Třebenice

Třebenice je malé město ležící v nadmořské výšce 228 metrů v okrese Litoměřice asi 6 kilometrů jihozápadně od Lovosic. Třebenice leží na jihovýchodní hranici Chráněné krajinné oblasti České středohoří a jejich dominantu tvoří čedičový vrch Košťálov, na kterém se nachází zřícenina gotického hradu. Městečkem, ve kterém žije okolo 1.700 obyvatel, protéká potom Modla.
Prvopočátky osídlení se datují do 9. století. První zprávy o Třebenicích pochází z doby založení hradu Košťálu rytířem Košťálem. První písemná zpráva se nachází v listině z roku 1227, kdy jsou Třebenice uváděny jako trhová ves. Od roku 1299 jsou uváděny jako městečko na spojnici hradských cest mezi Litoměřicemi a Bílinou. Původním vlastníkem Třebenic byl pravděpodobně sám panovník, který je později věnoval klášteru sv. Jiří při jeho založení na pražském hradě. Koncem 13. století zde bylo zřízeno děkanství s vikariátem, pod který spadalo 29 far z okolí.
Příznivá poloha městečka přispěla k rozvoji řemesel, obchodu a zemědělství. Podle nejstarších písemných zpráv došlo také k rozvoji vinařství. Postupně byly Třebenicím přiznána všechna městská práva. Z roku 1372 pochází první písemná zmínka o hradu Košťálov. V listině je zmiňován purkrabí Aleš mladší ze Slavětína a v další písemnosti je zmínka o Petrovi z Košťálova. Není však zřejmé, zda se jméno vztahuje ke hradu či vsi pod ním.
V roce 1420 skončila správa abatyše ženské větve řádu Benediktinů. Přišly husitské války, které způsobily velké majetkové přesuny. Hrad Košťálov i s okolním panstvím získal rod Kuplířů ze Sulevic. Roku 1423 panovník potvrdil Třebenicím samosprávu s dvanácti konšely a udělil právo používat pečeť a městský znak, což je teprve pátý známý případ udělení městského znaku v Čechách a na Moravě. V roce 1433 byly založeny česky vedené městské knihy. Roku 1454 král potvrdil městu výsady a o rok později byly sepsány stanovy pro zdejší krejčovský cech. Město krátce vlastnil Vilém z Ilburka, ale nakonec ho opět získal klášter sv. Jiří. Obchod se rychle rozvíjel a ve městečku pracovali kováři, krejčí, ševci, zlatník, vyrábělo se zde pivo a víno. Na konci 15. století král Vladislav II. udělil městu právo vybírat clo.
Město několikrát vyhořelo a velkou ránu mu zasadila třicetiletá válka, kvůli které se téměř vylidnilo. V roce 1680 byly navíc Třebenice postiženy morovou epidemií. Na konci 17. století se objevila první německá kolonizace.
Roku 1716 se v městských knihách objevuje první zápis v němčině. Pouze v německém jazyce jsou zápisy vedeny od roku 1769. Klášter sv. Jiří vlastnil Třebenice až do roku 1782. V důsledku reforem Josefa II. byly mnohé pravomoci přeneseny do Lovosic, které byly u příhodných dopravních cest a na Labi.
Roku 1867 přijel do Třebenic MUDr. Václav Pařík, který se zde usadil. Jelikož v okolí Třebenic bylo k nalezení velké množství červených polodrahokamů, začal je sbírat. Jeho sbírka se stala základem pro Muzeum českého granátu, které bylo zřízeno v bývalém luteránském kostele. Expozice je zaměřena na historii kraje, těžbu a zpracování českého granátu a historické i současné šperky s granátem. Zajímavostí expozice je především největší český granát.