Špindlerův Mlýn

Centrum Špindlerova Mlýna leží na soutoku řeky Labe s Dolským potokem. Město je chráněné ze všech stran horskými pásmy: Kozími hřbety, Pláněmi, Krkonošem a vrchem Medvědín.
Krkonoše se svými hlubokými lesy tvořily součást Království českého. Od neolitu byly osídleny slovanskými kmeny.
Již v roce 1241 bylo benediktýny založeno vrch-labské proboštství. Přes hřebeny vedly dvě význam-né obchodní stezky.
Objevení rud a drahých kamenů v 16. století přilákalo mnoho cizinců – vznikla i legenda o Krakonošovi. S dolováním se rozšířilo i sklářství – dodnes jsou světoznámé sklárny v Harrachově. S úpadkem dolování se na vykácených holinách vyvíjelo budní hospodářství, vznikla Luční bouda, Martinovka a Brádlerovy boudy.
Počátkem 18. století byly snahy o vzkříšení dolů. Ve Sv. Petru pracovalo až na 50 horníků, kteří se scházeli u mlynáře Špindlera. Prosadila se stavba kostelíka Sv. Petra – ochránce kovkopů a hutníků. Kostel byl vysvěcen roku 1793 a bylo založeno město Špindlerův Mlýn. Sám mlýn pro obtížnost dopravy později zanikl a také doly ukončily svou činnost. Lidé se začali stěhovat do hor, přibyly boudy Špindlerovy, Petrovka, Davidova, Pudlova, staré Erlebachovy, Rennerovy a další se přestavovaly na celoroční obývání a začalo se tkalcovat. Po zrušení nevolnictví se z obyvatel stali nájemci a pastýři, pěstovali dobytek a kozy. Z bud se pomalu stávala hostinská zařízení.
Až do konce 19. století byl však Špindlerův Mlýn jen nevýznamnou vsí, koncem 19. století do Špindlerova Mlýna přjíždělo ročně okolo 16.000 návštěvníků.
Známé se staly zimní jízdy na saních rohačkách zprvu od Slezského sedla do Kowar, později i do Špindlerova Mlýna. Harrachův nápad vybavit hajné ski z Norska dal základ lyžování v Krkonoších. Nakonec se domorodci se ctí ujali i jejich výroby, „jesenový perkýnka“ se stala součástí života horalů. Zakládaly se sportovní spolky, pořádaly se závody. Nejznámější s tragickým koncem pro závodníka Hanče a Vrbatu se odehrál v březnu roku 1913 na hřebenech nad Špindlerovým mlýnem. Mohyla na památku odvahy a přátelství stojí poblíž místa tragédie na Krkonoši u Vrbatovy boudy. Budní hospodářství zanikalo a „boudy“ začaly sloužit turistice. Proti povodním na Labi byla roku 1914 dostavěna údolní přehrada u Špindlerova Mlýna. Největší rozmach turismu byl zaznamenán mezi dvěma světovými válkami. S hrozbou nacismu se začaly budovat na hraničním hřebeni pevnůstky pro obranu, z toho důvodu byla vybudována roku 1936 vysokohorská silnice: Hrabačov u Jilemnice – Krkonoš u Vrbatovy boudy (1.400 m. n. m.), která v létě slouží kyvadlové dopravě dodnes. Po roce 1945 se Špindlerův Mlýn dočkal dalšího velkého rozmachu turismu.
Zimní sezóna ve Špindlerově Mlýně trvá většinou od prosince do dubna. Špindlerův Mlýn má své specifické klima. Sjezdovky jsou denně upravované a některé i zasněžované, vhodné pro pokročilé i začátečníky. Pořádají se zde mezinárodní závody. Okolí Špindlerova Mlýna nabízí terény pro zimní turistiku a běh na lyžích bez rozdílu věku a umu.