Zlín

Již ve 13. století byl v blízkosti dnešního Zlína postaven hrad. V té době již zcela jistě existovala také osada Zlín.
První písemná zpráva o městečku Zlínu pochází z roku 1322. V tomto roce se městečko stalo majetkem královny Elišky, která byla vdovou po králi Václavu II. Snad právě od ní získal roku 1358 panství biskup Albrecht ze Šternberka. O dva roky později je v písemnostech připomínán hrad, který si biskup vybral za své sídlo. Panství krátce vlastnil také markrabě Jošt Lucemburský, který ho ale vrátil Šternberkům. Ještě v témže století, roku 1397, byla Zlínu listinou Zdeňka ze Šternberka rozšířena městská práva.
Husitské války Zlín neminuly a Šternberkové ho po skončení husitských válek prodali. Dalších válečných útoků se město dočkalo okolo roku 1470. Pravděpodobně ve 2. polovně 15. století za vlády rodu Tetourů, byla postavena tvrz.
Roku 1509 udělil král Vladislav Zlínu právo na konání výročních trhů. Město však dále prosperovalo, byly mu proto udělovány další výsady, rozvíjel se obchod a řemesla, obyvatelé stavěli nové domy. V roce 1571 Tetourové prodali panství Janu Kropáčovi z Nevědomí. K témuž roku je doložena existence tvrze. Ta byla roku 1580 rozšířena a přebudována na renesanční zámek. Od roku 1589 panství vlastnil Kryštof Cedlar Pačlavský.
Roku 1605 proběhlo protihabsburské povstání uherské šlechty, které bylo doprovázeno požáry a Zlín tak byl citelně poničen. Následovala třicetiletá válka, za které bylo město opakovaně pleněno vojsky. Od roku 1622 panství využívali věřitelé Cedlarů. Jedním z nich byl Kryštof Karel Podstatský z Prusinovic, který se ve 30. letech stal majitelem panství. Při potlačení valašských povstání bylo roku 1644 popraveno pět zdejších obyvatel. Majitelem panství byl od orku 1655 hrabě Gabriel Serényi, který se snažil o obnovu Zlína. Na zámku však na rozdíl od všech předchozích majitelů nesídlil.
Další majitelé panství byli od roku 1712 Rotalové, kteří se však o město nestarali, a proto se Zlín začal rozvíjet až po roce 1763, kdy panství zdědila nejmladší dcera Jáchyma Adama Rotala Marie Terezie Khevenhüllerová. Až roku 1779 byla založena první manufaktura na bělení plátna, která však neměla dlouhého trvání. Ve 2. polovině 18. století proběhla barokní přestavba zámku.
Od roku 1804 panství vlastnli Brettonové. Roku 1849 město zničil velký požár. Teprve poté se objevily další pokusy o velkovýrobu. Nejprve roku 1850 založil baron Bretton továrnu na zápalky, která ale nevydržela dlouho. Od roku 1860 vlastnili panství Hauptové Roku 1866 byl Zlín obsazen pruskou armádou a v roce 1868 vznikla továrna na boty R. Florimonta. Ani ta však nevydržala dlouho. Dne 21. září 1894 však vznikla továrna Baťa. Rychle se rozvíjela a s ní i celé město. Vzniklo také několik menších obuvnických továren. Roku 1899 hospodářský rozvoj podpořila nová železnice.
Baťovy závody se i ve 20. století rozvíjely a roku 1918 již zaměstnávaly okolo 4.000 zaměstnanců, ale ve zlíně žilo roku 1921 pouze 4.678 obyvatel. Poválečná krize však způsobila uzavření malých továren a i Baťova firma musela snížit výrobu. Tomáš Baťa byl roku 1923 zvolen starostou města, díky čemuž jeho firma investovala do rozvoje města a postavila zde byty, hotel, kino, nemocnici, obchodní domy a školy. Také byla zahájena výstavba zahradního města a o několik let později začala výstavba moderního centra. Roku 1929 Baťův podpůrný fond zakoupil zlínský zámek. Dne 12. července 1932 zahynul Tomáš Baťa při letecké nehodě a firmu dále vedl jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa. Roku 1937 již měl Zlín 37.342 obyvatel a počet obyvatel tak za 15 let vzrostl osminásobně. Roku 1938 zaměstnávaly Baťovy závody 65.064 lidí. V témže roce vznikl připojením několika obcí k městu takzvaný Velký Zlín. Zároveň probíhala výstavba Správní budovy firmy Baťa, která se svou výškou 77,5 metru tvoří dominantu města. Druhá světová válka se však městu nevyhla, jak by se mohlo zdát. Roku 1944 byl Zlín bombardován a zničena byla i většina zdejších továren. Po osvobození 2. května 1945 byly Baťovy závody znárodněny a město bylo roku 1949 přejmenováno na Gottwaldov. Po sametové revoluci byl roku 1990 městu navrácen název Zlín.
Ačkoli ve městě již působily různé vysoké školy, byla dne 14. listopadu 2000 založena Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, která rychle získala dobré jméno.