškozen. V letech 1962 – 1963 byly restaurovány nástěnné malby a od roku 1997 sloužil jako výstavní síň. Poté byl navrácen řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Kostel je gotický a má neobvyklé řešení žebrové klenby, která je nesena pouze jedním centrálním pilířem.
Neopomenutelný je také nejstarší zájezdní hostinec U červeného koníčka. Od roku 1531 hostil řadu návštěvníků. Název U dvou arcivévodů získal dům až roku 1806, kdy zde bydleli rakouští arcivévodové Johann a Ludwig.
V letech 1674 – 1688 byl na místě středověkého dominikánského kostela a konventu postaven barokní kostel sv. Václava. Při jeho přestavbě byl změněn půdorys středověké stavby a hlavní průčelí bylo orientováno do Kamenné ulice.
V letech 1708 – 1712 byl postaven bývalý kostel sv. Kláry. Je jednou z nejhodnotnějších církevních památek v Chebu. Po zrušení řádu byl kostel roku 1782 odsvěcen. V současnosti se zde nachází koncertní a výstavní síň Státní galerie výtvarného umění.
V letech 1723 – 1728 byla postavena radnice, která je dodnes dominantou východní strany náměstí. Svou palácovou dispozicí a sochařkou výzdobou patří k nejcennějším památkám města, ačkoli se z ní zachovala pouze část. Od roku 1962 zde sídlí Státní galerie výtvarného umění.
K dalším cenným památkám města patří Gablerův dům. Ve 2. polovině 17. století patřil dům Jezuitům, kteří nechali nad portálem umístit reliéf s postavou Panny Marie. Díky bohatě členěné a zdobené rokokové fasádě patří k nejcennějším památkám z pozdně barokní přestavby v 18. století.
Schirdingerův dům je bezpochyby nejreprezentativnější budovou na náměstí. Dokumentuje rozdílné etapy přestavby města. Svým úzkým průčelím a stupňovitým štítem dokládá podobu gotických domů středověkého Chebu. Renesanční přestavbu dokládá arkádová pavlač na nádvoří.