Týn nad Vltavou

První zmínky o osídlení městského typu v místech dnešního města pochází z 10. století. Město bylo založeno na obou březích řeky Vltavy v blízkosti jejího soutoku s řekou Lužnící již v 1. polovině 11. století. Tehdy bylo celé zdejší území majetkem pražského biskupství. Bylo zde vybudováno opevněné sídlo biskupského správce a v jeho blízkosti se rozrostla trhová a farní osada se dvěma kostely. Tato část budoucího města se nazývala Starý Týn.
V 1. polovině 13. století bylo na místě správního sídla založeno nové město nazvané Nový Týn a nad ním byl založen kamenný hrad na ochranu tohoto města a blízkého brodu přes Vltavu. Podoba hradu je však neznámá. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1229. K tomuto roku je datován jediný dřevěný most přes Vltavu mezi Prahou a Českými Budějovicemi. Tehdy zde stávalo město, jehož domy byly seskupeny kolem pravidelného náměstí. Ve 2. polovině 13. století byl založen kostel sv. Jakuba. Tehdy však by zasvěcen sv. Kryštofovi. Koncem 80. let 13. století byl vypálen Starý Týn.
V polovině 15. století se zástavními držiteli panství stali Čabeličtí ze Soužíc. Zdejší hrad si zvolili za své sídlo.
Roku 1569 byl rozšířen kostel. Tehdy byl zasvěcen sv. Jakubovi. Počítalo se i se stavbou kostelní věže a její základ již byl v interiérech kostela postaven, nakonec však k její stavbě nedošlo.
Čabeličtí sídlili v Týně až do roku 1601. Poté se panství ujalo město Týn. Roku 1609 byl Týn povýšen císařem Rudolfem II. na královské město. Úspěšný rozvoj města zastavila třicetiletá válka. Týn byl několikrát vypálen a dvakrát vydrancován. V roce 1621 se držitelem panství stalo pražské arcibiskupství. Jeden z domů poničených při třicetileté válce byl roku 1691 přestavěn na barokní faru. Koncem 17. století definitivně zanikl zpustlý hrad. V roce 1699 byl na náměstí postaven zámek, který sloužil jako sídlo arcibiskupské správy panství. Budova zámku byla postavena na místě tří gotických domů na horní straně náměstí. Z části byla postavena z hradního kamene.
Roku 1702 proběhly další úpravy kostela. Směrem k náměstí byla přistavěna kaple a pod ní byla zřízena krypta. V roce 1708 byla postavena solnice. Roku 1753 navštívila město Marie Terezie, které se nelíbil zubožený stav kostela. Byly zahájeny úpravy, při nichž byla rozšířena kostelní loď a postavena kostelní věž. V roce 1796 postihl město nejničivější požár jeho historie.
Až do poloviny 19. století bylo vlastníkem celého panství pražské arcibiskupství. Největší rozmach města v jeho historii nastal až po roce 1945.
Nejstarší památkou města je hrad (nahoře). Do dnešních dní se z hradu dochoval pouze vstupní kamenný most vedoucí přes příkop k jihozápadně straně bývalého hradního nádvoří. V 16. století byl most obnovován, protože má renesanční podobu. Na cestě od mostu stávala hradní brána. Nad mostem se nachází návrší s plošinou srpovitého půdorysu. Je pravděpodobné, že se zde nachází základy hradního křídla. Druhá plošina je vyšší a nachází se na severní straně návrší. Pravděpodobně zde býval ochranný val. V přízemí návrší se nachází sklepy. Ty jsou mnohem mladší než hrad sám. Pochází pravděpodobně z období baroka. Pravděpodobně však byly vybudovány z původních hradních podzemních prostor.
Jednou z cenných památek města je kostel sv. Jakuba (uprostřed), který byl založen již ve 13. století. V kostele se nachází barokní varhany z roku 1719.
Další památkou je budova radnice č.p. 2. Její jádro je renesanční. Budova byla po městském požáru roku 1796 přestavěna a získala pozdně barokní průčelí. Budova sloužila jako radnice, solní sklad, městská šatlava a pivovar.
Ze 16. století pochází první zmínka o pivovaru. Původně patřil městu a roku 1684 připadl pražskému arcibiskupství. Roku 1721 se arcibiskupství stalo výhradním výrobcem piva v Týně, kvalita piva však byla velmi nízká. Arcibiskupství vlastnilo pivovar až do konce 2. světové války. Po válce přešla budova do soukromých rukou.
Nejcennější památkou města je rozsáhlý objekt zámku č.p. 1 (dole). Průčelí je ranně barokní s klasicistními úpravami. Vstupní portál pochází z přestavby po roce 1800. Sklepy zámku jsou z části vytesané ve skále a ústí v nich různé podzemní chodby. V minulosti se pravděpodobně počítalo s propojením všech sklepů na náměstí pro případ válečného nebezpečí. Podzemí mělo dokonce navazovat na hradní sklepy. Chodby však zasahují pouze ke kašně na náměstí. V současnosti jsou však podzemní chodby pod zámkem zatopené vodou.
Další památkou města je barokní fara č.p. 220. Vznikla roku 1691 a po požáru města roku 1796 byla rychle opravena. Její současná podoba pochází z přestavby po roce 1800.
Roku 1708 byla za účelem skladování, prodeje a expedice soli postavena budova solnice. Jako solnice přestala sloužit roku 1830 a začala pustnout. Později byla odkoupena loďmistrem Vojtěchem Lannou a začala fungovat jako loděnice. Starší solnice v Podskalí byla zbourána po 1. světové válce. Novější solnice na Malé Straně sloužila pro výrobu různých typů říčních plavidel.
Dům č.p. 252 je dům U Modré hvězdy. V minulosti patřil nejvýznamnějším osobám ve městě. V jeho přízemí se nacházela světnice, dva krámy a dva sklepy, v patře byly tři pokoje a tři komory. Po požáru roku 1796 byl přestavěn a získal svou současnou podobu. Při rekonstrukci roku 1970 byla objevena věžička a také zde byl nalezen vzácný poklad z dob renesance.
Ve městě se dále nachází mnoho historicky cenných domů. Jedná se o domy č.p. 24, 25, 37 U Zlatého slunce, 38 Hostinec U Zlatého lva, 40, 84 Lékárna U Zlatého orla, 85, 86 a 87 Stará pošta, 92, 105, 109, 202, 203, 205, 206, 209, 210, 246 Puchmajerův dům, 251 U Zlaté lodi, 262 U Straků nebo 359 Vinařického škola.