Vrbno pod Pradědem

Osada ležící v místech dnešního Vrbna pod Pradědem se nacházela již ve 13. století. Na ochranu zdejší obchodní stezky byl na Zámeckém vrchu nad městečkem postaven hrad.
V polovině 15. století si zdejší kraj pronajal rod pánů z polského městečka Vrbna. První písemná zmínka jejich držení pochází z konce roku 1473. Prvním správcem zdejšího městečka byl Jan Bruntálský z Vrbna.
V okolí probíhaly rozsáhlé těžby zlata a drahých kovů a postupně zde byly otevírány nové šachty. Obyvatele Vrbna tvořili téměř výlučně horníci.
Od roku 1607 dohlížel na panství Hynek z Vrbna. Pro důležitou polohu městečka bylo Vrbno roku 1611 povýšeno na svobodné horní město. Zdejší páni byli stoupenci protikatolické a proticísařské šlechty, dokonce bylo připravováno stavovské povstání, ale nakonec se stavové poddali císaři. Přesto však byl majetek pánů z Vrbna zkonfiskován a celé panství bylo prodáno Řádu německých rytířů. Roku 1633 vypukl v městečku mor. Zemřelo tolik lidí, že musel být založen nový hřbitov. O dva roky později byla zahájena stavba nového kostela. V roce 1641 si ve Vrbně vybudovali tábor Švédové. Nedaleko města došlo k bitvě Švédů s císařským vojskem, Švédové potom ustoupili a Vrbno bylo osvobozeno. V této době také definitivně zanikl hrad na Zámeckém vrchu. Koncem 17. století začali být upalováni obyvatelé nařčení z čarodějnictví. V 17. století byla také postavena budova, která dodnes dokládá existenci feudálního sídla.
V roce 1750 byl zřízen ve Vrbně poštovní úřad. Dostavník přepravoval poštu i osoby. Roku 1770 byl řádem Františkánů otevřen Andělský dům. Jednalo se městský chudobinec a špitál, ke kterému náležela také kaple. V průběhu 18. století bylo zdejší feudální sídlo přestavěno na zámeček.
Roku 1816 vyhořel Vrbenský špitál i s přilehlou kaplí. O rok později byla při úpravách hřbitova postavena empírová hřbitovní kaple. V roce 1828 byl založen závod na výrobu nití. Roku 1837 byl zbourán přes 200 let starý farní kostel a o tři roky později byl položen základní kámen nového farního kostela. Byl postaven v empírovém slohu a stal se dominantou náměstí. V roce 1840 byla založena huť a také továrna na kovové zboží, kde se vyráběly různé zbraně. V průběhu roku 1844 byla vybudována silnice procházející Vrbnem a vedoucí z Bruntálu do Zlatých Hor. Roku 1855 byla založena továrna na výrobu kyseliny sírové a v roce 1860 byla výroba zbraní přeměněna na přádelnu lnu. Továrna na kyselinu sírovou byla rozšířena o výrobu skla. O další čtyři roky později zde byla založena továrna na dráty a řetězy a roku 1867 byla přeměněna na výrobnu kovové galanterie. Roku 1878 byla ve Vrbně založena dřevařská škola. V roce 1880 byla zprovozněna železnice. Roku 1889 byla otevřena chlapecká škola a o rok později dívčí. V průběhu celého století byl zdejší zámeček obohacen o barokní a empírové prvky a byl ohrazen zdí.
Během roku 1910 bylo město vybaveno elektrickým proudem. První světová válka městečko zasáhla, ale po válce opět začala výroba ve zdejších továrnách. Ve 30. letech 20. století nastala hospodářská krize a továrny rychle omezovaly výrobu. Roku 1934 byla otevřena menšinová česká škola. Do roku 1938 vlastnil zdejší panství Řád německých rytířů. Poté bylo zabaveno Hitlerem a v říjnu následujícího roku byl zdejší kraj připojen k Velkoněmecké říši. Od roku 1943 fungovala ve Vrbně nemocnice. Druhou světovou válku přestálo městečko bez větší úhony a počátkem května roku 1945 bylo osvobozeno Rudou armádou.