České Budějovice

Roku 1265 bylo králem Přemyslem Otakarem II. na soutoku Vltavy a Malše založeno město České Budějovice. Již na přelomu 13. a 14. století zde stály dva církevní chrámy a město bylo obehnáno pevnými hradbami. Město postupně získávalo nejrůznější privilegia, která mu zajišťovala blahobyt.
Za husitských válek byly České Budějovice katolicky orientované a představovaly pevnou oporu proti husitství. Jan Žižka se dokonce ani nepokusil město dobýt. Město zůstávalo ukryto za hradbami a na předměstí stálo jen několik domů. Již v těchto dobách patřily České Budějovice k největším a nejvýznamnějším městům našeho království. Většina obyvatelstva byla německá, zbytek tvořili češi a žilo zde také několik židovských rodin.
V roce 1506 byli všichni židé z města vyhnáni a jejich majetek byl zabaven. v 16. století město zaznamenalo velký ekonomický růst. V okolí se těžilo stříbro, vařilo pivo, také zde bylo několik rybníků a vzkvétal i obchod se solí. V tehdejších dobách byly přestavěny hradby, byla postavena nová budova radnice a vysoká věž nazývaná Černá. V roce 1569 byla zřízena mincovna na zpracování vytěženého stříbra.
Za třicetileté války bylo město díky opevnění strategicky důležitým místem. Ukrývali se zde nejvyšší zemští úředníci a ve zdejším kostele byly dokonce uschovány korunovační klenoty. Roku 1641 však postihl město rozsáhlý požár, při kterém vyhořela polovina domů. Následné opravy trvaly desítky let.
V roce 1762 se ve městě usadil řád piaristů, který zde zřídil latinské gymnázium. V téže době vzniklo i městské divadlo. V roce 1785 bylo založeno českobudějovické biskupství.
V letech 1825 – 1832 byla postavena koněspřežní železnice. Byla vůbec první takovou železnicí v Evropě a spojila České Budějovice s Lincem. Jak přibývalo pracovních míst ve městě, tak rostl počet obyvatel, rozrůstalo se město a zvyšovala se životní úroveň. V letech 1868 – 1874 proběhla výstavba parní železnice do Vídně, Prahy a Plzně. Město se tak stalo centrem obchodu.
Ve 20. století se město dále rozrůstalo. Mělo již tolik obyvatel, kteří se věnovali sportu, že na velké sportoviště byl upraven celý ostrov mezi dvěma rameny Vltavy. Roku 1948 byla v Budějovicích založena dnešní Pedagogická fakulta Jihočeské univerity. O rok později se staly sídlem nově utvořeného Českobudějovického kraje.
Pravidelný půdorys historického jádra města se dochoval z dob středověku. Již od té doby tvoří jeho centrum rozlehlé čtvercové náměstí Přemysla Otakara II. S rozměry 133 x 133 metrů patří k největším náměstím střední Evropy.
Ve městě se také dochovaly zbytky městských hradeb. Nejzachovalejší úsek se táhne podél řeky. Je možné odtud zahlédnout baštu Otakarku z konce 13. století. Tato bašta má vysokou prejzovou střechu.
Nejcennější památkou města je dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie. Celý objekt byl stavěn od roku 1265 až do počátku 14. století.
Brzy po založení města byla započata stavba katedrály sv. Mikuláše. Její stavba byla dokončena na přelomu 13. a 14. století. Po pozdně gotické přestavbě v letech 1518 – 1535 se stala dominantou města. V červenci roku 1641 celý kostel vyhořel. V letech 1641 – 1649 byl vystavěn nový. Roku 1785 se kostel sv. Mikuláše stal katedrálou. V okolí kostela se až do tohoto roku nacházel hřbitov.
Na místě současného domu čp. 13, v tehdejší Židovské ulici, stávala od poloviny 14. století až do roku 1505 gotická synagoga. Koncem 15. století se v její blízkosti nacházel také židovský hřbitov.
Jednou z dominant města je Rabenštejsnká věž, která byla ve 14. století postavena jako součást opevnění. Svou současnou podobu získala roku 1551. Nachází se zde také zbytek původního hradebního ochozu posazeného na krakorcích. Naproti se nachází dům, který byl upraven z bývalých hradeb. Je nejužším domem na území města.
Ze 14. století pochází také hradební věž Železná panna. Roku 1612 byla po úderu blesku upravena. V současnosti je opředena mnoha pověstmi.
Nedaleko budovy zbrojnice se nachází další součást bývalého opevnění. Jedná se o polygonální baštu, ve které v současnosti sídlí galerie.
Dalším zajímavým objektem je Solná branka. Byla pojmenována podle soli, která se tudy od poloviny 16. století vozila ze skladu k řece, kde se nakládala na lodě.
Pozoruhodný je Mallnerův dům, který má v přízemí gotická ostění, kružby a fresky z přelomu 14. a 15. století. Kneisslův dům je zdoben renesančními sgrafity. Jejich původ se odhaduje na rok 1557 a patří k nejstarším ve městě. Zajímavý je také Brandnerův dům, který má na fasádě zlomek sgrafitu s motivem jelena z roku 1569.
V letech 1550 – 1577 byla postavena Černá věž, která tvoří dominantu města. Sloužila jako zvonice, hláska, z jejího ochozu se také hlídalo nebezpečí požáru a vyjadřovala hospodářský rozmach města. Byly vysoká neuvěřitelných 72,25 metru. Z jejího ochozu ve výšce 46 metrů je skvělý výhled.
Roku 1614 byl založen bývalý kostel sv. Anny s kapucínským klášterem. Stavba byla dokončena až roku 1621. roku 1786 byl klášter zrušen. Od roku 1986 slouží kostel jako Koncertní síň Otakara Jeremiáše.
Již od roku 1722 se vařilo pivo v tzv. Malém pivovaru. Jeho současná podoba pochází z roku 1815.
Uprostřed náměstí se nachází barokní Samsonova kašna. Je největší v České republice a byla postavena v letech 1721 – 1726. V minulosti zásobovala město vodou z Vltavy.
Dominantu náměstí tvoří barokní radnice. Byla postavena v letech 1727 – 1730 podle plánů schwarzenberského knížecího stavitele Antonia Eduarda Martinelliho na místě starší radnice a dvou domů. Ostatní domy na náměstí byly v minulosti majetkem zámožných měšťanů, patří proto k nejkrásnějším ve městě. Většina z nich má původní gotické jádro, vnější podoba je dílem renesančních a barokních přestaveb.
Na místě hřbitovní kaple byla v letech 1727 – 1731 u Kneisslova domu postavena kaple Smrtelných úzkostí Páně. Později byla využita jako skladiště vojenského materiálu a obnovena byla až roku 1855.
Na nároží pod Černou věží se nachází funkcionalistická budova bývalé záložny, která byla postavena roku 1935.
V letech 1937 – 1939 byla položena keramická dlažba na náměstí. V nové dlažbě zůstal ponechán tzv. Bludný kámen, který dokládá existenci předchozí dlažby. Nachází se několik kroků od kašny směrem k hotelu Zvon. Váže se k němu pověst, podle které se zde nacházelo popraviště. Na něm v roce 1470 rukou kata skončilo deset jinochů za odpor vůči rychtáři. Kdo nevědomky překročí Bludný kámen po desáté hodině večerní, nenajde již cestu domů.