Bělá pod Bezdězem

Roku 1304 byla kvůli nedostatku vody přenesena osada Bezděz do nové lokality u potoka Bělá a tím bylo založeno městečko. Zároveň také byla založena malá tvrz. Roku 1337 byla městečku listinou Hynka Berky z Dubé a Lipé udělena řada privilegií a také název Nový Bezděz. Jméno však nebylo používáno a již brzy byl převzat název původní osady Bělá.
V držení blízkého hradu Bezděz se střídalo mnoho majitelů. Ti ovlivňovali také život v Bělé. Za vlády Václava IV. se Bělá dostala do rukou pánů z Michalovi. Za husitských válek bylo město několikrát dobyto husity a roku 1426 bylo zcela vypleněno. Městečko často měnilo majitele a až po husitských válkách se opět dostalo do držení rodu Michaloviců. Roku 1468 Michalovicové vymřeli a Bělá připadla pánům Tovačovským z Cimburka.
Poté se stali majiteli páni z Janovic. Jan z Janovic nechal roku 1502 vybudovat vodovod. V polovině 16. století se městečko vrátilo do vlastnictví pánů z Dubé. Koncem 16. století přikročil Aleš a Bohuchval Berka z Dubé k přebudování tvrze na renesanční zámek.
Před rokem 1620 byla přistavěna další dvě zámecká křídla. Roku 1622 byl pánům z Dubé za účast na stavovském povstání majetek zabaven a novým vlastníkem se stal Albrecht z Valdštejna. Po jeho smrti roku 1634 připadlo městečko Vlachovi markraběti CarettoMillesimo. Za třicetileté války město trpělo nájezdy Švédů, morem a zkázu dokonal požár roku 1635. Od Vlacha Bělou roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. Podařilo se mu získat i zámek. Ten však byl za třicetileté války velmi poničen. Po roce 1680 proto prošel renesanční zámek rozsáhlou přestavbou ve stylu baroka, kterou provedl B. Canevalli. Tím zámek dostal dnešní podobu. Roku 1696 byla založena papírna.
Zámek nebyl využíván jako sídlo Valdštejnů, proto zde byla roku 1765 zřízena textilní manufaktura. Také došlo na založení továrny na sukna a látky.
Do roku 1848 drželi Bělou Valdštejnové. V polovině 19. století byl částečně pozdně klasicistně přestavěn zámek a od roku 1855 v něm začala fungovat vyšší lesnická škola. Byla to nejstarší škola tohoto druhu v Čechách.
Roku 1904 byla lesnická škola přeložena do Zákup a v roce 1905 byla velká část zámku přestavěna na byty. Ve třicátých letech byla zrušena textilka. Roku 1938 se městečko ocitlo na samé hranici protektorátu. Po válce se však opět vzmohlo a stalo se významným centrem kraje. Ve zbylých prostorách zámku byla ve 40. letech 20. století zřízena expozice městského muzea.
Bělá se může pochlubit také poměrně velkým množstvím památek. Patří mezi ně například zbytky původního opevnění včetně České brány. Dále se v městečku nachází kostel Povýšení sv. kříže a také kostel sv. Václava s klášterem. Kromě zámku, jehož severní a jižní křídlo je v nádvoří lemováno arkádami, a v něm umístěného muzea můžeme obdivovat také náměstí s netradičním parkem.
V expozici zámeckého muzea je možné shlédnout expozici Historie Podbezdězí, která se týká historie zdejšího regionu od pravěku až do konce 19. století. Dále je k vidění expozice archeologie a etnografie a máme také možnost vidět exponáty dokazující vztah Karla Hynka Máchy ke zdejšímu kraji. Můžeme se také přesvědčit o vazbě Bedřicha Smetany a jeho opery Tajemství k městu. Další sály slouží především pro krátkodobé výstavy. V některých zámeckých sálech můžeme také pozorovat původní renesanční malované trámové stropy. Zajímavostí zámku je také kaple s raně barokním zařízením. Právem je Bělá pod Bezdězem nazývána bránou do Máchova kraje a městem Smetanova Tajemství.