Paseky nad Jizerou

Paseky nad Jizerou jsou horská obec ležící v Libereckém kraji, v okrese Semily, nedaleko Rokytnice nad Jizerou. Nachází se v nejzápadnější části Krkonoš na pomezí Jizerských hor. Obec se dělí na části Makov, Hořensko a Havírna.

Obec byla založena v 16. století. Jako první byl osídlen Makov, kde byly sklářské hutě, a Havírna, kde jsou dodnes patrné pozůstatky těžby stříbra. Jak docházelo ke kácení okolních lesů, obec se začala rozrůstat.

První písemná zpráva o částech obce pochází z roku 1654.

Z roku 1713 pochází první písemná zpráva o obci Paseky. V letech 1778 – 1779 byla postavena farní budova a roku 1789 byl v části Makov dokončen kostel sv. Václava. Roku 1791 bylo zahájeno pravidelné školní vyučování, které vedl učitel Josef Šimůnek.

Na počátku 19. století byly po obci rozmístěny také různé barokní sochy, převážně sv. Jana Nepomuckého. Roku 1811 byl před kostelem postaven kříž a roku 1825 byl vztyčen kříž také na hřbitově. Syn učetele Šimůnka pokračoval od roku 1827 ve vyučování po svém otci a spolu s pomocníkem Věnceslavem Metelkou se po roce 1830 se zasloužili o bohatý kulturní rozvoj obce. Díky Metelkovi, který se sám naučil vyrábět strunové nástroje a vyučoval hudbu, vznila Krkonošská houslařská škola. Roku 1845 byla postavena nová školní budova. Po smrti Věnceslava Metelky roku 1867 začal kulturní život v Pasekách upadat, provozovalo se především ochotnické divadlo. Největší ve své historii byly Paseky roku 1869. Nacházelo se zde 212 obytných domů a obec měla přes 1700 obyvatel. V tomto roce byla dokonce založena tělovýchovná jednota Sokol. Roku 1881 byly u kostela vysazeny dvě lípy a v roce 1888 vznikl Sbor dobrovolných hasičů. V roce 1890 byla farní budova zvýšena o jedno patro. Roku 1893 napsal spisovatel Karel Václav Rais svůj román Zapadlí vlastenci, jehož děj zasadil do Pasek, které v knize nazývá Pozdětín, a vycházel také ze zápisků zdejšího učitele Věnceslava Metelky. Samotná část obce Havírna měla od roku 1899 vlastní školu.

Roku 1931 vznikl v Havírně samostatný hasičský sbor. V letech 1936 – 1938 byla v Pasekách postavena sokolovna, která později sloužila i jako kulturní středisko a v lesíku u sokolovny vzniklo přírodní divadlo. Za 2. světové války byly Paseky okupovány Německem a jako součást Sudet byly připojeny k Německu, ale paradoxně se také rozvíjel kulturní život. Na druhou stranu roku 1943 byly z kostela odvezeny zvony a byly využity pro válečné účely. Nové zvony byly přivezeny roku 1947 Po skončení války se však z Pasek odstěhovala velká část obyvatel, zaniklo ochotnické divadlo i kapela a komunisté zakázali některé činnosti, takže divadelní a hudební Pasecký festival, který se konal roku 1952, byl prvním a zároveň posledním. Roku 1958 byl ve faní budově zřízen Památník zapadlých vlastenců s expozicí zdejšího života v 19. století a s výraznou připomínkou zásluh Věnceslava Metelky. Sokolovnu měla v nájmu československá armáda a roku 1967 vyhořela. Roku 1975 proběhla rekonstrukce Památníku. Chalupy v Pasekách postupně kupovali rekreanti a odliv obyvatel způsobil, že roku 1976 byly Paseky připojeny k nedaleké Rokytnici nad Jizerou. Roku 1978 byl Památník zapadlých vlastenců rozšířen o další dvě místnosti v patře staré fary. V roce 1979 byla dokonce zrušena škola. V následujícím roce byl založen kostelní Svatováclavský sbor, který od roku 1990 pořádá Pasecké hudební slavnosti. Od roku 1990 jsou Paseky samostatnou obcí. Roku 1999 byla zahájena rekonstrukce kostela sv. Václava.

Nejstarší a nejvýznamnější památkou obce je kostel sv. Václava z roku 1789. Byl postaven v barokním slohu, ale má rokokové oltáře (hlavní a dva boční) a kazatelnu. Veškeré toto vybavení včetně lavic pochází z uzavřeného kostela sv. Václava ze Staré Boleslavi. Na hlavním oltáři je obraz z roku 1889 od Vojtěcha Bartůňka. Před kostelem stojí kříž z roku 1811 a dvě lípy. Na jižní straně kostela se rozprostírá hřbitov s krásným výhledem na Krkonoše. Na hřbitově se nachází kříž z roku 1825.

Další významnou stavbou je budova staré školy z 18. století. Jde o velké roubené stavení s přístavkem, který sloužil jako výměnek. Škola je však nevyužívaná, postupně chátrá, ale finanční prostředky jsou dostupné pouze na záchranné opravy. Několik dalších lidových roubených chalup je zapsáno na seznamu kulturních památek. Na Makovském potoce v nejstarší části obce se nachází roubený Makovský mlýn s různými přístavky.

Stará fara je využívána jako Památník zapadlých vlastenců. Návštěvníci se zde seznámí se zdejším životem v 19. století, s osobou Věnceslava Metelky, v patře pak spatří tkalcovské stavy a expozici Krkonošské houslařské školy. Památník je pod správou Krkonošského muzea Správy Krkonošského národního parku.

Po obci jsou rozmístěny tři barokní sochy svatého Jana Nepomuckého z počátku 18. století. Z roku 1902 pochází socha Panny Marie Bolestné a z roku 1903 socha Panny Marie.

Paseky nad Jizerou jsou vyhledávané v létě i v zimě. Okolo obce prochází několik turistických stezek, které jsou v zimě využívány jako běžkařské tratě a přímo na svazích v oblasti Hořensko se nachází lyžařský areál, který nabízí 10 kilometrů sjezdových tratí.