Veselí nad Moravou

Město Veselí nad Moravou leží v Jihomoravs-kém kraji v okrese Hodonín na řece Moravě. Již v dávných dobách ležela na levém břehu řeky Moravy osada.

V 11. století zde stála vodní tvrz, která střežila takzvanou svobodnou královskou cestu a přechod na pravý břeh řeky Moravy. Zřejmě během již tohoto století sloužila také jako uherská pohraniční pevnost. Hrad měl pravidelný půdorys a okrouhlou věž.

Již v 1. polovině 13. století byl postaven kostel sv. Bartoloměje. V letech 1248 – 1259 vlastnil zdejší osadu Sudomír a po jeho smrti připadla jeho potomkům. Roku 1261 je v písemnostech uveden Sudomír z Veselí.

Na počátku 14. století byla tvrz v majetku uherského šlechtice Matúše Čáka Trenčanského. Roku 1315 byla dobývána vojsky krále Jana Lucemburského, který ji získal zpět. V této době byla tvrz opevněna náspem, ale možná také kamennou zdí. Král majetek zastavil Vartemberkům, kteří ho drželi až do 2. poloviny 14. století. Nechali hrad rozšířit a přistavěli také nárožní věže. Ve 2. polovině 14. století osadu vlastnili Šternberkové. Petr ze Šternberka nechal na ostrově uprostřed řeky Moravy založit městečko. V roce 1373 je v písemnostech poprvé zmiňován kostel sv. Bartoloměje. Roku 1396 se v písemnostech poprvé objevuje název města. Původní osada i nové město však působily samostatně.

Roku 1422 pobýval na hradě císař Zikmund a Veselí také krátce vlastnil. V roce 1437 získal majetek zpět Zdeněk ze Šternberka. V roce 1442 panství prodal a pak se majitelé často střídali. Od roku 1447 vlastnil Veselí Mikuláš z Vojslavic. V roce 1469 se u Veselí odehrála bitva mezi Jindřichem z Lipé a Matyášem Korvínem, při které byl zajat syn krále Jiřího z Poděbrad. Již v roce 1470 však král měl majetek zpět.

Jedním z majitelů panství byl Hynek Bilík z Kornic, který v letech 1526 – 1551 nechal zbudovat několik rybníků a v roce 1535 dokonce most spojující obě části Veselí. Byla zahájena přestavba hradu na renesanční zámek, ale ještě roku 1562 se v písemnostech uvádí hrad. Hynkův syn Václav majetek přenechal Burianu Tetourovi a jeho synové pak roku 1589 panství přenechali Vojskú z Bogdunčovic.

V roce 1621 vpadli do města Uhři, kteří zámek silně poškodili. Při svém druhém vpádu pak zámek rozstříleli a zapálili. Za účast na stavovském povstání byl majetek tehdejšímu majiteli Vojskú zkonfiskován. Po roce 1624 získal majetek Tomáš Bosňák z Magyerbelu, ale až do konce 17. století probíhaly rozsáhlé spory o vlastnictví Veselí. V roce 1645 byl zámek dobyt Švédy, proto potomci Tomáše Bosňáka panství prodali Janu hraběti z Rottalu. Ten nechal zámek přestavět v raně barokním stylu. Od roku 1652 panství vlastnil Pasman z Panasu a po něm ho zdědil Michal Jan Urmény z Urménu, který zřejmě zámku přistavěl východní křídlo a kryté chodby okolo nádvoří.

V roce 1707 koupili majetek páni z Počenic, kteří pak roku 1717 založili servitský klášter s kostelem Svatých Andělů strážných. Roku 1731 zdědili Veselí Chorinští z Ledské. František Karel nechal v letech 1733 – 1741 postavit nový kostel sv. Bartoloměje, který byl slavnostně vysvěcen roku 1741. Jeho syn František Jan nechal rozsáhle přestavět zámek, odstranit hradní věž a upravit okolní park. Od roku 1858 byl klášterní kostel kostelem farním a původní kostel sv. Bartoloměje začal sloužit pouze jako kaple. Roku 1768 vyhořel kostel sv. Bartoloměje, ale v roce 1783 byl znovu obnoven a zasvěcen Panně Marii. Roku 1784 byl rozhodnutím Josefa II. zrušen klášter v témže roce byl založen židovský hřbitov.

Na počátku 18. století postihly město dva rozsáhlé požáry. V letech 1817 – 1818 byl postaven první zděný most přes řeku Moravu. V roce 1840 Fridrich Chorynský přestavěl zámek v empírovém stylu. Roku 1879 byla postavena úzkokolejná železnice. V roce 1883 byla železniční stanice pojmenována Veselí nad Moravou. Koncem století se město stalo železničním uzlem.

V roce 1910 byla otevřena první muzejní expozice. Od roku 1911 byl regulován tok řeky Moravy a roku 1913 byl starý mlýn přestavěn na elektrárnu. Roku 1919 bylo předměstí, město a židovská obec spojeno v jeden celek s názvem Veselí nad Moravou. Při osvobozování města v dubnu 1945 byl zámek poškozen vojsky a poslední potomek původního rodu Chorinských z Ledské, hrabě Fridrich Karl, zámek opustil. Roku 1949 se Veselí nad Moravou stalo okresním městem. Roku 1950 byla k městu připojena obec Milokošť a roku 1954 obec Zarazice. Ve 2. polovině 20. století byl zámek využíván jako kanceláře a internát.

Centrum města je městskou památkovou zónou. Na Bartolomějském náměstí se nachází sousoší Panny Marie. V centru se nachází barokní kaplička Poklona sv. Kajetána.

Nejcennější památkou je empírový zámek se správní budovou z roku 1800, ve které sídlí Městská galerie, a rozsáhlým parkem. U zámku stojí barokní socha Sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století. V zámeckém parku se nachází Pomník generála Laudona z roku 1789 a hudební pavilon Orchestra z poloviny 20. století.

Z církevních památek jmenujme především původně románsko-gotický kostel sv. Bartoloměje, který sloužil také jako kaple a po opravě byl zasvěcen Panně Marii. U kostela se nachází pamětní kříž z roku 1828, socha sv. Floriána a socha sv. Vendelína. Další památkou je kostel sv. Bartoloměje z 18. století.

Významný je také kostel Svatých Andělů strážných s klášterem servitů. Před kostelem stojí sousoší sv. Cyrila a sv. Metoděje. U kostela se nachází také židovský hřbitov. Další židovskou památkou je synagoga.

Z dalších památek jmenujme barokní kapli Poklona sv. Františka Xaverského a Poklona sv. Peregrína.