Hradec Králové

Metropole východních Čech leží na okraji polabské nížiny na soutoku Labe s Orlicí. Nadmořská výška nejvyššího místa - makovice 70,5 metru vysoké Bílé věže na Velkém náměstí je 317,36 metrů nad mořem a nejnižšího místa ve městě - vyústění vodoteče do Labe je 225,03 metrů nad mořem. Na více než stovce čtverečních kilometrů zde žije 100.000 obyvatel.
Hradec Králové je historicky jedno z nejvýznamnějších středověkých měst v Čechách. Ve 14. století to bylo věnné a sídelní město českých královen Elišky Rejčky a Elišky Pomořanské. Střed města s mnoha malebnými uličkami, věžemi, schodišti, náměstími a zbytky opevnění je památkovou rezervací. Nachází se zde gotická katedrála sv. Ducha ze 14. století. K dalším památkám patří barokní kaple sv. Klimenta, jezuitská kolej, biskupská rezidence z přelomu 17. a 18. století. Najdeme zde renesanční, barokní a klasicistní domy na středověkých gotických parcelách. Hradec Králové disponuje množstvím udržovaných parků a malebných nábřežních promenád.
Na náměstí v historickém jádru města se nachází renesanční Bílá věž ze 16. století. V roce 1509 byly místními řemeslníky položeny základy hranolovité věže o půdorysu 10 x 10 metrů, která byla tehdy vystavěna po první římsu. Stavba pak pokračovala z finančních důvodů až roku 1574, kdy ji vedl stavitel Burian s mistrem kameníkem Vlachem. Do roku 1579 byla vystavěna čtyři patra, roku 1580 patro páté s klenutými komůrkami pro hodiny a kamenný ochoz se světničkou hlásného. V roce 1589 byla věž završena krovem, na který byla osazena měděná báň s lucernou a pozlacenou hvězdou. Věž sloužila městu zároveň jako strážní a požární. Její původní název byl Nová věž, teprve v pozdějších letech se ujalo označení Bílá věž a to pro bílý kámen, který byl na její stavbu lámán u obce Boháňka - Skála. Tloušťka stěn věže v přízemí je 4 metry. Výška věže je 71,5 metrů a odklon jižním směrem od svislé osy je 0,36 metru.
Roku 1729 byla uskutečněna rozsáhlejší oprava věže. Na vrchol báně byla osazena měděná makovice, z plechu vytepaný hradecký znak a šesticípá hvězda.
Roku 1839 bylo již nutno postavit novou báň. Při této příležitosti byla sňata a otevřena makovice. Uvnitř se nalezla zinková deska z roku 1729, tolar a mince z doby Karla VI. Když byla makovice dne 11. 9. 1839 opětovně osazována na věž, byly do ní kromě původních památek vloženy rukopisy básní V. K. Klicpery, kopie plánu města před výstavbou pevnosti, sáček s mincemi ze 17. století a další drobné předměty.
Dne 4.července 1929 byla makovice na Bílé věži poškozena větrnou smrští a opět se opravovalo. Také v roce 1935 probíhaly opravy dřevěných konstrukcí a výměna měděného krytu báně. V letech 1989 - 1993 proběhla komplexní obnova celé věže. Při všech opravách se k původním památkám uschovaným v makovici přidávaly dobové dokumenty.
Významnou součástí věže je zvon - Augustin. Je třetí největší v České republice a druhý největší v Čechách. Byl odlit roku 1509 hradeckým zvonařem Ondřejem Žáčkem. Zvon vážící téměř 10 tun, šířky 2,06 metru a výšky 1,69 metru byl vytažen na věž pomocí rumpálů 22. 5. 1581. Zvonění provádělo vždy 8 mužů - 1 zvoník a 7 pomocníků při významných událostech a jarmarcích.
Původní orloj pro Bílou věž zhotovil roku 1591 hodinář Vavřinec z Nového Města pražského. Součástí hodinového stroje byly 2 cimbály, které svými zvonivými hlasy oznamovaly celé hodiny a jejich čtvrti. Roku 1829 Vavřincův hodinový stroj dosloužil a byl nahrazen novým od pražského mechanika a hodináře Josefa Božka. Ten je dnes uložen v Muzeu východních Čech v Hradci Králové, neboť byl při poslední komplexní obnově nahrazen moderním hodinovým strojem.