Bzenec

Bzenec leží v Jihomoravském kraji, v okrese Hodonín.

Oblast Bzence byla osídlena již v pravěku. V období Velké Moravy byl Bzenec krátce centrem Velké Moravy. Zřejmě již v 10. století zde byl postaven hrad. První písemná zpráva o zdejším hradu pochází z roku 1015. V tomto roce byl hrad dobyt a vypálen českým knížetem Oldřichem.

Ve 2. třetině 11. století byl na kopci nad městem postaven Starý hrad. Jeho podhradí mělo i farní kostel.

Okolo roku 1230 se Bzenec stal centrem jedné z břeclavských žup. V listině papeže Řehoře IX. se nachází první písemná zpráva o Bzenci, která byla historicky ověřena. Roku 1231 držela hrad Konstancie. Z roku 1235 pochází písemná zpráva o farním kostelu.

Na počátku 14. století vlastnil Bzenec Jan z Vartenberka, ale roku 1316 ho předal do rukou krále. Roku 1330 je poprvé zmiňována osada Bzenec. Roku 1363 byly župní úřady přemístěny do Uherského Hradiště a město ztratilo svůj význam. Ve 2. polovině 14. století se v Bzenci objevili první židé. Roku 1371 přenechal markrabě Jan Jindřich Bzenec Janu Soběslavovi. Po něm ho vlastnil markrabě Prokop.

Na počátku 15. století byl hrad zastavován. Až do roku 1422 patřil Bzenec králi, markraběti nebo jejich blízkým příbuzným. Za husitských válek, zřejmě roku 1431, byl hrad vypleněn a zcela zničen. V roce 1435 je již uváděn jako pustý. V roce 1490 byl Bzenec pronajat Kropáčům z Nevědomí. V okolí Bzence bylo zřízeno několik rybníků. Roku 1491 je hrad Bzenec uváděn zbořený.

Od roku 1514 vlastnil Bzenec Michal Podmanický. V letech 1539 – 1548 Bzenec vlastnili Žerotínové. Přímo ve městě byla postavena pozdně gotická tvrz s dvojitým příkopem a zdí. Ve 2. polovině 16. století byla tvrz přestavena na renesanční zámek. U zámku vznikly hospodářské budovy jako pivovar, sladovna, stodola nebo sýpka. Z roku 1583 pochází první zmínka o bzenecké škole. V roce 1588 se Bzence ujal Kašpar Pruskovský.

Z roku 1604 pochází listina, která zmiňuje dva příkopy obepínající tvrz, mezi nimiž stála zeď se třemi baštami. Uváděny jsou také dvě lípy staré 500 let nacházející se v zámeckém parku. Roku 1605 bylo město vypáleno a popelem lehla celá židovská obec. Znovu vyhořelo v roce 1621. Postihly ho i morové epidemie, takže rychle klesl počet zdejších obyvatel.

Za hraběte Erdmana z Pruskova byl roku 1701 zámek přestavěn barokně. Z roku 1702 pochází první písemná zpráva o raně barokním kostelu sv. Jana Křtitele, kterou nechal vybudovat. Roku 1703 byla na kopci nad městem postavena kaple sv. Floriána. Roku 1709 Bzenec postihl požár. Další dva požáry město zachvátily roku 1720 a 1723. Roku 1731 do kaple sv. Floriána uhodil blesk a kaple vyhořela. Záhy však byla zrekonstruována. V roce 1777 postihl město další ničivý požár, při kterém shořela celá židovská obec.

Pruskovští vlastnili Bzenec až do roku 1806. Poté vlastnili majetek Ditrichštejnové. V letech 1828 – 1844 Bzenec patřil Vilému II. a pak Vilému z Reichenbachu-Lesonic. V roce 1835 postihl město další požár. Roku 1837 byl k Bzenci připojen Olšovec. Roku 1841 přijel do Bzence první vlak a o rok později byla dokončena budova železniční stanice. V polovině 19. století byla na židovském hřbitově postavena obřadní síň. Roku 1850 bylo v obci asi 900 židovských obyvatel, což byla čtvrtina obyvatelstva Bzence. Původní barokní dvoupatrový zámek s centrální věží byl v polovině století zbořen a po roce 1855 zde byl postaven nový pseudogotický zámek. Listiny uvádí, že roku 1859 byla zbořena asi 500 let stará synagoga. Roku 1863 byla postavena nová židovská synagoga v novorománském stylu. V roce 1869 byla zbořena stará budova radnice a na jejím místě byla postavena radnice nová, která byla roku 1895 rozšířena.

Do roku 1913 stála na náměstí kaplička, od roku 1915 stojí na náměstí mariánská socha. V roce 1917 koupil Bzenec hrabě Magnis ze Strážnice. Po vzniku Československa bylo v Bzenci postaveno více než 200 nových domů. Od roku 1938 vlastnilo zámek vinařské družstvo. V roce 1941 byla poničena židovská synagoga a roku 1945 německá armáda odpálila kapli sv. Floriána. V 50. letech měla být synagoga přebudována na kulturní dům, ale kvůli vysokým nákladům k realizaci nedošlo. V roce 1952 vyhořelo podkroví zámku a při opravě již nebyly obnoveny některé architektonické prvky střechy, jako například věžičky. V roce 1960 byla zbořena židovská synagoga.

Z památek města jmenujme především zdejší zámek. Je dvoukřídlý s nárožními věžicemi. Nad vstupním průčelím se nachází arkýře. Strana otočená do zahrady je ozdobena cimbuřím na krakorcích. Pod zámkem se nachází rozsáhlé sklepy. V zámeckém parku stojí takzvaná Bzenecká lípa, která patří mezi nejstarší stromy v republice, zřejmě zde stála již za Přemysla Otakara II. a je tedy stará přes 900 let.

Ve městě se nachází také 13 metrů široký a 45 metrů dlouhý raně barokní kostel sv. Jana Křtitele. Z dalších památek Bzence jmenujme měšťanský dům č. p. 31, dům č. p. 393, faru, kapli sv. Jana Nepomuckého nebo sousoší Nejsvětější Trojice. Dodnes se dochovala také část židovské čtvrti a židovský hřbitov se smuteční obřadní síní.

Na kopci nad městem jsou již neznatelné pozůstatky původního hradu a také zbytky kaple sv. Floriána.