Smržovka

Smržovka je město ležící v Libereckém kraji na hlavní silnici spojující Jablonec nad Nisou a Tanvald. Smržovkou protéká řeka Kamenice.

V 15. století celé území vlastnili Valdštejnové. Dalšími majiteli panství byli Smiřičtí.

Osada Smržovka byla založena německými kolonisty v 1. polovině 16. století. Jméno dostala obec podle kopce porostlého houbou zvanou smrž. První písemná zpráva o osadě pochází z ro-ku 1568. Již v 16. století se zde začala rozvíjet sklářská výroba.

Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 byl majetek Smiřickým zkonfiskován. Od roku 1622 panství vlastnil Albrecht z Valdštejna a po roce 1635 byli vlastníky Smržovky hrabata Desfous. Ve 40. letech 17. století byl postaven dřevěný katolický kostel. Již v roce 1647 stávala ve Smržovce rychta. Prvním písemně dochovaným rychtářem zde byl Christian Posselt. Až do roku 1662 byla Smržovka součástí semilského panství, ale v tomto roce bylo smržovské panství od semilského odděleno. Od roku 1683 byl ve Smržovce vrchní soud celého panství. Na přelomu 17. a 18. století vyhořel hospodářský dvůr s pivovarem.

Počátkem 18. století byla zahájena výstavba zámečku, který sloužil jako letní sídlo šlechty, ale také jako hospodářské a správní centrum kraje. V sousedství byl postaven dům pro úředníky. V roce 1721 byl ve Smržovce postaven druhý vodní mlýna a v roce 1736 byla zbudována fara. V polovině 18. století bylo ve Smržovce 143 domů. Roku 1765 byla zahájena práce na plánech barokního kostela sv. Archanděla Michaela. Stavbu nejprve řídil architekt Antonín K. Schmidt a po něm práci převzal jiný architekt. Základní kámen byl položen roku 1767. Roku 1771 bylo zahájeno číslování domů. V roce 1781 byl kostel sv. Archanděla Michaela slavnostně vysvěcen. Po roce 1781 proběhla také výstavba protestantského kostela. V roce 1786 bylo ve Smržovce již 333 domů.

Roku 1833 měla Smržovka 471 domů. V roce 1834 byla založena Priebschova přádelna bavlny a roku 1840 byl nalezen léčivý Hartwigův pramen. Až do roku 1848 vlastnili Smržovku hrabata Desfous-Walderode. V roce 1849 se ve Smržovce konal první výroční trh. Po reformách získala roku 1850 Smržovka svého prvního starostu. Roku 1866 byla postavena radnice a v roce 1868 byla Smržovka povýšena na městys. V roce 1875 byla postavena železnice z Tanvaldu do Železného Brodu, ale Smržovkou v té době neprocházela. V 70. letech emigrovalo do zahraničí několik set obyvatel Smržovky, ale přesto měla v roce 1878 Smržovka 670 domů. Roku 1893 byla zahájena výstavba žulového železničního viaduktu, který byl dokončen o rok později. V roce 1894 byla do Smržovky zavedena železnice. Od roku 1897 má Smržovka plyn. Koncem 19. století byl ke Smržovce připojen Jiřetín pod Bukovou.

Roku 1900 se Smržovka dočkala elektrického osvětlení ulic a v roce 1903 také prvního evangelického kostela. Dne 23. května 1905 byla Smržovka povýšena na město a získala právo používat městský znak. Roku 1910 vznikla městská knihovna, v roce 1911 sáňkařská dráha a roku 1912 kino. Až do roku 1919 byla ve Smržovce pouze německá škola, ale v tomto roce zde byla zřízena dvojtřídní česká škola. O rok později byla rozšířena o další třídu. V říjnu 1938 se Smržovka stala součástí Sudet, tedy Velkoněmecké říše, a české obyvatelstvo Smržovku opustilo. Po skončení 2. světové války bylo zdejší německé obyvatelstvo donuceno k odchodu. Do roku 1945 vlastnili Desfous-Walderodové pozůstatky původního panství v podobě velkostatku. V roce 1947 byl zbořen pivovar a úřednický dům u zámečku. Dne 17. dubna 1967 vyhořel kostel sv. Archanděla Michaela. Byly zničeny střechy, poškozeny klenby a věž, ve které se dokonce roztavil zvon. V letech 1969 – 1971 proběhla oprava jeho střechy a došlo také na opravu věže. Roku 1975 byla dokončena nová závodní sáňkařská dráha. V roce 1991 byla zahájena oprava kostela sv. Archanděla Michaela. Kostel však i po této opravě nesl známky požárů ze 60. let 20. století. V roce 1992 se od Smržovky odpojil Jiřetín pod Bukovou a osamostatnil se.

Nejcennější památkou města je kostel sv. Archanděla Michaela, jehož loď má půdorys protáhlého osmiúhelníku. Na západě stojí hranolová věž. Na delších stranách lodě se nachází obdélná ramena, na kratších pak pilířové kaple a oratoře. Unikátní je také zdejší železniční viadukt. Jeho délka je 123,5 metru, jeho výška nad terénem 23,25 metru. Viadukt má poloměr 180 metrů a má devět otvorů s půlkruhovými klenbami. Zdejší závodní sáňkařská dráha je dlouhá 1.020 metrů a překonává převýšení 82 metrů. Má unikátní kruhovou čtyřistastupňovou zatáčku.