Blížkovice

Městečko Blížkovice leží jihovýchodně od Moravských Budějovic. Se svou nadmořskou výškou 401 metrů nad mořem jsou jakýmsi rozhraním mezi slunným Znojemskem a drsnou Vysočinou. Jméno obce je asi odvozeno od jména "Blížek". Tak se asi jmenoval náčelník rodu. Ve středověku totiž byli tzv. "lokátoři" pověřeni založením osady na určitém místě a ta pak nesla jejich jméno.
Počátky osídlení spadají do nejstarších dob. Blížkovice byly patrně slovanským sídlištěm, čemuž nasvědčuje tvar náměstí. Vedla tudy prastará obchodní cesta. Po ní ovšem pochodovaly i válečné výpravy, což místní obyvatele těžce sužovalo. Důkazem je nález hrobu římského vojáka. První písemná zmínka o městečku Blížkovice je z poloviny 13. století. V této době již je zmíněn i kostel, fara a ves Blížkovice. Dodnes se nepodařilo vysvětlit, jak vedle sebe vznikly dvě obce stejného jména, každá s vlastním katastrem i představenstvy. Kraj velmi trpěl spory Přemyslovců. Roku 1197 byla země rozdělena do šesti krajů. Blížkovice patřily ke kraji a hradu Bítov.
Původní románský kostel byl ze 13. století. Roku 1307 postoupil král Jindřich Korutanský kraj Bítov Rajmundu z Lichtemburka. Historicky jsou Blížkovice doloženy od 14. století. Z roku 1400 je první zmínka o Blížkovické farnosti, ale byl objeven dopis zaslaný 13. 2. 1349 blížkovickému knězi. Také zdivo kostela zkoumané při obnově fasády ukazuje na rok 1300 a ne 1400. Od roku 1498 jsou Blížkovice vedeny jako městečko. Ve druhé polovině 16. století vlastnil celé Blížkovice vladyka Markvart Rájecký. Ten se tak zadlužil, že vše prodal Znojmu.
Po bitvě na Bílé hoře se většina majetku českých zemí dostala do rukou cizí šlechty. Roku 1628 se stal hejtmanem znojemských statků Andreas Berchtonydes de Tyran. Již roku 1636 si v Blížkovicích postavil panské sídlo a obyvatelstvu všelijak škodil. Zabavoval majetek a požadoval robotu na svém majetku. V roce 1655 byly zavedeny matriky. V roce 1670 shořel kostel. Roku 1699 byl pořízen velký zvon o váze 1580 kilogramů.
V 18. století byla románská část kostela přestavěna na barokní a byla přistavěna věž. V roce 1717 kostel vyhořel a s ním i 88 domů. Roku 1781 byla zrušena robota a byla sepsána aboliční smlouva - byla důležitým krokem na cestě ke svobodě poddaného lidu. Vinou úředníků se však stala zdrojem dalšího trápení a nic nepomáhaly stížnosti obyvatel. Vykoupení přinesl až rok 1848, kdy bylo zrušeno poddanství a robota. Roku 1866 kolem Blížkovic ustupovala Rakouská armáda a postupovala armáda Pruská. Obyvatelé prchali do lesa, ale vojáci, když dostali jídlo a pití, chovali se klidně. Tragická situace však nastala po jejich odchodu, kdy vypukla cholera. Onemocnělo mnoho lidí a 63 jich zemřelo. Byli pochování do šachty při pravé straně kostela. Roku 1875 byl v Blížkovicích zřízen zdravotní obvod, v roce 1889 zde byl zřízen poštovní úřad a v devadesátých letech čtenářský spolek. V roce 1893 vypukl velký požár, během kterého vyhořelo 30 domů. Bylo proto rozhodnuto založit v Blížkovicích hasičský sbor.
V červenci roku 1914 byla obec těžce zasažena válkou. Muži museli do války a 48 mužů z obou Blížkovských obcí zaplatilo zrod samostatné Československé republiky svým životem. Po osvobození došlo ke sloučení Blížkovských obcí v jeden politický celek městys Blížkovice.