Staré Město pod Sněžníkem
Ve 2. polovině 13. století byla založena osada Goldek, což znamená Zlatý kout nebo také Zlatý roh. Byla osídlena při hornické kolonizaci.První písemná zmínka o městečku je z roku 1325. Tehdy ho rytíř Jan Wustehube daroval s okolními vesnicemi cisterciáckému klášteru v Kamenci. Roku 1336 budoucí císař Karel IV. povýšil městečko na svobodné horní město. Tehdy získalo město svůj znak s medvědem a horníkem. V průběhu 14. století bylo město spojeno s pány z Lipé a s pány z Valdštejna.
Za husitských válek bylo báňské okolí natolik města poničeno, že již se nikdy nevrátila sláva zdejšího hornictví. V roce 1448 získal město rod pánů ze Zvole. Václav ze Zvole se pokusil z dříve slavného města udělat město plné obchodu a řemesel. V roce 1560 získal opětovné povýšení na město, ve kterém se rozmáhalo plátenictví. V 15. století se také začal používat název Staré Město. Roku 1582 získal město Hynek Bruntálský z Vrbna. Měšťané byli brzy osvobozeni od roboty a jeho syn jim dal náboženskou i dědickou svobodu.
V roce 1615 získali panství rytíři Petřvaldští z Petřvaldu. Jan Jetřich Petřvaldský nechal ve Starém Městě postavit malý zámeček. Za Elišky Petřvaldské byly strženy staré dřevěné domy, bylo vymezeno náměstí a kolem něj postaveny domy z kamene a cihel. Roku 1618 nechala postavit kostel sv. Anny a o rok později byla postavena radnice. Za účast na stavovském povstání byl však Petřvaldským majetek zabaven a roku 1624 prodán Karlu z Liechtenštejna. O rok později byla na místě starých hamrů založena osada Malé Vrbno. V roce 1645 bylo Staré Město vydrancováno Švédy, kteří polovinu vypálili. Přesto se město rychle vzpamatovalo, bylo podporováno lesnictví, zemědělství, hutnictví, proběhla obnova starých šachet a otvírání nových, byly zřízeny sklárny. Z řemeslné výroby převládalo plátenictví, ke kterému přibyl krejčovský, kožešnický a pekařský cech. V roce 1689 byl kostel sv. Anny přestavěn a byla postavena ohradní zeď a brána.
Do 18. století působila ve městě soukromá papírna. V tomto století mělo město také velké příjmy z obchodu se solí. Počátkem 20. let 18. století postihl město požár, při kterém vyhořela i radnice. Ta byla poté roku 1725 opravena. Za slezských válek krajem táhla vojska, ale rozvoj města zastaven nebyl. Díky vojskům byly dokonce opravovány cesty a stavěny mosty. Roku 1785 žilo ve Starém Městě již přes 1.100 obyvatel. V roce 1788 byla kolem sklářské huti založena osada Květná a o rok později na místě vrchnostenského dvora osada Hajmrlov. Koncem 18. století ke kostelu sv. Anny přibyly dvě kaple. V místech dolů byla koncem 18. století založena další osada nazvaná Starý Kopec.
Počátkem 19. století vznikla osada Štěpánov. Roku 1828 byla ve Starém Městě založena textilní manufaktura a v témže roce byla v okolí města zahájena těžba tuhy. Až do roku 1848 byli majiteli města Liechtenštejnové. Ve 2. polovině 19. století bylo město několikrát poškozeno velkými povodněmi. V roce 1895 byla opravena budova radnice.
Roku 1903 byla ve městě otevřena jirchárna a v témže roce proběhly první práce regulace Krupé, aby se již pohromy v podobě povodní neopakovaly. O dva roky později bylo Staré Město spojeno železniční tratí s Hanušovicemi. V roce 1907 byla Krupá opět regulována, nebezpečí povodní však zcela odstraněno nebylo. Říjen roku 1907 přinesl také do města velký požár, který zničil polovinu města. Počátkem 20. století se začal rozmáhat turismus a Staré Město se stalo výchozím bodem pro turistické cesty do oblasti Králického Sněžníku. V roce 1936 byla zahájena stavba rozsáhlého pohraničního opevnění, jehož součástí byla řada lehkých objektů nazývaných řopíky, ale také šest pevnostních srubů. O dva roky později přišla do Starého Města stálá československá vojenská posádka.
Do současnosti se ve městě dochovalo několik kulturních památek. Patří mezi ně především kostel sv. Anny z roku 1618 nebo radnice z roku 1619. Dalšími cennými památkami jsou domy č.p. 25 a č.p.106, které pochází z poloviny 18. století a také sousoší Panny Marie z roku 1780. Cenná je také kašna z roku 1820 a domy č.p. 4. a č.p. 68, které jsou z poloviny století devatenáctého. Další památkou býval zámeček č.p. 1, který zde stál až do roku 1960.
V blízkém okolí města se nachází v Nové Senince kostel sv. Jana Křtitele z roku 1689 a v Kunčicích stojí kaple Bolestné Panny Marie a zvonice z roku 1779.