Peruc

Peruc byla osídlena již v hlubokém pravěku. V písemnostech je poprvé uváděna již v roce 1170. V té době zde vládl Měšek a Hroznata. Ve 13. století zde byl postaven hrad, z něhož se dochovalo pouze sklepení a románské řádkové zdivo pod severním křídlem dnešního zámku. Roku 1319 byla pány z Peruce vybudována na místě sešlého hradu pevná tvrz. Před husitskými válkami náležela část Peruce premonstrátskému klášteru na Strahově. Později zdejší tvrz vystřídala velkou řadu majitelů. Za nejznámější jsou považováni proslulí lapkové – Pětipesští. Před třicetiletou válkou zde vládli Hruškové z Března.
Roku 1673 koupil Peruc Jan Jetřich z Ledeburu. Jeho potomci zde sídlili až do roku 1798. Za vlády tohoto rodu byly v Peruci postaveny nejvýznamnější stavby. Jednak se jednalo o přestavbu původní gotické tvrze na zámek. Přetavbu prováděl italský stavitel Antonio Porta a také Petr Pavel Columbani. Sochařská výzdoba zámku pochází z dílny Ignáce Platzera z doby kolem roku 1770. Do této doby je datován také vznik zámeckého parku. V 18. století, ještě za Ledeburů, byl zámek upraven barokně a rokokově.
Roku 1814 získal peruské panství šlechtický rod Hunů, který do Čech přišel v době třicetileté války. Jejich osvícenské myšleny i činy poznamenaly průběh 19. století ve zdejším panství. Obec se začala rozrůstat a zvýšil se počet obyvatel. Kromě zemědělství se rozmohlo také provozování živností. Díky hraběti Thunovi došlo 18. listopadu 1898 k povýšení obce na městys.
24. listopadu 1900 byla sepsána statutární listina, podle které bylo Peruci umožněno používat vlastní znak. Po 2. světové válce byl zámek v Peruci Thunům zabaven a ti museli z Čech odejít. Po roce 1945 obýval jižní část zámku malíř, sochař a grafik Emil Filla. Od roku 1945 až do roku 1963 byl zámek majetkem Okresního národního výboru v Lounech. Roku 1963 byl bezplatně převeden do majetku Národního muzea v Praze. Poté byl zámek využíván převážně jako depozitář, v průčelí zámku byla instalována část prehistorických sbírek Národního muzea a v zámku byla zřízena Pamětní síň Emila Filly a Pamětní síň básníka Svatopluka Čecha.
Zámek však nebyl udržován a technický stav budovy se zhoršoval. V první polovině 70. let musel být zámek, s výjimkou Pamětní síně Emila Filly, pro veřejnost uzavřen. Poté zámek pouze chátral. Až roku 1991 začala obec ve spolupráci s Nadací J. E. Purkyně z Libochovic vyvíjet nátlak na tehdejšího majitele, aby zahájil opravu objektu. V té době byl již zámek v kritickém stavu. Roku 1994 však Ministerstvo kultury požádalo vládu České republiky o vydání souhlasu k prodeji objektu. Zastupitelé Peruce se však obávali, že majitelem zámku se může stát kdokoli, může dát zámek do zástavy, získat finanční úvěr a ponechat zámek dále svému osudu. Požádali tedy vládu o výjimku a udělení souhlasu k přímému prodeji obci Peruc. V červenci 1994 byla žádost představitelů obce vládou kladně vyřízena. Obec si vzala úvěr a 27. října 1994 se stala majitelem zámku. Roku 1995 byla vypracována první studie záchrany zámku. Objekt byl doporučen pro zařazení do programu Záchrany architektonického dědictví. Byla zahájena oprava střechy a krovu zámku. Roku 1997 byla provedena oprava části jižního křídla a roku 1999 byla znovu otevřena Pamětní síň Emila Filly. Opravy financovala obec z vlastních finančních prostředků s přispěním Ministerstva kultury.
Za budovou zámku se nachází zámecká zahrada. Na mostě u vstupu do zámku se nachází dvě kamenné sfingy s amorety. Zámek je patrový, trojkřídlý. Na hlavním průčelí jsou 3 rizality. Střední je zakončen trojúhelníkovým štítem s plastikami. Boční jsou zakončeny atikou s vázami. Nachází se zde jediný balkón, který má rokokovou mříž. Další balkóny se nachází na severní fasádě. Jsou nesené oblouky na pilířích. V zámku je zachováno oválné schodiště se sochařskou výzdobou. V Modrém pokoji se nachází nástěnné malby od A. Friebela s motivy využití lodní dopravy.
Krom zámku se v obci nachází také další památky. Jedním z nich je kostel. První kostel zde stál již v roce 1384. za Ledeburů v letech 1724 – 1725 byl postaven stavitelem Petrem Pavlem Columbanim kostel sv. Petra a Pavla. V roce 1824 prošel barokním úpravami. Nachází se hned naproti budově zámku. Jedná se o jednolodní, obdélný kostel s hranolovou věží s cibulovou bání. Hlavní průčelí je zdobeno nikami se sochami sv. Václava a Jana Nepomuského. Kostel má bohatou výzdobu. Před kostel byla v minulosti přemístěna scoha sv. Jana Nepomuského, které pochází z roku 1857 od K. Platzera.
K dalším památkám patří Muzeum české vesnice v budově bývalé barokní sýpky v areálu zámeckého parku. Neopomenutelná je také Boženina studánka nacházející se hned pod zámkem a také Oldřichův dub. Mezi zajímavé budovy patří také radnice.