Ostrava

Nejstarší doklady o osídlení se datují do doby před 300.000 lety. Asi před 25.000 lety vzniklo na hoře Landek tábořiště lovců mamutů, kteří jako palivo používali černé uhlí. Do mladší doby kamenné náleží také nález Petřkovické Venuše. Na vrchu Landek bylo nejstarší sídliště neolitických zemědělců. Od 8. století sem přicházeli první Slované a v 9. století zde kmen Holasi vybudoval jedno ze svých hradišť.

Z roku 1229 pochází první písemná zmínka o Slezské Ostravě. Moravská Ostrava byla založena německými kolonisty na místě slovanské osady. První písemná zpráva o ní pochází z 29. listopadu 1267. Je uvedena v listině olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. Někdy v letech 1267 – 1279 získala Ostrava statut města. Na řece Ostré, dnešní Ostravici, zde byl za účelem ochrany hranice postaven hrad, který je poprvé zmiňován roku 1297. Podle řeky také Ostrava dostala své jméno.

Ve 14. století již u pravidelného čtyřúhelníkového náměstí obklopeného přízemními dřevěnými domy stál kostel sv. Václava, který byl tehdy jedinou kamennou stavbou města. Ve 2. polovině 14. století bylo budováno rozsáhlé opevnění. Součástí hradeb se stal také areál hradu, po kterém dnes však zbyl pouze název ulice Zámecká. Ekonomika města rychle sílila a roku 1362 udělil císař Karel IV. Ostravě právo konat výroční trh.

Z roku 1426 pochází nejstarší dochovaná pečeť města. Za husitských válek bylo roku 1428 město obsazeno husity, ale celé válečné období přestálo bez úhony. Husitství se zde neuchytilo, protože většina obyvatel byli Němci. Zástavními držiteli Moravské Ostravy však bylo mnoho husitských hejtmanů. Patřil mezi ně i Mikuláš Sokol z Vamberka, Jan Talafús z Ostrova nebo Jan Čapek ze Sán, díky kterému byl pravděpodobně postaven most přes řeku. První písemná zpráva o mostě pochází z roku 1454. Hospodářství města se rychle rozvíjelo, ve 2. polovině 15. století již v Ostravě převládali Češi. Z roku 1496 pochází nejstarší listina vydaná městskou kanceláří.

Počátkem 16. století vyplatil hukvaldské panství ze zástavy olomoucký biskup Stanislav Thurza a majitelem slezskoostravského panství se stal Jan Sedlnický z Choltic. V té době byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Ve 30. a 40. letech se město rozvíjelo, z roku 1539 pochází první zmínka o moravskoostravské radnici postavené v renesančním slohu. V květnu 1556 vypukl v domě soukeníka a cechmistra Jana Hunky požár, který poté ochromil celé město. Shořelo téměř vše a vyhořely i jediné dva kamenné objekty města, kterými byl kostel a radnice. Město se z požáru vzpamatovávalo velmi pomalu a jeho rozvoj podpořil až olomoucký biskup roku 1570 udělením práva pečetit červeným voskem. Roku 1699 se olomouckým biskupem stal kardinál František z Ditrichštejna.

Biskup nejevil zájem ani o Ostravu ani o zbytek panství, které roku 1617 prodal městu Příboru. Roku 1620 město vyplenili polští kozáci a o pět let později vypukl v Ostravě mor, při kterém zemřela polovina obyvatel. V roce 1626 bylo město vypleněno dánským vojskem. Vojáci město opustili až roku 1629. Roku 1642 se Ostravy zmocnilo švédské vojsko, které odešlo až roku 1648. Obrovské výpalné, které bylo městu uloženo, způsobilo velké zadlužení. Roku 1675 navíc město postihl požár a popelem lehla polovina města.

Válka, městské dluhy, povodně i epidemie způsobily velký úpadek města. Roku 1715 město postihl mor, jehož šíření zastavily až obrovské mrazy. V roce 1723 byl z Ostravy přenesen děkanský úřad a Ostrava se stala bezvýznamným městem. Roku 1759 bylo město obsazeno pruským vojskem, muselo zaplatit velké výpalné a když vojáci město opouštěli, shořela třetina města. Roku 1763 objevil mlynář Jan Augustin v údolí Burňa na Slezské Ostravě černé uhlí. Nález nebyl považován za důležitý, těžba byla zahájena až roku 1787.

Roku 1829 byla ve vesničce Vítkovice založena Rudolfova huť, která udělala z kraje průmyslovou oblast. V tomto roce měla Moravská Ostrava 1.700 obyvatel. Rozvoji musely ustoupit i městské brány a celý hradební systém, který byl zbourán v letech 1830 – 1839. Brzy byla postavena železnice, která byla velmi rychle rozšiřována, a celý kraj začal prosperovat. Roku 1880 již v Moravské Ostravě žilo téměř 14.000 lidí.

Do města se stěhovali Němci, Poláci i židi a roku 1910 v Ostravě žilo 37.000 obyvatel. Vývoj města však připomínal chaos. Ve městě vznikla doprava, kanalizace, osvětlení i vodovod a Ostrava se velice zadlužila. V obytných čtvrtích vznikaly doly a průmyslové podniky, rostla kriminalita a průmysl způsobil velké znečištění města. V roce 1924 byly k Moravské Ostravě přičleněny vsi Hrabůvky, Mariánské Hory, Nová Ves, Přívoz a Vítkovice, čímž počet obyvatel vzrostl na 100.000. Stavěly se byty, sociální a zdravotní zařízení, i Nová radnice. Roku 1929 však přišla hospodářská krize a brzy byla také podepsána Mnichovská dohoda. Dne 14. března 1939 bylo město obsazeno Němci, kteří v témže roce zničili židovské synagogy. Roku 1941 byly k Moravské Ostravě připojeny obce Heřmanice, Hrabová, Hrušov, Kunčice, Kunčičky, Michálkovice, Muglinov, Nová Bělá, Radvanice, Slezská Ostrava, Stará Bělá a Výškovice. Počet obyvatel přesáhl 200.000. Kvůli velkému významu se město stalo terčem více jak 30 náletů, které zničily nejen továrny, ale také obytné domy. Rudá armáda osvobodila město po těžkých bojích ostravské operace 30. dubna 1945. Od roku 1946 se Moravská Ostrava jmenuje již jen Ostrava, která se v témže roce stala sídlem Vysoké školy báňské. Roku 1948 byl u dolu Alexander založen park s jevištěm, hřišti, tanečním parketem i tenisovými kurty. O rok později přišlo rozhodnutí zřídit zde také zoologickou zahradu. V dubnu roku 1953 bylo rozhodnuto o stavbě nové zoologické zahrady, jako vhodná lokalita byla vybrána Stromovka na Slezské Ostravě. Výstavba byla zahájena roku 1956. Průmysl se stále rozvíjel, příčinou však byl otřesný stav životního prostředí. Rozvoj vedl k výstavbě sídlištních celků. Roku 1957 byla Ostrava rozšířena o Porubu, Pustkovec, Svinov a Třebovice, v roce 1960 o Bartovice, Hrabovou a Martinov, roku 1966 o Výškovice, roku 1975 o Novou Bělou, Starou Bělou a Proskovice a v roce 1976 přibyly Antošovice, Hošťákovice, Koblov, Krásné Pole, Lhotka, Petřkovice, Plesná a Polanka nad Odrou. Počet obyvatel přesáhl 330.000.