Fulnek

Fulnek vznikl ve 13. století jako německá kolonizační osada. Jeho jméno vzniklo buď z německého slova Pfuhl, což znamená močál, nebo ze slova faul, tedy shnilý. Osada ležela na jedné z větší známé obchodní Jantarové stazky, která spojovala Baltské a Středozemní moře. Zakladateli města byli pravděpodobně páni z Lichtenburka, kteří ho plánovali jako středisko panství a nechali zde zřídit velké čtvercové náměstí. Současně s osadou pravděpodobně vznikl na trojúhelníkovém ostrohu hrad. První písemná zpráva o Fulneku je z roku 1293. V tomto roce zde již stála fara i kostel.
Z roku 1372 pochází první písemná zpráva o hradu. Jeho zbytky se dochovaly ve sklepním zdivu Horního zámku. Ještě ve 14. století byl hrad upravován.
Za husitských válek byl Fulnek částečně počeštěn. Listiny a privilegia byla od 2. třetiny 15. století psána česky. Od roku 1481 byl Fulnek významným centrem Jednoty bratrské. Během 15. století proběhly menší stavební úpravy hradu a na konci 15. století byla Janem ze Žerotína postavena druhá hradba, jejíž zbytky se dochovaly v základech Dolního zámku. Žerotínové také nechaly hrad renesančně přestavět.
V 16. století čeština opět ustupovala do pozadí a úředním jazykem zde byla němčina. Fulnek byl prosperujícím městem, které bylo přestavováno v renesančním duchu. V 60. a 70. letech 16. století byl hrad tehdejším majitelem Baltazarem Švanjnicem z Pilmsdorfu a jeho synem Janem přebudován na dvoupatrový renesanční zámek.
Na počátku 17. století proběhly další renesanční úpravy zámku, které nařídili Skrbenští z Hřšítě. Roku 1610 byla na náměstí postavena radnice. V letech 1618 – 1621 pobýval ve Fulneku biskup Jednoty bratrské, spisovatel pobělohorské emigrace a „učitel národů“ Jan Ámos Komenský. Z roku 1628 pochází poslední česky psané privilegium. Po bitvě na Bílé hoře byli poddaní více nuceni odvádět plat i k robotě. V okolních obcích tato situace vyústila až v nevolnictví. Ještě za tricetileté války, roku 1622, získali Fulnek konfiskací Bruntálští z Vrbna. V letech 1628 – 1633 bylo postaveno třetí patro zámku a patra byla propojena schodištěm v hranolové věži. Také od roku 1632 nechávali město přestavět v raně barokním stylu. Ve 40. letech 17. století získali zámek Švédové, kteří zde usadili vojenskou posádku. V letech 1653 – 1655 bylo přestavěno zámecké opevnění a ze zámku se tak stala barokní pevnost s dvojitou hradbou. Zámek tak dostal podobu čtyřpatrového dvoutraktového hranolu. Postupně také vznikaly hospodářské budovy. V roce 1668 byl založen Kapucínský klášter s kostelem sv. Josefa. V letech 1676 a 1695 bylo město postiženo požáry, při kterých vyhořel i klášter. Vždy však byl obnoven.
V polovině 18. století byla na místě opevnění postavena druhá zámecká budova, takzvaný Dolní zámek. Jedná se o dlouhou podélnou mírně zalomenou jednotraktovou budovy s mansardovou střechou. Průčelí obrácené k městu je členěno válcovými rondely. V letech 1750 – 1760 byl na místě gotického kolegiátního kostela postaven farní kostel Nejsvětější Trojice. Na západní straně k němu přiléhala budova kláštera augustiniánů-kanovníků. Barokní přestavba a výstavba Fulneku probíhala až do konce 18. století. Na konci 18. století se také začalo rozvíjet soukenictví a tkalcovství. Jeho slibný rozvoj bzrdila neexistence železniční trati.
Roku 1801 vypukl na zámku velký požár, který se pak rozšířil i na město. Horní zámek byl během následujících 20 let rozsáhle přestavěn. V Dolním zámku byly zřízeny byty a kanceláře. V 70. letech 19. století se objevily první plány na výstavbu železniční trati z Polska přes Opavu, Fulnek, Nový Jičín, Valašské Meziříčí a Vsetín až do Trenčíta. Začaly vznikat dokonce i železniční náspy mezi Opavou a Fulnekem, ale trať nakonec postavena nebyla. Na hlavní páteřní trati leží mnohá města v okolí, ale Fulnek se dočkal pouze lokálky, která sem byla zavedena z nedalekého Suchdolu nad Odrou. Železnice odtud navíc nikam dál nepokračuje.
Před 1. světovou válkou se ve Fulneku usídlila radikální německá nacionální dělnická strana. Po vzniku Československa vedení města požadovalo odtržení pohraničí. Z této situace vyplývá, jak slabý vliv a těžký život zde měla tehdejší česká menšina. Do některých úřednicích pozic však byli dosazeni čeští úředníci a na konci 20. let 20. století se národnostní spory zklidnily. Ve 30. letech se však problémy objevily znovu a Němci město zcela ovládali. V říjnu roku 1938 byl Fulnek po podepsání Mnichovské dohody obsazen německým vojskem a město bylo centrem germanizačních přesídlovacích akcí okupovaného pohraničí. Hitler obnovil myšlenky na výstavbu železnice, ale ani tentokrát k její stavbě nedošlo. V květnu 1945 bylo město osvobozováno sovětskými vojsky. Při bojích byly velkým požárem zničeny domy na náměstí i v přilehlých ulicích. Po odklizení trosek zůstala neporušena pouze v severní části náměstí stojící věž radnice a průčelní zdi domů na severní straně náměstí. Po válce se město začalo pomalu rozvíjet a přištěhovalo se sem obyvatelstvo z Valašska, vzdálenější Hané, dokonce až z Volyně a ze Slovenska. V roce 1947 byla k Fulneku připojena obec Jerlochovice. Roku 1948 vypracoval architekt Z. Sedláček návrh na obnovu města. Náměstí pak bylo podle jeho plánů obestavěno pouze ze tří stran a na jižní straně byl ponechán otevřený prostor s výhledem na kostel a zámek. Většina domů byla vystavěna v podobě před požárem. Roku 1950 byl zdejší klášter zrušen a další půlstoletí značně chátral. Výstavba domů na náměstí proběhla v 50. a 60. letech 20. století. V letech 1976 – 1979 byly k městu připojeny další obce. S rozvojem města byla spojena také výstavba, která historickému městu uštědřila četné škody. Roku 1992 byla historická část Fulneku prohlášena městskou památkovou zónou.