Mikulov

Mikulov leží v Jihomoravském kraji v okrese Břeclav.

V místech dnešního zámku stála již v 11. století roubená stavba, která střežila hranici.

Počátkem 12. století zde vznikla trhová osada a roubená stavba tyčící se nad městem byla přestavěna na kamenný hrad.

Hrad se poprvé připomíná roku 1249, kdy získal Mikulov Jindřich z Lichtenštejna. V roce 1279 byl Mikulov povýšen na městečko.

Roku 1410 se Mikulov dočkal povýšení na město. V roce 1421 byli židé vyhnáni z Dolního Rakouska. Část se jich usadila v Mikulově a založila zde židovskou obec. Za husitských válek však byl vypleněn husity. K největšímu útoku došlo roku 1426, ale hrad nebyl dobyt.

V roce 1540 byl hrad ještě více opevňován, ale již o dvacet let později byl Mikulov Lichtenštejny, kteří se ocitli ve finanční tísni, prodán Ladislavu Kereczenyiovi, který zahájil přestavbu hradu na zámek. Po smrti jeho syna získal Mikulov císař Rudolf II., který celé panství věnoval Adamovi z Ditrichštejna. V letech 1553 – 1573 působil v Mikulově rabín Jehuda Löw, tvůrce Golema. V roce 1591 získala židovská obec vlastního rychtáře a další výhody.

Roku 1622 postihla město morová epidemie. František z Ditrichštejna pak nechal zřídit křížovou cestu na Svatý Kopeček s kaplí sv. Šebestiána. V letech 1623 – 1656 byl postaven kostel sv. Anny. Roku 1631 bylo založeno piaristické gymnázium s kostelem sv. Jana Křtitele. V roce 1645 Mikulov vyplenila švédská vojska. V letech 1666 – 1689 proběhla výstavba raně barokního piaristického kláštera s kostelem sv. Jana Křtitele. V roce 1691 byla založena zámecká zahrada.

Dne 10. srpna 1719 město vyhořelo. Obětí požáru se stal i židovská obec a také zámek, který byl poté prakticky znovu postaven. Roku 1724 byl zhotoven barokní sloup Nejsvětější Trojice. V roce 1737 postihl město další požár. Mnoho budov bylo poničeno při požáru roku 1784.

V roce 1866 byl v Mikulově podepsán mír mezi Pruskem a Rakouskem.

V roce 1924 a poté znovu o dva roky později postihl město ničivý požár, který poškodil především židovskou čtvrť. Před druhou světovou válkou zde žilo téměř 500 obyvatel, ale více jak dvě třetiny z nich válku nepřežilo. Při osvobozování Československa zámek 22. dubna 1945 z blíže neupřesněných důvodů vyhořel zámek. Po skončení druhé světové války bylo poslednímu majiteli Alexandru Ditrichštejnovi panství zkonfiskováno. Roku 1946 byla vyhlášena přírodní rezervace Svatý Kopeček. V 50. letech 20. století došlo k obnově zámku.

Nad Mikulovem se tyčí 363 metrů vysoký Svatý Kopeček. Lokalita je přírodní rezervací o rozloze 37,2 hektaru. Na vrchol vede křížová cesta. Na Svatém Kopečku se nachází kaple sv. Barbory, kaple sv. Rosálie, kaple sv. Šebestiána a zvonice. V lese se nachází také kaple Božího hrobu.

Dominantou města je zámek, který je přístupný po cestě přicházející z východu, od náměstí. Přístupovou cestu před vstupem do zámku lemují bývalé hospodářské budovy, jízdárnu, nachází se zde vinný sklep. Ve sklepě se nachází vinný sud na 1.014 hektolitrů vína, díky čemuž je největším sudem ve střední Evropě. Do předhradí, na kterém je dochovaná kamenná věž s břitem o průměru 9,5 metru, se vstupuje bránou. Předhradí se severním nádvořím zámku spojuje skalní průchod s válcovou věží, která má cibulovou střechu. V jejím interiéru se nachází kaple. Na severním nádvoří se nachází gotická studna ze 13. století. Severní a jižní nádvoří pak od sebe odděluje spojovací chodba mezi východním a západním palácem. Půdorys zámku je protáhlý. N a jižní straně zámku se dochovaly pozůstatky původního hradu.

Další dominantou Mikulova je Kozí hrádek s pozůstatky předsunuté, původně dvoupatrové obranné dělostřelecké věže s ochozem a střílnami. Věž slouží jako vyhlídka.

V centru města se nachází renesanční domy z první poloviny 17. století. Z nejzajímavějších jmenujme například kanovnický dům nebo dům U Rytířů z konce 16. století s nárožním čtyřbokým arkýřem a sgrafitovou výzdobou doplněnou o antické a biblické motivy. Na náměstí se nachází barokní sousoší Nejsvětější Trojice a kašna se sochou Pomony s rohem hojnosti.

Ve městě se dochovalo několik desítek prvních kamenných domů v bývalé židovské čtvrti. Dochovala se zde také synagoga z poloviny 16. století. Centrem města vede židovskou čtvrtí naučná stezka se třinácti zastaveními. Další židovskou památkou je dochovaný hřbitov asi se 4.000 náhrobky, z nichž nejstarší pochází z roku 1605.

Z církevních památek jmenujme kostel sv. Anny s napodobeninou Svaté chýše a pohřební kaplí Ditrichštejnů. Další církevní stavbou je kostel sv. Jana Křtitele, který náležel k piaristickému gymnáziu, nebo pravoslavný chrám sv. Mikuláše, který až do konce druhé světové války využívali němečtí evangelíci. Na Svatém Kopečku se nachází kostel sv. Šebestiána, který tvoří cíl křížové cesty. Posledním kostelem je kostel sv. Václava, který stojí na místě původního románského kostela z 12. století.