Kostelec nad Černými lesy

Původně se zde nacházelo slovanské sídliště a za Přemyslovců tu byl sv. Vojtěchem postaven kostelík obehnaný valem. Pevnost sloužila mimo jiné na obranu cesty z Prahy na Kouřim a byla obklopena černými lesy. První písemná zpráva o hradu i městu pochází z roku 1344, kdy pevnost vyměnil král Jan Lucemburský s Ješkem z Náchoda.
Roku 1489 byla ves Kostelec povýšena Vladislavem Jagellonským na městečko a byla jí udělena práva konání trhů a provozování řemesel. Od roku 1494 byl v Kostelci uváděn zámek.
Na podzim roku 1549 zámecká budova vyhořela a většina stávajících budov byla poté stržena. Z původního hradu se dodnes zachoval hlavně barbakán a základy zdí ve sklepích severního křídla. V roce 1558 získal zámek Jaroslav Smiřický a rozhodl ses vytvořit zde rodové sídlo. Přistoupil k rozsáhlé přestavbě požárem poškozeného zámku. Zámek byl stavitelem Ulricem Aostallim vystavěn renesančně jako čtvercový a v jeho rozích měly být postaveny čtyři věže. Čtvrtá věž však nebyla dokončena. Do zámku se vstupovalo po mostu, který překonává první suchý příkop. Vstupní brána je součástí dvoupatrové věže, který je částí bývalého barbakánu. Ten se v obrysech dochoval dodnes, ale byly do něj vestavěny správní a hospodářské budovy. Zámek je oddělen druhým suchým příkopem, který však bylo možné v případě ohrožení zatopit. Nádvoří zámku je čtyřúhelníkové, zámek je dvoupatrový a v nárožích se nachází mohutné věže. V jižním křídle se zachovala renesanční dvoupatrová arkádová lodžie. Na východní straně zámku vybíhá zastřešená chodba překlenující hloubku příkopu, která ústí do zámecké kaple sv. Vojtěcha. Ta byla postavena v letech 1568 – 1569 na místě původního opevnění. Je jednolodní goticko-renesanční, jednolodní a v její severní části se nachází dvoupatrová hranolová věž.
Za třicetileté války byl zámek značně poškozen. Po bitvě na Bílé hoře byl Smiřickým zkonfiskován a propadl královské koruně. Zámek pak získal Albrecht z Valdštejna, který ho v roce 1622 prodal Karlu knížeti Liechtensteinovi.
V kraji se dlouhé desítky let rozvíjela myslivost a z roku 1713 pochází první zmínka o oboře. Po Liechtensteinech získala zámek dcera Jana Adama Ondřeje Liechtensteina Terezie Antonie Felicitas vévodkyně ze Savoye-Carignan, která nechala zámek v letech 1750 – 1756 z části barokně přestavět. Roku 1759 nechal Josef Jäger dostavět severovýchodní věž. Na konci 18. století byla zahájena rozsáhlá péče o lesy poničené pastvou dobytka či krádežemi dřeva.
V 19. století ještě vzrostl význam zdejších lesů a sazenice stromků z Kostelce sem přivedly četné exkurze z Evropy. Na konci 19. století se v části zámku usídlil okresní soud.
Ačkoli roku 1919 byl již zámek ve špatném stavu, kromě soudu se zde nacházel úřad velkostatku a byty. V roce 1920 byl název Černý Kostelec změněn na Kostelec nad Černými lesy a o rok později byla návrhem státního pozemkového úřadu zdejší půda, i s budovami včetně zámku, zabrána. Půda byla přidělována okolním obcím a nerozdělenou půdu i se zámkem převzal 1. října 1933 stát. O rok později byl tento majetek předán jako školní lesní statek Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství v Praze. Již roku 1935 zde byla zahájena výuka. V roce 1945 byl školní lesní statek rozšířen a po válce byl zámek přestavěna internát pro posluchače lesního inženýrství. Došlo k návratu černé zvěře do lesů, byla zřízena bažantnice a obnoveny rybníky. Od 1. ledna 1957 náležel zámek Českému vysokému učení technickému a 12. srpna 1959 byl přidělen Vysoké škole zemědělské. Již roku 1960 se stal sídlem Vědeckého lesnického ústavu Vysoké školy zemědělské, který byl časem přejmenován na Ústav aplikované ekologie a ekotechniky. Roku 1990 byla obnovena lesnická fakulta, která se vrátila do areálu školy v Praze a v zámku nadále sídlil Ústav aplikované ekologie a ekotechniky. V 90. letech byla také zrekonstruována zámecká kaple. V roce 1995 došlo k přejmenování školy na Českou zemědělskou univerzitu.
Roku 2004 byla fakulta přejmenována na Fakultu lesnickou a enviromentální.
K dalším cenným památkám města patří bývalý hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z roku 1600. Byl vypálen švédy, opraven a poté roku 1758 opět vyhořel. Požár bez pohromy přečkala pouze prostá hranolová zvonice v jeho blízkosti. V letech 1777 – 1783 byl kostel přestavěn do současné podoby. Dalším kostelem je farní kostel sv. Andělů strážných, který byl postaven v letech 1735 – 1737. Je barokní, jednolodní a jeho přední věž byla dostavěna až v letech 1889 – 1894. Cenný je také renesanční panský dům na náměstí, ve kterém před rokem 1668 sídlila radnice. V historii postihlo dům několik požárů a dnes se zde nachází muzeum hrnčířství.